Dárce

Néé. Prečo? Toto sa mi presne stalo pri Niccolovom Hostovi; tie očakávania, že všetky hlúposti nakoniec nájdu východisko, že tvorcom sa nakoniec podarí vysporiadať sa so sebou samými, nejak vykľučkovať z toho labyrintu nonsensov a odporovania si; až to zrazu začne byť neúnosné, logika neprichádza, uvedomíte si čo sledujete za žáner... Akokoľvek mám pre dekadenciu slabosť, táto hm "zábava", fenomén ktorý odštartoval Twilight, nie je ničím než pásovou výrobou, predajom braku za miliardy, hyperrýchlym realizovaním nedokončených vykrádačiek mládeži neznámych klasík, splácaných dohromady do gulášu bez hlavy, päty a sebemenších náznakov pokusu o prekročenie cieľového publika nedorobených adolescentných ignorantov. Tentokrát všetko od Pleasentvillu po Občana Kanea. Až vás to trkne. A ja nato vždy znovu naletím, vždy dúfam. A zase nič. Hry o život to zvládli, Divergencia k tomu mala našliapnuté. Giver sa topí v tom zvyšku.. Druhá hviezda za tú sexi malú Izraelku (17.09.2014)

Námet sa mi veľmi páčil. Naviac stvorenie totalitného sveta, kde je všetko kontrolované, kde neexistujú žiadne pocity, len poslušnosť a kázeň, bolo absolútne ukážkové. Po tejto stránke som si film užíval. Všetky tieto klady sprevádzal slušný scenár a uspokojivé herecké výkony (aj keď Bridgesovi je rozumieť čím ďalej tým menej :D). Všetko to kúzlo a pozitívny dojem však vyprchal so spackaným záverom, ktorý bol uponáhlaný, povrchný a strašne odbitý. No proste nestál za nič. Ukážkový príklad ako pár minútami odpísať celý film. Ostávam však pri silnom priemere a s pozitívnym odporúčaním, pretože niekomu, na rozdiel odo mňa, môže taký koniec vyhovovať. 65/100 (07.10.2014)

Nedá se popřít, že Dárce má slušné řemeslo, obejde se bez podpůrných krvelačných rekvizit, podmanivě pracuje s barvami, které hrdina v černobílém světě shora řízené vyrovnanosti postupně objevuje. A dvě herecké legendy tvoří příjemný protipól představitelům teenagerů, dodávajících snímku zase náladu prvotní čistoty. Jenže onen objevitelský půvab vzpoury dospívajících rebelů proti systému ocení naplno jen člověk, který se s žánrem sci-fi potká poprvé. Respektive se sci-fi v její romantizované úpravě pro náctileté, kterých jsou kina plná. Zápletka Dárce kříží přinejmenším dva snímky. Jednak Equilibrium, kde uměle udržovaný svět budoucnosti také trestal jakékoli projevy citu včetně umění a občany proti emocím očkoval, jednak Divergenci, kde také přidělovali mládeži budoucí profese a nevěděli si rady s nezařaditelnými - ostatně rituál téhle utopické „maturity“ je opsán skoro doslova. Pohledné jsou t technické hračky, zato ve chvíli, kdy Dárce v rámci výcviku následníka vpustí nováčka do své přísně střežené paměti dějin lidstva, následuje mohutné klišé, bezmála reklamní sestřih bývalé radosti v podobě zvířátek, vloček, tanců, polibků - a poté zase krutosti zabíjení, utrpení, válek. Na posledních dvacet minut se dostaví akce, jinak je Dárce dosti naučným, byť pozitivně výchovným soubojem tezí. Ovšem diváci ve věku milostné i žánrové nevinnosti si mohou k hodnocení bez obav deset procent přidat. (25.05.2020)

O tomhle filmu se nedá říct, že se na něj člověk dívá, u tohohle trpí. Jak se objeví adolescenti, už to ve mně probouzí červený alert. A jak se začnou chovat jako v mnoha podobných puberťáckých filmech, kde mladé zařazují do různých skupin podle jejich naturelu, už je jasné, že je něco špatně. Dokonce to chvílemi připomíná Loganův útěk, ale ta linka se starými tady není tak drsně podaná, přece jen rating je rating, a dospělí na tohle nepůjdou, leda by trpěli demencí nebo podobně příjemnými chorobami mozku. Na konci jsem dokonce fandil zastáncům černobílého a poklidného světa, oproti tomu sice barevnému, ale chaosu, který vlastně nic až tak pozitivního nepřinesl. Rozvrácené rodinné vztahy možná. Navíc mne posléze začalo zajímat, jak žil svět jinde, než na té stolové hoře, proč sníh, proč koledy, kde jsou ostatní apod. Chápejte, celé to má takové směrování jako film o kosmonautech, kteří přistanou na cizí planetě, neprozkoumají ji, ale řeší mezi sebou psychologicky důležité okolnosti, jako časový rozvrh posezení na WC nebo kdo bude šéfem lodní knihovny. Aby v posledních minutách filmu se přece jen po dramatických okolnostech, kdy se lodním knihovníkem stal ten nejmladší a nejméně zkušený nýmand, rozhodli pro průzkum planety a objevili najednou mimozemské město - a dost, konec filmu, podstatný byl ten knihovník. Nic myšlenkově zajímavého, nic pořádně kontroverzního na téma utopie. Hvězdička za Jeffa. Mladík hrál pitomce, i když věděl, že je jiný - ale pokaždé ho to udivilo. (23.07.2015)

|| Scenár: Michael Mitnick, Robert B. Weide / Predloha: Lois Lowry (kniha) | Hudba: Marco Beltrami | Distribúcia: The Weinstein Company | Štúdio: Walden Media | Rozpočet: 25 miliónov $ | Tržby: 67 miliónov $ | Ocenenia: Heartland Film - Truly Moving Picture Award, Spolu - 1 výhra, 4 nominácie || The Giver je len ďalším povrchným teen sci-fi zlepencom, ktorý drží po kope vďaka nastoleným myšlienkam a niektorým skvelým hereckým výkonom. Ideológia rovnováhy medzi slobodou a idylickou spoločnosťou dáva v poslednej dobe námet tuctu podobých filmov, pretože to tlačí na pudy i emócie. Divák tak balancuje v myšlienkach, aká je tá ideálna miera slobody a poriadku, a hodnotí to podľa daných pravidiel v príbehu. The Giver má vďaka knižnej predlohe čo ponúknuť, škoda však, že vyzdvihnuté otázky sa neriešia hlbšie a hlavne nie do konca, pretože finále filmu je jedna veľká krčovitá haluz, kôli ktorej som mal chuť dať filmu menej, než stredocestných 50%. Avšak keď vyzdvihnem spracovanie vizuálu vytvoreného sveta, skvelého Bridgisa a totálne zámerne charakterovo odpornú Katie Holmes, musím dať aspoň za 3. 50% | Blu-Ray, THX, HU DTS | (11.02.2015)