Thor

S Thorem a se mnou to bylo tak: Nechával mě chladným do té doby, než jsem se dozvěděl, kdo ho bude režírovat. Cože, Kenneth Branagh? No, vlastně proč ne. Pak přišla potitulková scéna Iron Mana 2 (aha, tak takhle bude vypadat Mjölnir), potom první (hmmm, nějak se mi to nezdá) a druhý (to už je lepší, začínám se těšit) Thorův trailer, a nakonec soundtrack Patricka Doyla (panejo, ten motiv z hlavy nedostanu!). Zbývalo si zajít na film, což jsem splnil dnes. V kině jsme seděli tři, ne že by mi to vadilo - spíš mi bylo líto těch 100 lidí, kteří tam neseděli s námi. Thor je totiž nejlepší komiksák od Hellboye a za tím si stojím. Branagh s přehledem režíruje a s pomocí trikařů a všech možných designérů nám servíruje úžasné obrázky z Ásgardu i Jötunheimu, herci jsou od hlavní po tu nejvedlejší postavu sympatičtí, (až na pár výjimek) neokoukaní, a jejich postavy tím pádem uvěřitelnější, scénář obratně míchá dramatické scény s akčními i vtipnými (zástupy čumilů u kráteru s kladivem a příchod Thorových kumpánů vedou), nic není navíc... Vážně nemám co vytknout. Ani tu Natálku. Obzvlášť mě potěšil vzhled ledových obrů, kteří jako by z očí vypadli stvořením Raye Harryhausena, což mi teď ještě připomíná zvláštní mystickou atmosféru Ásgardu, která zase mile evokovala náladu scén z Olympu ze Souboje Titánů. Jo a epilog po titulcích... Velice šťavnatý bonbónek na závěr. Takže dávám pět čistých hvězd a jsem spokojený.___P.S. Viděl jsem 2D a jsem rád.___P.P.S. Dabing naštěstí nebyl takové zlo. (11.05.2011)

Komiks podle Shakespeara? No, vlastně proč ne. Akce je slušná (v první „tmavé“ třetině jí ale podráží nohy 3D), příběh se vyvaruje přílišných logických lapsů a Thor se během filmu vyprofiluje v jednoho z největších žánrových sympaťáků. Využití postav je ale sporné. Zatímco „trojúhelníku“ na hradě (král a dva synové) dává Branagh prostoru dostatek, ostatní postavy nechává nedůstojně paběrkovat (což je extrémně znát především na žalostném představení Thorových spolubojovníků). Režijně se Branagh se svou „první velkou akcí“ popral celkem srdnatě, jisté rezervy ale zakrýt nedokázal (špatné zpomalovačky, nevhodné zkosené úhly). Spíše velkolepější pilot seriálu, nežli plnohodnotný film, který nabízí více herectví, než je na žánr zvykem. Ve zkratce: Thor je svým vyrovnaným tempem o něco lepší, než druhý Iron Man, první Iron Man ale fungoval lépe coby celek a Neuvěřitelný Hulk zase nabídl o chlup vydařenější akční scény. Přijatelných 70%. (20.04.2011)

„Tvoji predkovia tomu hovorili kúzla. Ty tomu hovoríš veda. Pochádzam zo sveta, v ktorom je to niečo medzi tým.“ Branaghovho FRANKENSTEINA zbožňujem, ale i tak je prepracovaná robustná vízia, ktorú v THOROVI tento slávny a vo svete veľmi uznávaný divadelník a shakespearovec ponúka, prekvapivo vizionárska. Cítil som sa ako chlapec, ktorý bez dychu čučí na televízor a úplne zabudol nielen na školu, ale aj jedenie a pitie. Je to vtipné, milé, ale i dojímavé (priznávam, pár krát som mal slzy na krajíčku), vzrušujúco mytologické a vizuálne odvážne, až mierne inovujúce. Neviem, či ma viac bavili triky, akčné scény, dialógy, postavy, vzťahy, príbeh, zvraty alebo masívne prepojenie s pripravovanými THE AVENGERS (Nick Fury, agent Coulson, lukostrelec Hawkeye, obrovský priestor pre agentúru S.H.I.E.L.D.). Super, palec hore, príjemne strávený čas. Branagh to natrel. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (11.05.2011)

Mohla to být tupá podivnost s partou naleštěných manekýnů, ale díky pedantickému vedení Kennetha Branagha z toho vznikla nádherná pohádka s mytologickými proporcemi, velkou mírou noblesní ironie a především s výborným Chrisem Hemsworthem (ten totiž věnoval přinejmenším stejně úsilí herectví, jako své prvotřídní muskulatuře) a jako vždy neodolatelným glosátorem Stelanem Skarsgårdem. Trochu to kazí dozblbnutí stejně křehká Portmanová a některé nablblé kiksy ve scénáři (možná i v českém překladu) i trochu prkenné triky, ale na to všechno v důsledku se*e Fenriz... příznivce hyper-efektní blockbusterové moderny to nejspíš nezaujme, ale milovníky poctivé epiky s pěknou výpravou a kouzelnou atmosférou by Thorův Mjolnir měl plácnout po hlavě celkem výživně. Správná frekvence, Kennethe! (20.04.2011)

Nejnovější americká sci-fi pohádka se zásluhou Branaghovy režie nepropadá do kýče hollywoodské akční mytologie přeplněné stereotypem prázdných scén a hluchých dialogů. Překryta jsou i slabší místa scénáře zejména v první části filmu. Velá témata, skutečná, ne hluchá láska, hluboký cit, ne abstraktní rozžvanění, zprvu mlhavé téma souboje blíže nepopsaného systému světů opírajícího se o starogermánskou (vikingskou) kosmogonii a mytologii těží z mimořádně kvalitních hereckých výkonů (Portmanová, Hopkins, další australský objev Hemsworth) a pochopitelně i trikových možností současného hraného filmu. Sympatický je i otevřený "nehappyandový" konec. THOR se sice nedotýká nebes dosažitelných vrcholů umění, ale i s vědomím právě popsaných hluchých míst si zachovává vysoký nadstandard žánru. V současné situaci světového hraného filmu - stále narůstající propasti mezi kasovně diváckou a festivalovou nonartificiální filmovou tvorbou - to není zase tak málo. (29.05.2011)