Imaginárium Dr. Parnasse

Čekal jsem na to hrozně dlouho. No popravdě jsem na to původně ani nečekal. Zaujalo mě to až ve chvíli, kdy Heath Ledger umřel a neměl tenhle film dotočenej. Kvůli tomu se pak stalo to, co se stalo a Terry Gilliam to vcelku dobře nakonec odřídil až do závěrečný klapky. U něj to mám většinou tak, že jeho velký filmy moc nemusim a ty, který se "nepovedli", tak ty ohodnotím vcelku vysoko. O Imagináriu se taky netvrdí, že je to dokonale odvedená práce, ale já se u toho výborně bavil. Je to film zvláštní, originální, ale hlavně dokončený. Byla by škoda, už jenom vůči Heathovi, ten film nedokončit. A použít Deppa, Lawa a Farrella za jeho náhradu vůbec nebyl špatný nápad. Vždycky jsem tvrdil, že Heath Ledger a Johnny Depp si herecky byly hrozně podobní a tady se mi to jenom prokázalo. Krom toho Christopher Plummer vypadá jak kdyby z oka vypadl Gandalfovi Šedému ze Středozemě. Imaginárium je pěkný film. Čisté fantasy, kterých se dneska už moc netočí. Hezky se na to kouká a pěkně to ubíhá. Já se u filmu bavil, a to mi k radosti stačilo. (30.01.2010)

Na Gilliamových filmech je mi blízká divácká nepodbízivost, která je v případě jeho novinky patrná na celkové náladě i nejednoznačných charakterech postav, ale mám za to, že ta jeho skutečně nejlepší díla uzpůsobují svou formální stránku hlavním hrdinům/hrdinkám (BRAZIL, 12 OPIC, KRAJINA PŘÍLIVU) a pro ozvláštnění vypravěčsky nezdařilé (?) žánrovky bez pořádného napětí není nutné chodit za zrcadlo. Jinými slovy: neustále se zde zdůrazňuje, nakolik je potřebné vyprávění, ale přitom IMAGINÁRIUM DR. PARNASSE, ač jedno z nejsoudržnějších Gilliamových děl, od vyprávění často neposedně ubíhá a obsahuje řadu výpustek na to, aby nás o důležitosti příběhů přesvědčilo. Je tak velice dobré v jednotlivostech, zvláště v případech, kdy se odkazuje na předchozí tvorbu a vstupuje poetika Monty Pythonů či jsou přítomny "gilliamismy" (podrývání autorit), ale celkové vyznění i podání myšlenkového poselství je víc než rozpačité. Přesto jde o nekompromisní film o zkáze a smrti, především ale konci jednoho věku - starých časů, kdy velcí vypravěči s nevídanou představivostí, kteří ovlivňovali chod Země, skončili jako pouliční šarlatáni hrající divadýlko pro pár zájemců. Stále se mezi ty zájemce počítám, ale lepší život - na rozdíl od dvojznačného závěru - nevidím v středostavovské a měšťácké touze po založení rodiny a pořízení dětí. (28.01.2010)

Podle prohlášení soudních lékařů se otrávil předepsanými léky na spaní. Smrt nezavinilo přehnané množství, ale kombinace víc léků. Velká škoda velkého talentu. Heath Ledger byl samozřejmě tím hlavním lákadlem, proč jsem to s Terrym Gilliamem takhle po letech zkusil. I když jsem tomuhle tvůrci v jeho dřívějších filmových zastávkách ne vždy rozuměl. Heathova kreace je mnohotvárná, velmi silná. Chaoticky pojatý děj se krom toho snaží oblbnout vizuálním a současně velmi dynamickým vypravěčským principem, který vesměs funguje. Téhle temné pohádce vychází i to, že scénář jakž takž drží pohromadě, protože divák prostě bere v potaz, že je to celé cirkus, který počítá s tím, že se necháme fantazijně unášet. Kombinace digitálních a klasických triků je fajn, věčně opilý bručoun Christopher Plummer, uhrančivá Lily Cole, „dohrávači“ za Heathe i talentovaný Andrew Garfield jsou velmi dobří. Srdcovka to ani zdaleka nebude, ale ty čtyři hvězdy dávám nakonec nejen kvůli Ledgerovi. Přistupte blíž.. (02.12.2015)

Vychytralá a nezaměnitelnou gilliamovštinou prošpikovaná kritika falešných mecenášů a násosek se zaměnitelnými ksichty, na níž je nejsympatičtější, že sám ďábel není žádná zrůda, nýbrž vychytralý slizoun s příliš velkou zálibou v hazardu, ke které našel dokonalého spoluhráče - lidskou blbost. Jen mě mrzí ta ztráta tempa v polovině, kdy se šťourá v kočovném životě Parnassovic rodinky příliš dlouho a příliš vágně. Famózní závěr ale chuť spravuje víc než dostatečně. (22.01.2010)

Digitální triky jsou zlo. Není nad starý dobrý omakatelný triky. (Heath nic moc a ostatní taky ne. Smůla.) Bolí mě nohy. Ať žije podvědomí a metafora. (Ačkoliv mi výlety do imaginária připadaly zbytečné, hlavně ten Johnnyho a Judeho.) Konec hrc prc, tedy zbrklý a hysterický. S tím bych si víc vyhrála. Mohli tam třeba přistát marťani, co já vím, ale takhle ne. (25.02.2010)