Na západní frontě klid

Tretia verzia, ktorej predlohou bola, resp. mala byť slávna kniha E.M. Remarqua. Bohužiaľ verzia najhoršia a najvzdialenejšia od predlohy. Ale nemôžem jej nič vyčítať. Presne takto sa teraz nakrúcajú filmy a presne preto ich nemám chuť pozerať. Už nejde o drámu, príbeh, osudy postáv, tragédiu národov rozdrobenú do miliónov tragédií jednotlivcov. Pri tomto filme som tak, ako málokedy pocítil nudu. Nudu, ktorá bola striedaná naturalistickými obrazmi mrzačenia, zabíjania, upaľovania. Obrazy plné špiny, blata, zúfalstva a beznádeje. Všimol som si, že presne týmto smerom sa dnešný film vyberá. Obrazy násilia všetkého druhu sú stále sofistikovanejšie, vizuálne dokonalé, ale pri obvykle častom opakovaní sterilné a na psychiku diváka neúčinkujúce. Takže milosrdné, širokospektrálne tri hviezdičky sú bodkou za týmto neúspešným pokusom. (21.12.2022)

Nejznámější protiválečný manifest dostane další filmovou poctu zrovna v roce 2022? Lépe to snad ani načasovat nešlo. Znalost knižní předlohy je podle zdejších pozérských hodnocení spíše na obtíž. Absurdita válečného konfliktu je totiž cítit z každého záběru, zákopová jatka jsou úchvatná i děsivá zároveň a neokoukaní herci zase dodávají příběhu autentičnost. (07.11.2022)

Vizuálně profesionální zpracování klasického románu, které je zde ohlodáno na kost, kdy zbývají pouze válečné výjevy a chybí psychologie postav a hlavně hrdinové, které by diváka dějem provázeli. Zbyde tak pouze řada krásných záběrů na zarámování ale jinak nic, čím by se film jakkoliv odlišil od jiných válečných filmů. Odkaz na román je tak spíše na obtíž, pokud divák očekává filmové zpracování knižní předlohy. (06.11.2022)

Jasný letošní vítěz napoli válečných filmů, ale za mne i lepší film než 1917 a Dunkirk ( Hacksaw Ridge mám však v srdci o něco výše). Předlohu ani originál jsem nečetl, jen vím, že jde o adaptaci literární klasiky od Remarqa a myslím, že film obstál na výbornou ve všech směrech. Film už od úvodu nás vtrhne do dění samotné války, což velmi oceňuji, žádné hodinové seznamování s postavami před válkou se zde naštěstí nekoná, vše se děje za pochodu a díky tomu má film i slušné tempo a nepřestává nudit. Edward Berger má řemeslo v paži, technicky jde o slušný spektákl, kde se podařila i epická hudba, která skvěle přidávala na atmosféře i napětí. Postavy sice k srdci moc nepřirostly, až na hlavního hrdinu, takže emocionálně mě to tolik nezasáhlo, byť smutné to místy skutečně je. Přišlo mi zajímavé sledovat válečný film z pohledu němců, většinou to bývá naopak, takže i tímhle je film rozhodně netradiční. Bavily mě scény s Generálem, který si to tu rval pro sebe ( Finální proslov skvělý) a zaujalo i vyjednávání o příměří ve vlaku. Akčních scén tu sice není moc, takové vyloženě epičtější bitvy tu jsou jen tři, ale jelikož se většinu času film odehrává v battlefieldu, tak mi to nevadilo. Vrcholem je sekvence ve středě filmu, kde na scénu nastoupí tanky a plamenomety, tam šla cítit pravá beznaděj a hrůza z války, opravdu nepříjemné. Co se týká Gore, tak toho tu taky není moc, ale na pár brutálnějších záběrů dojde ( přejetí tankem asi nejvíc utkví v paměti), takže za mne opravdu velká spokojenost a řekl bych, že pro mne nejlepší válečný film z 1. Světové. Tady se určitě oscary uloví a Sláva pro Netflix. 8.5/10. (30.10.2022)

Adaptace, která se nebojí naprosto zásadním způsobem sáhnout na samotné základy toho, na čem stojí právem nadčasová předloha a... A přesto je tou nejvěrnější možnou adaptací. Učiněný etalon jak adaptovat psané slovo do filmového jazyka (neříkat a ukazovat), zachovat sdělení a přesto "obstát a nebýt pouhou ilustrací". Vše je podřízeno sugestivnímu pojetí "jste tam s nimi". Absurdnost a zbytečnost válečné mašinérie skrze každodenní zákopový existenciální horror, který však krom hrůzných výjevů (tu skrze válečný výjev, tu prostým přežíváním bez naděje na budoucnost, tu ukázkou člověk člověku vlkem), umí dát do kontrastu lidskost i nečekané průsvity normálnosti všemu (tu nadřízeným, tu bezčasí, tu lidstvu) navzdory. Mnohdy beze slov; čistě pohledem, zvukem, naznačeným, hudbou. Ano, dalo by se vyčíst, že to negraduje, ale prostě tak nějak plyne během posledních (tý)dnů na frontě. Což není zcela divácké, ale je to záměr, který zrovna sem sedne. Není to však to samé na sto a jeden způsob. Ano, nedá se popřít, že mnohé z hrůz již zpracovala neméně působivě jiná díla (stěží však adaptaci klasice všech klasik, ze které všichni vycházejí, vyčíst "že je poněkud ohraná"). Snímek, který nevyhnutelně rozděluje... Jedni nevydýchají "šáhli mi na milovanou předlohu", druzí "to už jsme viděli a nemusíme znovu", třetí budou žehrat "na neexistující tempo". A pak tu budou ti, kteří z toho nebudou mít klidné spaní. Nikoli pro explicitní výjevy válečných zvěrstev či aktuálnost "navzdory století", ale pro celkový pocit zmaru toho všeho, kdy si to vystačí s málem; třeba pouhou poutí uniformy z fronty. (29.10.2022)