Souboj Titánů

Srovnání s původním filmem se nabízí, avšak nebylo by to příliš rozumné a vypovídající... připadá mi to, jako kdyby Děti z Bullerbynu bydleli na kopci v třípatrové superhaciendě a místo školy a pomáhání rodičům pařili plejstejšny, grilovali bažanty a pořádali tequilla párty ve finské sauně... četl jsem články o zkracování, stříhání, dotáčkách apod., prostě hodnotím 106 minutovou verzi z kina a viděl jsem totální příběhovou zpatlaninu plnou nesmyslných jednání, uvažování a činů postav, ale také dynamickou okružní jízdu po vytunningovaných starořeckých potvorách v krásných scenériích. Velkolepé, praštěné, svižné, bez atmosféry, ale hlavně... na těch 106 minut jsem fakt vypnul a odreagoval se... a to se mi dlouho nestalo. p.s.: než Kraken "vylodí" všechna svoje chapadla, končetiny, výrustky nebo kdo ví co ještě z vody, stačíte si v pohodě odskočit na wc a vypustit Krakena :) 125 miliónů dolarů(rozpočet)/491 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/120,5 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (16.04.2010)

Je lépe přepsati báji o Perseovi tak, jak se do dnešních dob dochovala či snad vzít balíček karet Medusa, Akrisios, Perseus, Pegas a další (i z jiných pověstí) a pořádně ho zamíchat? Pro obé snadno najdeme pro i proti, u výsledku míchačky "Souboj Titánů (2010)" pak snadno proti a těžko pro. Děj snad není ani příliš podstatný - od HW blockbusteru s hrdiny, cíly, jichž třeba dosáhnout a monstry, která stojí v cestě čeká divák heroické činy (taky tam pořád hraje heroická hudba), jimž bude vévodit akce, akce, akce. Od světa mýtů chtějí se bytosti nevídané a výprava velkolepá. Všechno tu je. Akce však postrádá jakýkoliv nápad - drtí se kameny, seká se mečem, vzduchem létají lidé a šípy, lidé se ohýbají, uhýbají, skáčou a běhají... leč nic konkrétního, na co by člověk mohl do budoucna vzpomenout, spatřiti nelze. Krajina a monstra občas předvedou nějakou tu krásu i hrůzu, já osobně však mám raději filmy, jež skrývají více než přebarevné, rozpohybované ilustrace k fantasy románu. Klady bych tedy měl shrnuté, vzhůru dolů na zápory. Zápory, prosím, netlačte se. Začal bych herci, ale proč ty chudáky kritizovat, když museli ztvárnit postavy s psychologií, chováním, slovní zásobou i oblečením zápasníků wrestlingu. I přes hrdě nošené označení 3D, měli rozměr povětšinou jen jeden - tu mužnost, tu mocichtivost, tu zhrzené otcovství - doplněný o vzpouru proti božímu (ne)řádu. Jelikož byli takto chudě vybaveni povahou, museli v každé scéně, v níž zrovna nebojují, buď machisticky machrovat nebo deklamovat jak Mussolini: "Ach ti hrozní bohové, udělali mi to, to a to a já je nemám rád a já se jim postavím a nebudu kopat za jejich tým, i kdyby mě draftovali vším zlatem světa navěšeným na trojské Heleně." Pořád! I celá slavná 2.5D technologie, která umožňuje zdařile simulovat vystřihovaný betlém, stojí za starou belu. Nicméně, dvakrát jsem se upřímně pousmál, u sovičky a SPOILER - vzkříšení Ió s většími prsy - KONEC SPOILERU. Je ovšem možné, že to druhé se mi jen zdálo. Nevadí, i tak to hodnotím kladně. (14.04.2010)

Tak na tohle se v současné době chodí do kin. Definitivně jsem se ujistil v tom, že není třeba chodit do kina každý týden jen proto, abych si dokázal, že jsem filmový fanoušek nebo dokonce rádoby cinefil. Platit za podobné filmy je hloupost. Laciná, plytká zábava a frky o ničem. Jediná věc, která se povedla, je hudba. Efekty opravdu vychvalovat nebudu. Mohou být sebevíc megalomanské, ale jen ony příběh neodvypráví. (09.09.2010)

