Na odstřel

"Dobří reportéři nemají přátele, jen dobré zdroje." Tak tady nám investigativní novinařina hrdě kráčí po hraně zákona, občas za ni spadne a neustále strká frňáček do tajnejch politickejch omáček, přičemž žádnej zainteresovanej život není zcela v bezpečí. Já jsem z toho celkem nadšenej, protože šťourání ostrým klacíkem do politiky mě vždycky bavilo a to, že je to celý zlehka překombinovaný a občas musí nějaká podivná náhoda posunout děj, mi nedokázalo ubrat na napětí ani zábavě. (25.11.2016)

Crowe by to s konzumováním pěkně prorostlých bůčků neměl tak přehánět, nějak nám taťkovatí. Ale Affleck se vážení na stará kolena spravil a začal pořádně hrát. A já blbec jsem si myslel, že od dob Armageddonu už ho budu navždy zavrhovat do filmových kanálů. Velký omyl. A taky jsem si myslel, že Rachel, jakkoli se na ni fakt pěkně kouká, by nezahrála investigativní žurnalistku ani pod vlivem nabuzujících látek. Zase omyl. Pak jsem si myslel, že scénář tlustej jako Rathův spis bude ukecanej a zbytečně překombinovanej. Až na ten konec zase omyl. A konečně jsem si myslel, že po Zodiacovi už neuvidím film, který ve vás vyvolá napětí srovnatelné se scénou ve sklepě (Zodiac). Omyl. Takže myslet znamená ho*no vědět. Teď už to vím. ..............."a hlavně nemyslet!" (08.11.2013)

Nad tištěnými médii se pomalu smráká a noviny si už nedokáží udržet své místo ve společnosti, takové jaké kdysi mívaly. A byť jsou spotřebním zbožím určeným k rychlé konzumaci při cestě do práce spolu s rychle stárnoucími informacemi, jenž na sklonku nového dne ztrácejí na atraktivitě, aby v konečné fázi skončily v odpadkovém koši či jako vystýlka podmostního obydlí nejednoho bezdomovce. Pryč ale s polemikou. I když jí State of play nepřímo vyvolává a divák tíhnoucí k novinářské sféře pociťuje jistou nostalgii nad zašlými časy. K pochopení celkového kontextu je zapotřebí jistý Dušínovský komplex mající za vinu posedlost s níž se novináři snaží přijít na kloub té složité hříčce a konceptuálně jí nechápou jako případ, v němž jde o život ale jako příběh, jehož součástí se ve výsledku, ať už chtějí či ne, stávají. Byť zůstávají v pozadí a ukryti pod své vlastní jméno v kolonce autor. Přičemž je velmi příjemné sledovat snímek, který si s těmito hodnotami nepřímo hraje, i když je na prvním místě snaha pobavit. Snímek State of Play vychází z několik let starého britského seriálu v němž hrál ještě do té doby nepříliš známý James McAvoy. Zápletka zůstala stejná jen se změnila lokaci a rozkošatělý příběh byl okleštěn o vedlejší linie. Je bezpochyby jasné, že State of play prošumí kiny a zapadne na DVD, ale byla by škoda jej posílat hned do věčných lovišť, protože si svou šanci zaslouží. Konspiračních thrillerů není nikdy dosti a těch odehrávajících se v žurnalistickém prostředí už vůbec ne. State of play nenudí ani chvíli a hlavně baví. 8/10 PS: poletující helikoptéra v řadě scén byla značně rušivým prvkem a vyvolat pocit paranoi se použitím těchto záběrů moc nedařilo a spolu s českým překladem jsou to snad jediné výtky... (18.05.2009)

I přes veškeré snažení dát čtyři hvězdy nemohu. Zdlouhavý krimi thriller, který by byl příběhem dokonalý, ale svým slabým dějem hrozně unavující. Samozřejmě skvělý herecký výkon Russella Crowea a Bena Afflecka, ale kvůli tomu hodnocení nezvednu. Je to škoda, zkrátit minimálně o půl hodiny a šel bych do vyššího hodnocení...6/10 = 60% (01.10.2011)

FILMOVÁ NOC 2009. Napodruhé možná změním své hodnocení na plný počet, protože se mi zamlouvá, jak se pracuje s "diváckou potěchou" (neustále oddalována) a klišé (matoucí střihová výstavba), ale mám za to, že film o spojení investigativního světa "pravé žurnalistiky" a blogerství je až moc staromilsky natočený (především z hlediska stylu - svícení a práce s mizanscénou) a nepomáhá mu žánrová nevyhraněnost (akčněji laděny thriller, upovídané melodrama a žurnalistické drama). 8+/10 (13.06.2009)