Oprávněné vraždy

Velmi těžce se mi opětovné setkání Ala Pacina a Roberta de Nira hodnotí. V temném a téměř prázdném kině jsem v důsledku dvoudenní absence spánku usnul, takže si pamatuji začátek a konec. Ale v hlavní pointě jsem se chytil, ale připadala mi až příliš okatá. Škoda, Al Pacino je vedle Johnny Deppa můj nej nej nej herec a v kombinaci s de Nirem to mohlo dopadnout mnohem lépe. Přesto nejsem zcela objektivní, nevím však, zda si do francouzštiny přeloženo jako "La loi et l´ordre" zopakuji. (13.10.2008)

Po dlouhých 13 letech od "Nelítostného souboje" se opět setkávají jedni z nějvětších hereckých hvězd a zachraňují jinak průměrnou detektivku. Tentokrát jsou narozdíl od svého předchozího filmu oba detektivové a pátrají po záhadném zabijákovi, který zabíjí ne zrovna nevinné spoluobčany a podezření brzy padá i na jednoho z detektivů. Film celkem dobře šlape a má minimum hluchých míst ale celou dobu to je jen o pozorování hereckých výkonů De Nira a Pacina než o napínavém ději a nemohl jsem se zbavit pocitu, že kromě těchto dvou hlavních hvězd nemá film co nabídnout. Naštěstí nemám těmto dvou starým pardálům co vytknout a závěrečný zvrat se také docela povedl, ikdyž vnímavému divákovi dojde dříve než hercům. Slušný průměr. (22.06.2009)

De Niro z Pacinom sú veľkí herci, aj keď dokopy merajú ledva cez 3 metre. Ale práve ich spojenie ukazuje, že je mylne sa domnievať, že kvalita hercov vždy určuje veľkosť filmu. Mnohokrát sme boli svedkami presného opaku. Musí to ťahať scenár. Ktorý tu pokulhával a angažovanie 50 haliernika z In da Club to určite z bryndy nevytiahlo. (30.07.2022)

Již více než deset let uplynulo od setkání Al Pacina a Roberta De Nira tváří v tvář, nad kávou ve fenomenální několika minutové scéně, coby mužů na odvrácených stranách zákona. Tehdy spolu sváděli Nelítostný souboj. Oprávněné vraždy je zase svedly na stejnou stranu, a coby detektivové řeší sériové vraždy. Musím však říct, že celý tento film se ani zdaleka nedokáže přiblížit oné legendární, několik málo chvil trvající scéně z Mannova geniálního snímku. Oprávněné vraždy jsou podivně zmatené, nelogické a rozkouskované, kde jsem po chvíli přestala chápat, o co vlastně jde, kdo je na čí straně, či proč se to děje. Ani dvojka Ala s Robertem už nevyzařuje onu sílu svých postav, jako tenkrát. Snad je to jen podivně servírovaným příběhem a slabými charaktery. Překvapil mě výskyt 50 Centa, který zde byl ve svém "In Da Club." (09.05.2012)

Tak tohle bolelo. Scenárista Spojence Russell Gewirtz si nejspíš řekl, že když jednou fungoval mustr s „vyprávěním směrem k divákovi“, není důvod, proč to nezopakovat. Jenže zatímco hra s falešným vězením měla šmrnc neokoukaného a Gewirtz měl na konci schované eso v rukávu, v Righteous Kill je ta klička jasná od první minuty (a byla vlastně jasná už z traileru). Můžeme to brát tak, že 1) buď měl Gewirtz v tomhle případě slabou chvilku, nebo 2) je Jon Avnet packal, který na rozdíl Spika Leeho neumí vystavět film tak, aby dokázal odvést pozornost od skutečného záměru. Pravda bude někde na pomezí. Nicméně faktem zůstává, že za tohle by měl Avneta někdo zastřelit. Ten člověk patří na video k Seagalovi a ne do první ligy k hereckým legendám, díky kterým patří Heat a Godfather 2 mezi nejlépe hodnocené filmy všech dob. Righteous Kill je ještě mnohem horší, než jsem se obával, neboť zde nefungují ani takové základní propriety, jako střih a hudba (Al Pacino navíc nikdy nevypadal tak staře a utahaně). Odřené dvě hvězdičky pro krimi, která není důstojnou tečkou, ale bolestným ohlédnutím…Více zde. (03.10.2008)