Na odstřel

Vidět State of Play na papíře, nevypadalo by to až tak valně - scénář s krimi zápletkou snažící se obsáhnout jak novinařinu, vztahy, tak i konspirační teorii s povinným (ale, klobouk dolů, skutečně nečekaným) twistem v závěru, ale naštěstí výsledek je mnohem příjemnější a snad i trochu vyspělejší sezónního thrilleru. Stejně jako papírová novinařina konfrontuje internet, tak i State of Play kombinuje prvky klasického politického thrilleru a modernější stylizace s dobrou atmosférou (kdo dýchal při scéně v nočním parkovišti?). State of Play není geniální, geniální je jen herectví Russela Crowe, ovšem funguje chvalitebně, nepůsobí lacině a i při delší stopáži zůstává záživně. 8/10 (17.08.2009)

Hrůza.. Přímo Noční Můra!! Na film jsem se díval 4X.. a dokonce i na počtvrté jsem Usnul! Něco tak Nudného, Přímočarého jsem Nikdy Neviděl! Jednu hvědu dávam za Russela, jelikož je můj Oblíbenec, ale ani on to Neutáhl z téhle Taškařice.. Negungovalo tady nic.. Spojit Drama, Politiku a Novinářství je ZLO!! (08.09.2012)

Poctivá kriminálka jak ze staré školy. Scénář je v rámci žánru velice dobrý a i když jsem ten konec tušil někdy od poloviny filmu, tak to i tak bylo docela napínavý. Postavy jsou výborně napsané, i když je jich tam možná až moc a taková Robin Wright Penn tam byla trochu navíc. Herci jsou ale jinak výborní. Russel Crowe hraje svůj tradiční (nad)standart stejně jako Helen Mirren. Ben Affleck už se dostal z období, kdy ho každý nenáviděl a hraje taky velmi dobře a sympatickou Rachel McAdams se také po dlouhé době rád někde viděl. Prostě solidně natočená a odsýpající kriminálka, kterou by si příznivci žánru neměli nechat ujít. (06.09.2009)

Poctivě natočený thriller s (ne)šokující pointu, kde nečekaně kraluje ve vedlejší roli překrásná Rachel McAdams. Bohužel, film místy ztrácí tempo, kratší stopáž by určitě neuškodila. I přesto se na to díky brilantním hercům a chytlavě gradující hudbě (že by Jason Bourne?) dobře kouká. Není to sice na Oscara, ale také to určitě není na odstřel. (24.10.2009)

Nad tištěnými médii se pomalu smráká a noviny si už nedokáží udržet své místo ve společnosti, takové jaké kdysi mívaly. A byť jsou spotřebním zbožím určeným k rychlé konzumaci při cestě do práce spolu s rychle stárnoucími informacemi, jenž na sklonku nového dne ztrácejí na atraktivitě, aby v konečné fázi skončily v odpadkovém koši či jako vystýlka podmostního obydlí nejednoho bezdomovce. Pryč ale s polemikou. I když jí State of play nepřímo vyvolává a divák tíhnoucí k novinářské sféře pociťuje jistou nostalgii nad zašlými časy. K pochopení celkového kontextu je zapotřebí jistý Dušínovský komplex mající za vinu posedlost s níž se novináři snaží přijít na kloub té složité hříčce a konceptuálně jí nechápou jako případ, v němž jde o život ale jako příběh, jehož součástí se ve výsledku, ať už chtějí či ne, stávají. Byť zůstávají v pozadí a ukryti pod své vlastní jméno v kolonce autor. Přičemž je velmi příjemné sledovat snímek, který si s těmito hodnotami nepřímo hraje, i když je na prvním místě snaha pobavit. Snímek State of Play vychází z několik let starého britského seriálu v němž hrál ještě do té doby nepříliš známý James McAvoy. Zápletka zůstala stejná jen se změnila lokaci a rozkošatělý příběh byl okleštěn o vedlejší linie. Je bezpochyby jasné, že State of play prošumí kiny a zapadne na DVD, ale byla by škoda jej posílat hned do věčných lovišť, protože si svou šanci zaslouží. Konspiračních thrillerů není nikdy dosti a těch odehrávajících se v žurnalistickém prostředí už vůbec ne. State of play nenudí ani chvíli a hlavně baví. 8/10 PS: poletující helikoptéra v řadě scén byla značně rušivým prvkem a vyvolat pocit paranoi se použitím těchto záběrů moc nedařilo a spolu s českým překladem jsou to snad jediné výtky... (18.05.2009)