Stmívání

Což o to, jde to velice dobře na ruku náctileté generaci, ale s dobrým filmem to moc společného nemá. Nic proti tvářičce Pattinsona, ale kdyby nebyl stejně tak prkenný jako jeho jméno bylo by vše v tom nejlepším pořádku. Zato Kristen Stewart hraje jako o život. Ta holka má talent. V žádném případě však nemohu říci, že by mě to uráželo, ba některé scény jsem si řádně užíval (přiznání v lese). Jenže tvůrci drtivou většinu filmu příliš tlačí na pilu. Vše pěkně po lopatě a na desetkrát okomentováno. Banální scény jsou příliš afektované a veškerá témata, o kterých film vypráví, tvůrci pořádně přepálili. Jako pilot seriálu velice obstojné či dokonce nadějné, ale jako samostatný film to funguje stejně jako skutečnost, že upíři jsou zapálení fanoušci baseballu. (25.02.2009)

Chyba bude asi už v předloze, protože nevěřím tomu, aby nějaký dramaturg viděl na papíře takové dialogy a nezpráskal za to okamžitě scénáristu bičem. Jedna řečnická perla vedle druhé, vypouštěná z úst asi nejtopornější zamilované dvojice posledních let – Kristen Stewart a Roberta Pattinsona, společně s utahanou, zbytečnými a nedotaženými scénami vlečenou režií Catherine Hardwick, ve mně střídali škodolibý úsměv s hlubokým zíváním. Špatně je toho ve filmu tolik, až uvažuju nad tím, jestli někdo nechtěl sabotovat Hollywood tím nejzákeřnějším způsobem. Guilty pleasure jako kráva, plus vědomí, že snad nikdy jsem si nepřál u filmu být patnáctiletou holkou, která si lakuje nehty načerno, drsným pohledem probodává okolí a vrcholem slasti se pro ni stane deflorace od pobledlého frajera, kterého potká na gothic srazu. Šup, šup, druhý díl. :) (11.06.2009)

Dlouho jsem bojoval s tím, dát Twilightu alespoň jeden celý bodík za povedenou kameru, ale prostě nemůžu. Něco tak neskutečně nudného, hloupého a odpudivého jsem už dlouho neviděl. Být čtrnáctiletá holka tak pravděpodobně chrochtám blahem nad tím, jak se ti dva mají rádi a jak upír na sluníčku svítí jako diamanty (proboha), ale já jí naštěstí nejsem a tak zvracím hnusem nad scénami ve kterých se oba hlavní, a silně nesympatičtí, představitelé tváří, jakože se zamilovávájí. Projevuje se to tím, že se neustále zadrhávají v řeči a trhají hlavama, což je sice inovátorské, ale sere to asi stejně jako uchopení upírů coby přiteplalých modelů. Pro současnou emo gotickou generaci dětí to je zřejmě ideální film, který však našemu žánru podráží nohy a bohužel přivede na svět řadu napodobenin a pokračování. Abych jen nehanil, jak už jsem říkal, kamera je slušná, ale trochu jí schazují nepovedené triky jako z nějaké staré české pohádky (myslím to běhání a skákání), pochvalu zaslouží ještě lidsky a uvěřitelně (jako jediný!) zahraný otec hlavní hrdinky. Jinak ruce pryč!!! (23.07.2009)

Nebyl to až tak velký trapas, jak jsem čekal. Mělo to takovou zvláštní atmosféru a i když dialogy by napsal líp snad i úplný imbecil, dalo se na to dívat. Co mě ale celkem dostalo, to byl soundtrack. Ten byl fakt parádní a hlavně kvůli němu jsem na malinkou chvilku váhal dokonce nad 4 (!!) hvězdičkami. Mea culpa - už mi vážně měkne mozek... :-P Do dalších dílů jsem zatím ještě nenasbíral odvahu po lavině kritiky... (12.05.2013)

2009: Mamma mia! A já kvůli tomu skvostu porušila své zvyklosti a namalovala se. Inu, Robert sice také přišel vcelku slušivě upraven, mohutná spodní čelist na svém místě, škoda jen, že zapomněl klíčky v autě a tak neustále nervózně poposedával a pošilhával ke dveřím a jako by vůbec neviděl mě, ale byl duchem na zadním parkovišti a představoval si partu podnapilých chlapců, jak mu močí na vycíděnou kapotu. Díky tomu mi celá schůzka připadala jaksi o ničem, neboť šmírovat tu skupinku bledých tváří u zadního stolku, jak kouká na absinth jako na zjevení boží, člověka nezabaví věčně, zvláště doufal-li, že v té době už z něj partner chtivě strhá šaty v rytmu domnělého Shakespeara pro náctileté. Takže když jsme šli nakonec domů a ten trouba se rozeběhl napřed zkontrolovat, jestli tomu plechovému krasavci nic není, nechala jsem se sbalit vlasatým Indiánem od vedle. --- 2023: Tak jsem si ze zvrácené zvědavosti přečetla Twilight a pomalu nevěřím svým očím. Protože to, v uvozovkách, "nakonec nebylo tak strašné, jak jsem čekala". Ano, Bella je mix opravdu nesebevědomé/sebe nenávidící puberťačky a špatně napsané, nezajímavé postavy, ale někde v jádru ten nápad setkání dvou duší a hledání cesty, jak se navzájem nezahubit, není tak špatný. Z tohoto pohledu mi teď přijde, jako kdyby filmovou adaptaci natočil štáb lidí, který tu knihu z celého srdce nenávidí, respektive jako by se každý potenciálně trapný a cringe moment z knihy rozhodli udělat desetkrát horší. (04.01.2009)