Světáci

Decentní ukázka toho, že v šedesátkách měli Češi (a smozřejmě, pro místní patrioty - i Moravané, Slizané, Židi, cikorky a Maďar) smysl pro humor, který se nemusel zcela nutně mísit s útoky na první signální. My máme Trošku, Poledňákovou, Novu, dvě degenerace Novotných a Kazmu. Jsme na nejlepší cestě státi se komparzem pro remake filmu Idiocracy. (14.05.2012)

Scénář: Vratislav Blažek .. Parta obyčejných fasádníků si hraje na intelektuály. Česká komediální klasika s geniálním scénářem. Mimořádně zábavné a dobově trefné dialogy („-Proč mám jít první?“ „–Protože jsi ve straně!“), kterým se budete i dnes smát.. 85%. (05.07.2005)

Český fasádník vs česká kurva v realitě ČSSR. Nápad je to hezký, ty výstřelky z dobové reality a hudební vložky vytvářejí vysloveně dadaistickou koláž. Leč nebýt emeritního Oldřicha Nového a Jiřiny Šejbalové, která se ex post v zákulisí zamilovala do Menšíkova humoru, neocenila bych ani ty retro frky směrem na první republiku. "Hřešíš, hřešíš, hřešíš...!" #zlutelazne (25.07.2016)

"Ty seš úplně hysterickej!" Herecký koncert tří pánů, tří dam a jednoho gentelmana. Už zato, že panu Novému nabídli takovou roli - rozuměno bez montérek a šátečku - bych dal plný počet hvězdiček. Ale ony jsou tu ještě nezapomenutelné scény a dialogy. Bohužel to stále někteří strkají do pytle s pozdějšími normalizačními výplody barrandovských útrob... (29.04.2006)

Již úvodní sekvence složená ze záběrů na neonové nápisy s nesvítícími písmeny symbolicky předznamenává vyznění celého snímku: podstatné není pozlátko na povrchu, ale to, jaký je člověk uvnitř. Stačí, aby v neonovém nápisu coby zprofanovaném symbolu "nočního života" vypadlo jedno písmeno, a celý efekt je v tahu - ze symbolu se stává obyčejná nefunkční reklamní trubice. Snímek tak usvědčuje snobskou společnost z její povrchnosti, falše a hraní na dojem, kdy šaty dělaj člověka a podstatné není to, jaký je člověk "uvnitř", ale zda si osvojil nějaká pravidla hry a zda disponuje dostatečným příjmem. U Světáků jsem si musel bezděčně vzpomenout na známý citát J. B. Watsona: "Give me a dozen healthy infants, well-formed, and my own specified world to bring them up in and I'll guarantee to take any one at random and train him to become any type of specialist I might select – doctor, lawyer, artist, merchant-chief and, yes, even beggar-man and thief, regardless of his talents, penchants, tendencies, abilities, vocations, and race of his ancestors." Jakoby se Světáci k tomuto behavioristickému optimismu hlásili, a to v době, kdy komunismus všechny navlékl do montérek a zničil prvorepublikovou tradici intelektuálních kaváren, vysoké gastronomie i pravidel etikety (což je ve filmu relativně otevřeně kritizováno postavou knihovníka). Přes všechny kvality, kterému tomu filmu nejde upřít, musím bohužel napsat, že Světáci jsou komedií, která mě nedokázala rozesmát, která zestárla (obzvláště otravná hudební čísla), a ve které mě nejvíce zaujaly dobové záběry na noční Prahu na konci 60. let, kdy ještě jezdily po Václaváku tramvaje. Obávám se, že Podskalského filmům už asi nikdy na chuť nepřijdu. UPDATE 2.4.2022 - Když jsem viděl Světáky podruhé, trefily se mi do chuti mnohem víc. Přišlo mi to opravdu vtipné a dobře jsem se u toho pobavil. Ta hudební čísla mi sice stále přišla otravná, ale to skvostné obsazení a dialogy prostě přebijí vše. (15.05.2011)