Medená veža

Skvělé obsazení, naše krásné hory (a Emília), poněkud méně uvěřitelný příběh... Podle záběrů se natáčelo někde pod Baraním sedlem (opakovaně od chaty vidíme oblý Slavkovský štít, Gerlach, dole pak Spišské plesá, na druhou stranu - za filmovou Medenou vežou - pak Belanky). Zajímalo by mě, jestli v té oblasti někdy opravdu existovala chata (?) (23.03.2010)

V Medenej veži je všetko osudové. Osudové kamarátstvo, osudová žena, osudová nehoda a osudový záver. Napriek tomu si scenár dokáže udržať určitý nadhľad a film nepôsobí gýčovito. Je asi zrejmé, že v inom prostredí by tento scenár fungoval o niečo menej, ale našťastie tu máme krásne slovenské veľhory, ktoré určite pridávajú na tunajšom hodnotení nezanedbadeľné percentá. U mňa je to rovnako. (17.09.2012)

a hlavně sem do toho cpát ideologii.Prostě to bylo o tom,že tři chlapi si spokojeně žili do doby, než se jeden zakoukal do ženské.ten film jsem poprvé viděla před mnoha lety a ani tak na něj neusedla patina času.Žádná digitalizace .Štáb se musel za záběrem poctivě i s technikou vyšplhat.Žádné "domalování" ve studiu.Ale zůstal ve mě pocit nostalgie ,protože většina protagonistů už nežije.A hezký chlapi tehdy vypadali jinak než v dnešní době. (16.01.2023)

Fatálny príbeh kamarátstva troch ľudí, ktorí milujú hory. Podstatné na ňom je, že sa tu všetky chlapské emócie riešili činmi. Neviem, či to bolo dobou, prostredím, alebo individualitami; a tiež, či je to lepšie ako zapletať sa do zbytočných intríg a nebáť sa o život. Povedal by som, že trápiť sa napokon nad tým, čo sa už nedá zvrátiť, je horšie ako nekonať, ale to už odbieham. Každopádne, film by sa dal dnes bez váhania zaradiť pod žáner bromance. Ako už bolo napísané nižšie, réžia sa niesla v duchu hesla "v jednoduchosti je krása" (Emília Vášáryová stvárnila tú jednoduchosť:). Ale jediné z vizuálu, čoho som tu čakal viac, je priestor na zobrazenie majestátnosti Tatier. Až na pár záberov na Medenú vežu, úvodnú a záverečnú sekvenciu, išlo väčšinou o príliš zblízka snímané skaly, aby som sa mohol ako divák dostatočne pokochať exteriérmi, a nadýchať sa v tejto špinavej Bratislave pre zmenu aj tatranského vzduchu. (06.04.2014)

"Když stane se, že kamarád zaváhal nebo zklamal snad a ty bys prostě věděl rád, zda ještě na něj můžeš dát - vezmi ho do hor, uvidíš!" Vysockij to kdysi hezky napsal, M.Hollý ml. na dané téma stejně tak zfilmoval a právě prostředí Vysokých Tater dodává jeho poetickému snímku neodolatelné Genius loci. Motiv přátelství, solidarity a neuchopitelné krásy přírody konfrontován s tím, že když čert nemůže do jisté nadmořské výšky, nastrčí babu. A po čertech pěknou. Slovenský kinematografický klenot, jenž díky úchvatné kameře spíše připomíná něco francouzského.. "Když ale zuby zatíná, vzteká se a přitom šlape dál, nezřítíš se s ním z žádných skal - on by tě nenechal. Až k vrcholům se bude drát, až tam tě bude podpírat, pak vedle něho pevně stůj a vždy mu důvěřuj..." (08.08.2011)