John Carter: Mezi dvěma světy

Stejně jako je tomu v knize, tak i zde se fantasy snaží přetlačit všechny sci-fi prvky, čemuž rozhodně kvituju, jsem totiž spíš na space operu, než nějaké hard core sci-fi. Můžu tedy s klidem říc, že se to povedlo. Svět Marsu překonal všechny mé nejdivočejší představy a dokonce i mé obavy. Dokonce i ten Taylor Kitsch, který vypadá jakoby by vyskočil z Brávíčka, to nakonec docela zvládl. A to říkám přesto, že jsem od prvních zpráv o natáčení bytostně chtěl do role Cartera původně zamýšleného Jona Hamma. Co se vůbec hereckého ansámblu tohoto filmu týče, všiml jsem si, že polovina se našla v seriálu Řím. Jmenovitě přímo Ciarán Hinds, James Purefoy a Polly Walker. Nicméně princezna Dejah Thoris vytlačila z mých vlhkých snů Galadriel a plakát Tharka Tars Tarkase vyměním za toho modrého na'viijského poddruha Jakea Sullyho. Děj filmu má své tempo, které nenudí, naopak, scénáristé zde ukázali, jak si bravurně poradili s tak obsáhlou látkou jakou jsou knihy o Johnu Carterovi. Spíš bych dokonce byl pro jisté zvolnění a rozdělení filmu do dvou obsáhlejších částí, jak je tomu koneckonců zvykem. 3D bylo naprosto úchvatné, úplně pomohlo zapomenout, že kromě několika lidských postav je vše kompletně animované. Říká se, že ve filmu lze najít mnoho jiných prvků, jakoby zcizených z jiných slavnějších předchůdců. No, nevím. Kdo to tam chce hledat, najde to tam. Já se ale nechal unášet bravurně zvládnutou fantazií plnou velkolepých akčních scén, atmosférických výjevů, humorů a příběhových zvratů. Sotva bych našel něco, co bych filmu mohl vytknout. Snad více krve, více usekaných končetin (v připadě Tharků by to určitě problém nebyl - ho ho ho) a více 3D vychytávek na divákovo oko, ale to jsou jen taková vrtošivá přání, na která snad dojde v nějakém dalším zpracování. (13.04.2012)

Takhle by vypadal Avatar, kdyby v něm bylo všechno špatně... Uondané, nezajímavé. Selhává to už od samého počátku - tomu světu se nedá věřit! Co teprve postavám v něm a co teprve tomu, co ty postavy dělají. (+ další selhání 3D formátu. Dává nám jen vyblitou šeď barev a minimální efekt. Scorsese nastavil laťku vysoko...) (06.03.2012)

Když jsem před cca 25 až 400 lety četl v Ábíčku komiks o Johnu Carterovi, prošel jsem (naštěstí jen) duševní proměnou a pro dalších pár století se ze mě stal vášnivý fanda sci-fi (což poté ještě umocnila četba tvorby Julese Vernea, Raye Bradburyho a několika úžasných sovětských autorů). V té pohnuté socialistické době by mne ani ve snu nenapadlo, že někdy uvidím dokonale zrežírovanou revoluci (že prý "samet" či co), pád berlínské zdi (jen v TV, pochopitelně), Eiffelovku, moře, benátské gondoly, Barcelonu, vyrůstat své vlastní potomky a také komiks Dobrodružství Johna Cartera na filmovém plátně. Budiž, stalo se - vše. Vzhledem k faktu, že Američané už dokázali celuloidně zprznit mnoho skvělých literárních předloh, včetně řady komiksových, jsem k Johnovi přistupoval velmi, velmi obezřetně, nicméně Strach má velké oči. A těma velkýma očima jsem uviděl, že Edgar Rice Burroughs se v hrobě nemusí obracet, protože Andrew Stanton pojal jeho dílo se ctí (i když se předlohy nedržel tak úzkostlivě, jako princezna Dejah Thoris Johna v některých záběrech). Samozřejmě, scénáristé si určitě nedělali čáku na zisk Oscara, příběh je vystavěn jednoduše a přímočaře, ovšem i přes svou ukrutnou délku (skoro jako Harry Potter) mě film nenudil. Do jisté míry to způsobily i výborné triky, stejně jako elegantní oděv Lynn Collins(ové). Na maximum to nevidím, ale jinak jde o hodně milé překvapení (pro mě). Btw. Willem Dafoe po té plastické operaci, kdy mu přidali dvě ruce navíc vypadá fakt cool a drsňácky. Jen škoda té nezdravé barvy pleti a trochu pohublé postavy - mírně mi připomněl mne samého před třemi desítkami let. (09.04.2013)

Zatímco kapitán z Virginie pendloval mezi třetí a čtvrtou planetou naší sluneční soustavy, já se ocitl mezi světy bdělosti a útlumově-relaxační fáze, nejen na Barsoomu též známé jako spánek.. Rádoby epické sci-fi o svalnaté bleše na Marsu šlo nálepce kasovního propadáku svou urputnou jalovostí celou dobu naproti. Když se totiž vousatý brak pokryje slizem producentské family-friendly sterility, nedá se ani nic jiného čekat. Nu což, strejda Disney spočítal ztráty, popadalo pár hlav a jede se dál.. Nějaký přínos? Shadwell si běžel do drogérky pro samoopalovací krém a při pohledu na Stronga našli Ridleyho inženýři inspiraci k designu Engineera.. (15.08.2014)

....ZKRÁTKA, ROZENÝ VÁLEČNÍK.... /// Marťan má bejt zelenej a Devátej paprsek modrej. Tohle bych neřešil. Snad jen, že Taylor Kitsch s foťákem byl za sympatičtějšího geroje. Tady v tom mi vobčas neštymuje..., ale vím hovno, jak má takovej hrdina, jehož jméno bude vepsáno do oblohy vypadat. Béčkově zábavnej příběh v áčkovým hávu. Fórky, příšery, bílej muž co umí skákat – klučičí duše dobrodružnýho (neskákajícího) romantika zaplesala. Přitom – taková kravina (a kolik to muselo dát práce...). A John Carter z Marsu zní fakt líp než John Carter ze Země. (si to zkus: ,,Fr z Marsu ....“ - no jóó....) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Princezna z Marsu“, kterou napsal Edgar Rice Burroughs číst nebudu. 2.) Zajímá mě, jestli si princezna z Marsu může vzít vojáka z Virginie. 3.) Já by sem chtěl (moc by sem chtěl) na Mars. 4.) Thx za titule ,,dezo“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE *** NAPĚTÍ * (29.05.2012)