Režie:
Andrzej WajdaKamera:
Paweł EdelmanHudba:
Krzysztof PendereckiHrají:
Artur Żmijewski, Maja Ostaszewska, Andrzej Chyra, Danuta Stenka, Jan Englert, Paweł Małaszyński, Maja Komorowska, Władysław Kowalski, Joachim Paul Assböck (více)VOD (1)
Obsahy(2)
K jedné z nejtemnějších událostí novodobých polských dějin se vrací film slavného polského režiséra Andrzeje Wajdy. Vypráví o zavraždění téměř pětadvaceti tisíc polských vojáků i civilistů, které provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Toto traumatem poznamenané téma dlouho provázela řada zfalšovaných důkazů, rozporuplných faktů a nejasností, proto bylo příznačně nazýváno Katyňská lež. Přitom hromadné hroby obětí odhalili Němci již v roce 1941. Moskva ale na oplátku z masakru obvinila Němce, západní evropské státy o hrůzyplné události raději mlčely. Až v roce 1990 Rusko přiznalo, že Stalin vraždy příslušníků polské vojenské a společenské elity skutečně nařídil. Přesto ruská strana stále odmítá odtajnit dokumenty, jež se týkají této události a uznat masakr za genocidu... Filmové drama začíná 17. 9. 1939, kdy Sovětský svaz napadl Polsko, krátce předtím šokované drtivým útokem německé armády. V popředí děje jsou manželé Jerzy a Anna, na jejich příběhu jsou ukázány osudy příbuzných zajatých polských důstojníků, později také složitý úděl zajatců, končící tragédií… Scénář vznikl podle knihy "Katyń: Post Mortem" spisovatele Adrzeje Mularczyka. Pohled režiséra Andrzeje Wajdy zaznamenává nejen brutální zvěrstva obou režimů, stalinského i nacistického, v Polsku čtyřicátých let, způsobená totalitní ideologií a státní mocí, která v zahraničí nekompromisně prosazuje svou moc, ale také jejich následnou propagandistickou manipulaci i tresty pro všechny, kdo se oficiální lživé propagandě pokusí postavit. Dobové dokumentární záběry zůstávají součástí filmové výpovědi, stejně jako velmi realisticky a nekompromisně zobrazený masakr. Snímek přitom nepodporuje žádnou ideologii, na události pohlíží z hlediska obyčejných lidí. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (452)
Začátkem června roku 2008 jsem jel navštívit Krakow a při pohledu na velký dřevěný kříž s nápisem Katyň jsem se upřímně podivil co to vlastně je. Vlastně jsem věděl co se tam stalo, ale nenapadlo mě, proč se to vlastně stalo, a když jsem zjistil, že Poláci na tom zapracovali a natočili o tom film, nedalo mi to a co nejdřív jsem ho musel vidět. Škoda jen, že dvě hodiny se táhnou hrozně pomalu, protože režisér nikam nepospíchá. Chce to natočit nejlépe, sám má s Katyňí problémy, zemřel mu tam otec, a tak se snaží natočit film nejlépe jak to jde, a tak se k divákovi snaží jít pomalu, jistě, aby pochopil naprosto všecko a nic nevynechal, což mi možná trošku vadilo. Jinak jsem rád, že takový film Poláci natočili a ukázali, co se v jejich zemi stalo osudného. Svinstvo to bylo, je to možná jedna z epizod druhé světové války, ale je dobré o tom něco vědět. Rozhodně je. Rusové od Německých fašistů se totiž nikdy nijak moc nelišili. Ať už koncentračními tábory, o kterých lidé moc neví, že Rusové mají, minimálně gulagy na Sibiři určitě stále existují a dále tím, že právě tady u Katyně si důstojníci obou zemí s radostí podávali ruku, když se dohadovali o rozdělení země. Svinstvo nad svinstvo. Ale tento film o tom brilantním způsobem pojednává. Ponuře a přesně, tak jak si Katyňský masakr zaslouží. Čest jejich památce. ()
Silné, mrazivé a emotivní zpracování smutné události, které však mohlo být klidně o nějakou půlhodinku kratší. Tam kde první polovina filmu nabízí mnoho silných scén a místy jsem skoro nedýchal, tak druhá polovina se rozmělňuje na epizodky několik postav, z nichž některé se předtím na plátně ani neobjevily. Vím, čím chtěl tím Andrzej Wajda dosáhnout, ale oproti první hodince se to naprosto míjí účinkem a moc se to k tomu nehodí. I tak jde ovšem na poli evropského filmu o dost nadprůměrný zážitek.70% ()
