Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Sličná strašidla v podobě nejrůznějších Percht a Bílých paní mají u nás předlouhou tradici. Vždyť hodná Bílá paní mohla nasytit chudé lidi a ztrestat naduté pány či dráby. V polovině šedesátých let se k těmto legendám vrátil spisovatel Karel Michal ve sbírce Bubáci pro všední den. Bílá paní – Perchta z Borštejna – v jeho pojetí pokračovala ve svém bohulibém poslání i v době socialismu. Perchta musela suplovat arogantní netečnost těch, kdož měli pečovat o blaho lidu a zatím pečovali jen o své vyhřáté pelíšky. Její trestuhodná aktivita vzbudila pozornost orgánů všech stupňů a byla velmi, velmi nežádoucí. Stejně nežádoucím se posléze stal i film, natočený podle této povídky režisérem Zdeňkem Podskalským v roce 1965. Aby snímek neprovokoval k nepříjemným otázkám, odpočíval přes dvacet let v trezoru. V satirické – tak trochu duchařské – komedii se setkáte s Jiřinou Bohdalovou, Milošem Kopeckým, Vlastimilem Brodským, Irenou Kačírkovou a Rudolfem Hrušínským. (Česká televize)

(více)

Recenze (311)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

(4x) ,,Já jsem slíbil, že budu mlčet, ale já nedopustím, aby se po pravdě šlapalo. Mistr Jan Hus se dal pro pravdu upálit. / Ale Mistr Jan Hus neživil rodinu!" Fantasy příběh o oživení záhadné paní ze starého obrazu a politická saitra v jedném? Inu, proč ne. Jako menšího kluka mě bavily zejména ty komické a groteskní scény se všemi neplechy kolem zjevení a zásahů Bílé paní, teď po letech jsem pochopil i ten politický kontext a zasmál se nad spoustou dalších replik s narážky na dobu. Joo, tohle není tak pohádkový příbeh ze zámečku jako dobová provokativní kritika budovatelství a minulého režimu, i když na druhou stranu nejde pouze o politiku a Bílá paní umí svou originalitou pobavit jakéhokoliv diváka všech generací. I proto jí lze právem označit za jedno z nejlepších filmových děl Zdeňka Podskalského. Co replika, to hláška a celá řada skvělých herců včetně mého kultovního Václava Vosky ;-) ,,Bílou paní? Proč by ji nemohl vidět? Vadí to někomu? Vadí to jemu? Dneska lidi vidí věcí!" ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Bila Pani - perchta = bludne zenske zjavenie, ktore prislo do Ceskoslovenska z Blizkeho Vychodu, mozno aj z Mezopotamie. Ukazkova Satyra od Zdenka Podskalskeho /Svetaci, Kam Cert nemuze/ s 2 najlepsimi hercami ceskoslovenskej kinematografie : a to konkretne R. Hrusinskym /Spalovac mrtvol, Vesnicko ma Strediskova, Dym Bramborove nate/ a Vladimirom Mensikom /Bourlive Vino, Happy End, Svetaci/. Kvoli tymto 2. som film pozeral : 70 % ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Tady vstupujeme do nový fáze dějin a vy se budete babrat se strašidlama... Takže já bych to vykořenila. Čili nápad není vyloženě špatný, některé gagy jsou humorné, ale jinak je to stejně problematické jako Jessie zasazená do československé současnosti příštího roku. V kinematografii, kde neexistuje vážný film s tématikou Bílé paní, je chybou navazovat na opačný konec takových fláků jako Ztratila se bílá paní (1937). ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Pravda se nesmí zapírat, prohlásí rezolutně kastelán Pupenec a uvrhne tím sebe do klatby. V socialistické společnosti je pravda nedovolený luxus, zvlášť když máte rodinu. Jenže co dělat, prochází-li se v noci po chodbách místního hradu přízrak bílé paní... Taková je výchozí situace filmu Zdeňka Podskalského, který si (ne)dovoleným způsobem utahuje z tehdejších mocných, z doby, která produkovala lež na běžícím páse, i ze všech těch ustrašených občánků, jejichž svědomí je poznamenané ideologickým diktátem. Film byl natočen podle jedné z povídek spisovatele Pavla Buksy, který v literárních kruzích vystupoval pod pseudonymem Karel Michal. Jeho sbírka satirických povídek Bubáci pro všední den (1961) zaznamenala tehdy nevídaný ohlas – během šedesátých let se dočkala celkem čtyř vydání – a stala se tím, čemu dnes říkáme bestseller. Michal v ní oživil přízraky dávné minulosti, nadpřirozené úkazy a zjevení, kouzla, která přivádějí protagonisty jednotlivých příběhů do prekérních situací. Mezi nimi právě nebohého kastelána hradu Šaratice Pupence, který v křížové chodbě narazí na bílou paní a nedbaje následků, ohlásí celou záležitost „nahoře“. Ministerstvo kultury na hrad vyšle odbornou komisi, která má za úkol zjistit, jak se věci (ne)mají. Následuje kulometná palba nezapomenutelných replik v podání populárních herců, z nichž zasloužený smích vzbuzuje nejen komonická skvadra volených zastupitelů socialistické moci v podání vynikajícího Rudolfa Hrušínského a Miloše Kopeckého, ale i ministerská ideologická úderka v tandemu Řanda – Bek. Inu, z hlediska marxismu-leninismu... Film, který nemá šanci zestárnout, zevšednět, stát se nepotřebnou a zbytečnou veteší. Na to je až příliš pravdivý a nadčasový. Nepotřebujeme strašidla, když máme Národní vejbor! ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Počáteční komunální satira přerůstá v blasfemickou dekonstrukci "lidovědemokratického" zřízení reálného socialismu a vrcholí vymknuta v šílené scéně přechodu mostu. Naruby obráceno je tento film - přes pevnou ukotvenost ve své době nadčasovou - příručkou na téma Jak si udržet moc. "Přechodem mostu" je toto téma završeno a současně překročeno, ačkoli manipulovatelnost lidu se ukazuje už průběžně. Filmu by slušelo tímto obrazem končit. Ale ani to ještě tvůrcům nestačilo: končí tedy teprve tím, že Bílá paní za noci vychází do ulic hlavního města Prahy. Dobré ráno, soudruzi. Jo a v komonické hospodě visí Práce a Berliner Zeitung. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (7)

  • Pieseň “Na hradě Okoři", ktorá odznela vo filme, bola nápadom jedného komparzistu a režisér Zdeněk Podskalský st. mu zaň vyplatil honorár 400 korún. (Raccoon.city)
  • Je to jeden z tzv. trezorových filmů. Promítal se do roku 1970, kdy byl zakázán. V obnovené premiéře zazářil v roce 1989. (sator)
  • Kostel, kam se jde stará Blažková (Darja Hajská) pochlubit farářovi, že jí Bílá paní přičarovala vodovod, a kde ji farář přesvědčí, že to nebyla Bílá paní, ale že vodovod má díky Městskému národnímu výboru, je kostel sv. Jakuba v Kasejovicích. Dále se filmovalo také v Blatné. Psychiatrická léčebna se nachází v Praze Bohnicích. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama