Na západní frontě klid

Kdybych měl někdy v noci ihned po probuzení vyjmenovat jeden jediný film, který naprosto věrně respektuje svoji knižní předlohu, byl by to tento. A kdybych měl vyjmenovat něco z první světové, tak je opět tenhle film a samozřejmě 1917. Já tady opravdu nemám co vytknout. To bahno a krev západní fronty, to bylo dokonalé. Některé bojové scény byly doslova dechberoucí, třeba ta s tanky. Kdesi jsemčetl vzpomínky německého vojáka, kdy se jejich četa poprvé zacelou válku střetla s britskými tanky Mark I. Také slyšeli dunění, řinkot pásů a pak se objevila řada oblud co nešla ničím co měli po ruce zastavit. Oblud chrlících ohěn. Teprve až artilerie byla schopna jejich postup zastavit, protože pěchota se po párvýstřelech z pušek v panice obrátila a prchala zpítky do vlastního týlu...  Za mne tedy co se týče filmu samotného velká spokojenost, byť mi trochu mrzí, že román znám a tím má člověk lecos vyspoilerováno... :-). Každopádně tahle obžaloba války, vraždění se navzájem i některých mocichtivých generálů či vládců jako je třeba Putler, je dnes stejně aktální jako tomu bylo mezi lety  1914 - 1918.  Dávám za 5 plynových masek. * * * * * (23.03.2024)

Kdyby se to nejmenovalo, tak jak se to jmenuje, nebudilo by to u některých jedinců takový rozruch. Já naštěstí knižní předlohu nečetl. Neviděl jsem ani původní filmový počin z roku 1930, takže z tohoto hlediska nemám s čím srovnávat (možná díky bohu). Po technické stránce skvěle odvedená a dechberoucí filmařina, ale bohužel po dějové stránce je to trošku hluché, zvláště při delších nebojových scénách, kde nám autoři chtějí dát prostor soucítit s postavami a naladit se na jejich emocionální úroveň. Tam to dost vázlo. Kdyby se v průběhu celého tohohle filmu jen válčilo v zákopech, užil bych si to dost možná více, protože bojové scény braly dech! (30.10.2022)

Jen ta kamera je pastva pro oči, úsporný a úderný hudební motiv pak skvěle podkresluje jednotlivé scény. Co do filmového média, komunikujícího s divákem obrazem a hudbou nemám výtek. Do plného hodnocení ale něco málo chybí. Trochu problém máme s Felixem Kammererem, holt jsme spolu husy nekradli. A literární předlohu si od dob povinné četby zkraje gymplu nepamatuju, takže jsem se díky absenci vzpomínek vyhnul porovnávání s předlohou. (29.10.2022)

Surové, ľudské, autentické. Western Front zaujme svojím vizuálom, ukazuje drsné prostredie bojov a prepája životy niekoľkých úplne obyčajných ľudí, ktorí majú životnosť kratšiu ako otvorené mlieko. Hra na hrdinov skončila. Toto je vojna v tej najviac špinavej podobe. Skoky od fronty k vyjednávaniu síce trochu rušili,ale nie natoľko, aby sombdal menej než 9/10. (30.10.2022)

„O pár týždňov budeme v Paríži,” alebo teda i priebeh [už vo svojej väčšej, druhej polovici; a to konkrétne od roku 1917, pozn. recenzenta] I. svetovej vojny očami, resp. mimoriadne sugestívnou, »vizuálnou optikou« nemeckého rádového vojaka: Paula Bäumera, ako jednoznačne ústredného protagonistu, ktorý ma bude následne sprevádzať snáď nielen len v priamom dohľade od špinavých «francúzskych zákopov», ale zároveň aj po úplne iných miestach naprieč francúzskym vojnovým prostredím, i keď si zase musím prosto priznať, že obidva znepriatelené tábory sa sotva hýbali dopredu o niekoľko stoviek metrov, a práve preto sa nazývala, ako povedzme zrovna »zákopová vojna«, a k tomu i so všetkým, čo k nej azda už automaticky prislúcha: naprosto tvrdé boje zblízka vojak proti vojakovi, ohnivé plameňomety, jedové plyny, ťažké tanky a svižné lietadlá, vrátane i neustále svištiacich smrtonosných guliek - neustále sa objavujúcich všade navôkol v tesnej blízkosti takmer na centimetre od bojujúcich vojakov; alebo ešte poprípade i množstvo nelogických rozhodnutí od vrchných veliteľských štábov + neúrekom ťažkých strát na obidvoch stranách, a to vlastne ani nehovoriac, koľko civilistov prišlo o holé životy; skrátka ľudský život nemal žiadnu váhu! • Čisto hollywoodskú verziu z roku 1930: All Quiet on the Western Front; a mimochodom sa zrejme asi jedná o vôbec najlepšie spracovaný [proti]vojnový titul podľa románovej predlohy spisovateľa: E. M. Remarquea z troch ponúkajúcich sa, sa ani o rovných 92 rokov neskôr, vskutku nepodarilo znovu prekonať už i predtým extrémne vysoko nastavenú látku, aj keď si treba na druhej strane zase uvedomiť predovšetkým i to, že v americkej verzii, ústredné postavy stelesnili americkí predstavitelia [Lew Ayres ako Paul a Louis Wolheim ako Katczinsky], zatiaľ čo teraz dostávajú najväčší [a kľúčový] priestor zväčša iba nemecko-rakúski herci: Felix Kammerer & Albrecht Schuch, čo rozhodne kvitujem, pretože mi to nakoniec príde i oveľa realistickejšie, ako keď sa dajme tomu Američan «hrá» na Nemca! A to je podľa mňa i značné mínus, čo sa celkovo týka pôvodnej verzie. • V technickej rovine som zaznamenal i tieto inšpiračné vzory: niečo medzi kubrickovým Paths of Glory a mendesovým ["účelovým, jednozáberovým"] projektom v podobe 1917, obalenej v akejsi »revenantsko-ryanovskej atmosfére«, čo u mňa vyvolávalo akýsi naturalistický zážitok. • Miestami sa asi už prílišne tlačilo na pílu s istým, predvídateľnejším účinkom, no i napriek tomu daný počin u mňa obstál na výbornú, ktorý by sa dal inštinktívne rozdeliť i na akési kapitoly s čoraz údernejším obsahom v rámci celku. • O režisérovi E. Bergerovi som doposiaľ akosi ani nijako extra zvlášť totižto netušil, no odteraz si už dám na tohto šikovného Švajčiara podstatnejšie väčší pozor, keďže mi má do budúcna i čo ponúknuť? Uvidíme, necháme sa v podstate i [ne]príjemne prekvapiť, s čím príde totiž nabudúce... (28.01.2024)