Invictus: Neporažený

Nelson Mandela je výzva. Jeho život přímo řve po převedení na filmové plátno. Eastwood mohl natočit hollywoodsky megalomanskou, glorifikující podívanou. Stačilo využít Mandelovo nespravedlivé uvěznění, vyždímat divácky přitažlivé téma apartheidu a natočit jiný Hotel Rwanda. Ono vlastně stačilo sáhnout po kterékoli ze životních kapitol tohoto jihoafrického bojovníka za lidská práva a jistě by se začal rýsovat nový Oskary ověnčený Schindler. Eastwood si ale vybral úplně jinou cestu. Nečekaně umně zakomponoval geniální jemnost Mandelova politického smýšlení do kulis bojovného, energií přetékajícího chuligánského ragby. Jako v každém sportovním dramatu (nebudeme si nalhávat, že Invictus do této kategorie nespadá) i tady se děj často pohybuje na hranici patosu, ale vše je vždy vyváženo přirozeností Freemanova křehkého projevu. Výtky o předvídatelnosti děje rozhodně nejsou na místě! Přece jen se pohybujeme v historických, tudíž všeobecně známých faktech. Pro mě jsou to plnohodnoté **** a nebýt toporného bezksichta Damona, dám i tu pátou. (02.01.2010)

Dlouho jsem tomuto filmu vzdoroval, Eastwood sice svůj další film opět precizně zrežíroval a stvořil další formálně pečlivě vybroušený diamant, ovšem samotný koncept Invictus ve mně budil obavy, že si to Drsný Clint chtěl u publika a kritiky tentokrát značně ulehčit a vrhl se na téma na hony smrdící prvoplánovostí, patosem a kýčem. Opravdu dlouho jsem vzdoroval...snad celou první třetinu. Sledoval jsem příběh, o kterém jsem věděl, kam směřuje, v co vyústí a co sdělí...a přesto jsem byl nakonec překvapen, a to samotným scénářem, který je neméně vyspělý jako Eastwoodova režie. Scénář mě překvapil z metodologického hlediska, tím, jak podával známá fakt a myšlenky prostřednictvím mikropříběhů uvnitř jednotlivých scén, přičemž někdy k divákovi mluvil v pouhých náznacích a jindy byl explicitní. To, co se zprvu zdálo být další sportovní dojemnou báchorkou o jednom velkém vítězství, se nakonec ukázalo být oslavou jedné velké osobnosti - Nelsona Mandely -, přičemž ono velké vítezství bylo "pouhým" nástrojem, skrze nějž šířil svou ideologii. Faktem, že se nejedná o další sportovní film, je i to, že divákovi se nedostává uceleného pohledu na jednotlivé zápasy - je zde jen několik samostatných výjevů z jednotlivých utkání a bez dalšího zdržování se jede dál. Vyjímkou je až finální utkání, které zabírá celou závěrečnou půlhodinu, ale opět se nejedná o pouhý triumf sportovního jihoafrického družstva, nýbrž o samotné vyvrcholení Mandelova snažení. __ Výsledek je tedy takový, že jsem zprvu obdivoval režisérovu virtuózitu a bránil se samotného tématu, načež mě následně při důkladnějším sledování ohromila i samotné stavba scénáře. Darmo mluvit o výkonu Morgana Freemana v roli Mandely, která patří na vrchol jeho kariéry. Matt Damon hraje úsporně, nikoliv však špatně. Z formálního hlediska se tedy jedná o další Eastwoodovo precizní dílo, scénář taktéž oplývá nespornými kvalitami a herci celé dílo završují...co víc si tedy přát. A nějaký ten patos? No co, to k tomuhle druhu filmů prostě patří90% (17.01.2010)

Objektivne najhorsi Clintov film za posledne roky. Niekde urobili machri z planety Eastwoodovo chybu, kedze emocie sa nedostavili a to je uz co povedat. Je mi to nesmierne luto, film to bol pekny, ale zabudnutelny. Changeling a Gran Torino vo mne rezonuje doteraz, Million Dollar Baby, o tom ani nehovorim. Freeman bol bozsky, Matt Damon mi vadil. Nadherna sceneria, nadherny pribeh, ale prilis dlhe, rozvlacne a prvoplanove. Prilis vela temat, ktore zostali polosurove a moj pohar spokojnosti poloprazdny. (28.12.2009)

Niečo ako prológ k tomuto som nedávno videl tzv. "Endgame" (samozrejme neide o priame spojenie, len to moje). Ako to pôsobí? pomalo, nudne, miestami strašne múdro (hlavne keď tam je pán Mandela), obetavo, pokorne... bla bla mohol by som pokračovať do nekonečna, ale opäť niekedy menej je viac. Toto je také klišoidné, šablonovo orámované, citovo vypäté až povrchné "dielo nedielo"... ak by som si neprečítal kto to natočil, Clint Eastwood by bol asi posledný na ktorého by som ukázal prstom... 6/10 (29.12.2009)

Nějak nedovedu říct, čím mi Invictus přijde tak "plný", když je tak šíleně naivní (i když je podle skutečných událostí, že). Laskavé mesiášství Morgana Freemana, tvrdě naučené léty Mandelova strádání, sportovní srdce a lidskost kapitána Pienaara, přitažlivě natočené rugbyové zápasy, to všechno nesporně mluví ve prospěch Eastwoodova dalšího režijního počinu. A to bude možná ono - magie Clinta Eastwooda. Ten člověk to prostě má "v paži", a i kdyby tam nebyla ani špetka čehokoliv nad rámec filmařského řemesla, bude to zážitek hodný zopakování. A tohle budu rozhodně chtít vidět znovu, i když hodnocení ostatních ve smyslu neodolatelné reklamy na Afriku vidím jako lehce přehnaná. Původní africká hudba je ovšem další z taháků, které zpříjemňují sledování tohohle politického, nikoliv sportovního snímku. 80% a podvědomá snaha nemyslet na to, jak to v JAR vypadá s kriminalitou a mezirasovým soužitím dnes. O hodném krejčovském skřítku "I kdyby mě chytili s kouřící pistolí v ruce nad mrtvolou, budu tvrdit, že jsem v tom nevinně" Radovanovi radši nemluvě:P (25.02.2014)