Světáci

„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Trio fasádníků se známého Werichova moudra drží jen částečně, protože nic cizího jim není lidský a s gustem čmeláka chtějí mlsat svět, ale znáte to. I když zastrčíte čouhající slámu do bot, pořád v nich je.. Méně té vody, chlapče, méně té vody, písek skřípající v zubech vládního režimu, pár na beton improvizačních momentů a trojice Sovák, Brodský, Libíček může nahazovat zednickou lžící jednu hlášku za druhou. Jsem rád, že Oldřich Nový mohl beze slov říct své: „Zavřete oči, odcházím..“ (28.06.2018)

Působivé kreace hereckých osobností a inspirující prolínání jejich generací se vyznačují i neméně zajímavým tématem. S jistou nadsázkou se dá mluvit o osobitě uchopeném traumatu české malosti a snaze být někým jiným, ale tak, aby to nebolelo. Oldřich Nový naznačuje i po desetiletích, která uplynula od doby jeho elegánů, svůj skutečný herecký i osobnostní formát a rejstřík. Prvorepubliková noblesa, kterou v tomto plebejském prostředí prezentuje, v jeho podání naznačuje své přednosti i limity. Podaří-li se takové téma podat v atraktivním komediálním podání, je přesvědčivost, s níž jsou poselství filmu sdělována, ještě silnejší a nevývratnější. Česká filmová vlna i ve svém vynuceném odlivu zachovává šarm, noblesu a nadhled. Totalita je v tomto pohledu pojednána z nejméně očekávatelných úhlů. Vícerozměrovost výchozího záměru tím jen získává. I dnes. A také zítra, jak se alespoň téměř čtyřicet let po premiéře zdá. (17.09.2007)

Ačkoli mám výhrady ke zpracování (třeba některý z písničkových vsuvek se podle mě do filmu moc nehodily, stejně tak pojetí několika jiných scén mi moc nesedělo), ale humor a nadhled, se kterým je film natočenej, na těchhle pár nedostatků dává zapomenout. Výbornej film plnej hlášek a skvělých herců, kteří si svý role očividně užívají. (13.05.2007)

Když Praha za noci zazáří neonem, není mi pomoci, hned slyším: "Pojď honem!".... Vlezu si do saka a bílý košile a s gustem čmeláka jdu mlsat svět. a s tóny této libozvučné písně Waldemara Matušky přicházejí "Světáci", jedna z nejlepších komedií všech dob. Od samého začátku do samého konce je film nabyt hláškami a komediálními situacemi. Jiří Sovák, Vlastimil Brodský a Jan Libíček geniálně zahráli trio fasádníků, kteří se mění v gentlemany. Zvláště mi při kreacích předčasně zesnulého Jana Libíčka bylo chvíli naměkko, když jsem zjistil, jakého, za 5 let od natočení této veselohry, český film ztratil herce. Dámské trio je rovněž skvostné a krásné role patří rovněž Vladimíru Menšíkovi, či Jiřině Šejbalové. A zvláštní zmíňku si zaslouží Oldřich Nový, který se rolí emeritního profesora vrátil ke svým elegánům prvorepublikových let. "Světáci" jsou nejlepším filmem Zdeňka Podskalského a jedním z největších skvostů české kinematografie. (26.10.2007)

Film ako určený pre rozbory salónnych intelektuálov. Čo by sa z nich ale nakoniec vyklulo? Svetáci sú dobrá komédia asi práve preto, že je maximálne nereálna. Jednotlivé sekvencie a scénky by asi ťažko mohli v realite dospieť až do takých absurdných konverzácií, ale to je vlastne dôvod, prečo ich pozeráme. Zažiť niečo podobné živote je väčšinou nemožné. (13.08.2012)