Tak nám pan Leterrier vyrazil na tah. V baru Olymp vypil láhev archivního Clash of the Titans 1981, zívl pár dvojitých panáků prstenů Jacksona (Danielse), vykouřil 300 cigaret Thermo s phyltrem a jako šláftrunk přidal jeden džin z Transformertonicem. Jelikož ten chlapec neumí pít jak Dán Mikkelsen (jediný světlý bod filmu) a v kapse mu zbyly jen 3Dolary, vyhodil ho barman na vzduch, kde o kousek dál z toho všeho hodil strašlivou šavli na zápraží domu pana Harryhausena, div se mu přitom z opačného konce nerealeseoval Kraken. Nyní devadesátiletý stařík Ray by mu možná nabídl Aspirin, ale zrovna předevčírem ho okradli politicky korektní Pegasové z Harlemu, takže raději teď moc nevystrkuje nos ven. Já vím, Louisi, producentské tlaky mohou být hrozné, ale když ti nejde chlastání, tak nechlastej..! Celou dobu jsem se snažil dívat Medúze do očí, ale nepomohlo to. Příběhovou katastrofu bez tváře utopenou v digitálních efektech a v ní nejpřeceňovanějšího herce současného Hollywoodu, který škálou výrazových prostředků připomíná víko od rakve, jsem si vychutnal až do konce, kdy Hádes zmizel v podsvětí, aby se za čas vrátil jako Amon Göth.. Nu co, alespoň že skalní fandové Liama ze Severního Irska mohou bez skrupulí zvolat: „Neeson je Bůh!“ (21.09.2010)

Incredible Hulk s horší akcí, triky a překvapivě i hereckými výkony, občas připomínajícími sraz ochotníků vydělávajících si na nájem za každou cenu. Neeson je myšlenkami na place A-Teamu, Worthington netuší, co má vlastně hrát, Mikkelsen se tváří v tvář bídnému scénáři zmůže akorát na jeden úsměv a pár drsných póz a Fiennes přebíhá mezi ateliéry a neúspěšně se pokouší o parafrázi potterovského arcilotra. A tím Leterrierův bordel nekončí. Absence vize je znát i na scénáři, jenž se sice nesnaží jít příliš ve stopách originálu, zároveň si tím však definitivně kope vlastní hrob. Zcela funkční dvousledová pohádková struktura je rozbita napadrť a přepsána do podoby "revenge" béčka, jemuž chybí nejen hlava a pata, ale především odvaha vydat se naplno vlastní cestou a odprostit se od 30 let staré pecky. Důsledkem je zkracování podstatných pasáží, v nichž se dají budovat charaktery, a akumulace sekvencí, bez nichž bychom se klidně obešli, s čímž jde ruku v ruce skutečnost, že zatímco omezený časový prostor zhltávají nezáživné nové postavy (džin, argoský prorok), na ty elementární - a vzhledem k bájím postatné - (Andromeda, Calibos) už čas nezbývá. Největším průšvihem je ovšem akce, jejíž stereotypní koncepce začne dřív nebo později nudit. Původní Souboj měl kontaktní střet s Calibem, šermovačku se škorpiony, napínavou sekvenci s Medůzou a velkolepé létající finále s Krakenem. Nový Souboj oproti tomu bez ustání předhazuje adrenalinové šermovačky jeden na jednoho, jimž ale chybí nápady i lepší choreografie. Leterrier se vytáhne snad jen v případě obřích škorpionů, jenže i těm chybí výraznější využití mozkové kapacity, a tak se ve finále vše smrskne jen na hektické pokřikování, trikovou exhibici (nijak zvlášť působivou) a iracionální uvažování postav, jimž před setkáním s Medúsou můžete stokrát říct, aby koukaly do země a byly ve střehu, a ony se po minutě v temné kobce "zakecaly" a okukovaly každou papundeklovou kulisu. Zcela bizarních rozměrů pak film dosahuje ve finále, jemuž nejenže chybí napětí (osud Andromedy, která s Perseem nemá - narozdíl od původní verze - romantické vazby je každému u paty), nýbrž i uspokojivá tečka. Popravdě, nebýt hlasité hudby, slabosti pro Gemmu Arterton a těch několika odkazů (hliněné figurky, stádo Pegasů, zrcadlící štít, jedna kovová sova;), asi bych odešel už pár minut před koncem. 4/10 P.S.: Případný sequel, k němuž je nakročeno v závěru, bych si nechal líbit. Beztak už není co zprznit. P.P.S.: Post-produkční 3D je přijatelné (resp. neoslepnete z něj), ale platit kvůli němu 50 kaček navíc? To ani náhodou. Paleta barev je ve 3D navíc postatně vyblitější, obrazu chybí lepší kontrast a ani s detaily to není žádná sláva. (06.04.2010)