Na západní frontě klid

O tom, že si jedno z nejslavnějších literárních děl zaslouží novou filmovou verzi, jsem nepochyboval. Bohužel při sledování nové adaptace Na západní frontě klid mi došlo, jak obrovsky jsem se zklamal. Problémem je naprosto katastrofální scénář, který úplně kašle na Remarqueův román, když s jednotlivými postavami zachází úplně mimo, jak se mu zrovna hodí, a některé trestuhodně vynechává (Paulova matka, Himmelstoss). Sice je atmosféra ze zákopové války ze začátku hodně nepříjemná, ale postupně diváka otupuje, což jistě nebyl záměr. O závěru ani nemluvě. Celé je to mechanické, bez napětí a hlavně totálně rutinní. Obě předchozí verze z let 1930 a 1979 mají i přes své stáří stále co nabídnout včetně onoho humanistického poselství, které režisér Edward Berger ke své vlastní škodě úplně promarnil. (05.11.2022)

Tohle bylo hodně hutný, ponor do emocionálně vydrancované roviny hrstky vojáků, kteří se propadli z nadšených nacionalistických idejí o nadřazenosti Německa nad ostatní národy a touhy dominovat všem, a to do absolutního dna zákopové války, kde oboustranně umírají vojáci po tisících denně doslova pro nic, pro žádný posun na žádné straně. Prostě jen pole smrti. (01.11.2022)

Vojnový žáner nie je zrovna môj naj, napriek tomu sú u mňa slávne adaptácie slávnej predlohy z rokov 1930 a 1979 čisté stovky. Alebo aj Paths of Glory a Gallipoli, ak ostaneme pri prvej svetovej vojne, prípadne aj krásny Big Parade. Ja by som zase toľko Bergerovi nevyčítal, či vám hlavná postava prirastie k srdcu, alebo budete za všetko viniť generála z mustážou, je aj otázka vkusu a očakávaní. Každé euro tu každopádne skutočne vidieť a je sa tak na čo pozerať. Len mi nejak nejde do hlavy, že keď ste na vojne a neviete, či sa dožijete zajtrajšieho rána/obeda/večera, tak aj tak najviac myslíte na sex. 70% (02.11.2022)

Za mých středoškolských let jsem v četbě nenarazil na hutnější příběh, než ten, který představil E. M. Remarque. Převést takové těžkotonážní drama plné vypjatých okamžiků a emotivních osudů na plátno je věru nadliský úkol, což se v tomto případě povedlo jen částečně. Co se týče řemeslné stránky, nemám námitky. Kostýmy, kamera, výprava či samotný soundtrack jsou fenomenální a atmosféra taková, jaká má být. Naturalistická, špinavá a bez servítek. Bohužel film míří do ztracena v rámci emocí a osudech postav, což rozhodně patří mezi klíčové parametry. Postrádal jsem snahu tvůrců přimět diváka vypěstovat si nějaký vztah k jakékoliv postavě, třebaže prostoru bylo dostatek, takže ve výsledku je Im Westen nichts Neues sice poutavou a efektivní válečnou vřavou, ale zároveň prázdnou a nedostatečně vypjatou, co se týče emocí. Klacky pod nohy hází rovněž několik hluchých míst. Ostuda? Nikoliv! Průměrné pojetí legendární předlohy? Rozhodně. 70% (21.11.2022)

Nečetl jsem knihu, neviděl starší adaptaci, ale byl jsem nahypeovaný z traileru. Takřka dokonalá výchozí pozice pro sledování nové netflixovské adaptace, protože jak to tak bývá, kniha je samozřejmě dokonalá a neschopní filmaři ji nedokážou zfilmovat pořádně (humor). Překvapilo mě, jak moc je to produkčně velmi výpravně zvládnuté, zvlášť na nehollywoodskpu produkci a hrozně jsem si užíval, jak to vypadá. Tempo je sice vražedně pomalé, film se v jistých linkách mírně táhne a 150 minut je vážně možná trošku moc, rozhodně se však jedná o veledílo na poměry netflixovského lineupu. Četl jsem výtky, že obsahově je to prázdné a hrdinové jsou neprokreslení, s tím však rozhodně nemohu souhlasit a argument, že kniha je poutavější zkrátka neberu. Já zkrátka více holduji audiovizuální formě a nikdo mi nevymluví, že forma brutality, které jsme svědky v Na západní formě klid, není mnohem tíživější než v knize. Velká spokojenost, i když jedno zhlédnutí patrně úplně stačí, podobně jako u ještě o řád depresivnějšího Schindlerovo seznamu. (12.11.2022)