Byl jsem na tom v kině se spolužáky, protože nám byl film doporučen vyučujícím dějepisu. A musím konstatovat, že takový filmový zážitek jsem dlouho nezažil! Pan Wajda mě svým zpracováním historické, ne zas tak známé (objasněné), události opravdu dostal; ale chápu, že kdo nemá rád (historická) dramata se špatným koncem a celkově filmy s depresivní atmosférou, může být těžko unešen tak jako já. Je sice fakt, že příběh vlastně ani nemá hlavní postavu (jejich zde několik), ale to v tomto případě nevadí; z herců mě obvzlášť zaujali Andrzej Chyra a Maja Ostaszewska. Dále se mi líbila přesná kamera a také výborná hudba. Říkejte si co chcete, ale podle mě by tato událost měla být v širším povědomí veřejnosti. Co se týče polského patriotismu; nevadí mi, dokonce bych řekl, že je v tomto případě na místě (minimálně s porovnáním s některými americkými snímky). A konec? Docela strhující (zvlášť když si režisér nechal tu "nejpodstatnější" část příběhu na konec a celou dobu ve vás budoval tísnivý pocit, kdy "to" přijde). Vím, že film není dokonalý a divák toužící po akci se u něj bude nejspíš nudit (ale myslím se, že by každému mohlo být jasné, co může zhruba čekat od historických dramat), ale mě opravdu zasáhl; no a nejspíš nejsem sám, soudě dle skoro 3-minutového ticha v kině při závěrečných titulcích (jo btw, kino bylo docela zaplněné ;-)). ()
Marně pátrám v paměti, kdy naposledy mě nějaký film pohltil natolik, že jsem po jeho skončení cítila až fyzickou slabost. Kytyň se mnou zacloumala pořádně a to nejen díky závěrečným minutám, zobrazujícím hrůzu, která se odehrála na začátku 2. světové války (1941) v katyňském lese poblíž Smolenska, kde sovětští vojáci brutálně odpravili ze světa několik tisíc členů polské armády a příslušníků inteligence. K neuvěření bylo především pozdější mlžení, překrucování faktů a tabuizace celého masakru ze strany samotných Poláků. Pravdivě se o celé události odvážili vyjádřit jen ti nejstatečnější. ()
ANDRZEJ WAJDA, ktorý je mojou osobou uznávaný, nakrútil svoj osobný FILM, keďže to je pre neho, ťažko stráviteľná história, t.j - medzi popravenými bol aj jeho otec, Jakub. Ozaj nemá cenu, čokoľvek písať, je to citlivá téma, ktorú podľa mňa režisér poníma, až moc sugestívne, z čoho mne sa slzy v očiach dostávajú pomaly von. Som nasratý, celkovo na túto dobu, keď zúrila druhá svetová vojna, za ktorú sa poberala extrémna, KRUTÁ, BRUTÁLNA - daň v podobe miliónov mŕtvych, medzi nimi bolo 15 000 poľských dôstojníkov v známom Katyňskom masakri... Veru, niekedy sa film vlečie, ale záverečná scéna ma položila na lopatky, mal som čo robiť, aby som sa z toho spamätal... Poľskí herci sú štandardne na vysokej umeleckej úrovni, snažia sa, aby to vyzeralo pôsobivo, snímok bol nominovaný na Oscar, ako najlepší zahraničný film a „nebyť” výhry snímku - DIABLOVA DIELŇA, tak by na plnej čiare dominoval WAJDA. Andrzej vypovedal skutočnú výpoveď s doživotnými následkami z udalostí, ktoré nielen jeho budia zo sna. PS : Mali by stále vznikať filmy z druhej svetovej, najlepšie, čo najextrémnejšie, aby sme si mohli pripomínať tieto zverstvá... ()
Galerie (74)
Zajímavosti (15)
- Sovětský svaz odmítal vinu až do roku 1990 a popírání Katyně trvá dodnes. Švédský recenzent listu Dagens Nyheter nedávno napsal, že drama ,"v rozporu s historickou skutečností činí za Katyň zodpovědné Rusy". (Kailo)
- Při přednášce, kterou má vést důstojník SS na škole, chybí runové označení SS na jeho límcové výložce. (Horryx)
Reklama