Noční jezdci

Dvě bandy spolu zápolí v přetěžkých časech poválečného období roku 1920. Chlapské drama, jak má být. Na jedné straně pašeráci koní a obyvatelé zapadlé vesničky na československo-polském pohraničí, na straně druhé členové finanční stráže, kteří jsou na místo povoláni, aby zjednali pořádek a pašeráky pochytali přímo při činu. Vesničané by rádi odjeli za prací do Ameriky a prodej koní z Polska jim může pomoci k penězům na šifkartu, což byl lodní lístek z Hamburku do New Yorku. Perfektní je herecké obsazení, pašíře tvoří slovenští herci, zatímco financové jsou čeští aktéři. Velitelé obou skupinek jsou navýsost charismatičtí, Michal Dočolomanský versus Radek Brzobohatý. Není co řešit, těžká liga. Film mě v některých momentech připomíná Vláčilovo westernové dobrodružné drama "Stíny horkého léta", nejvíce asi tragickým závěrem. Události oné nelehké doby, kdy nebylo co do huby a lidé prchali za prací do Ameriky se Martinu Hollému podařilo zachytit věrohodně a dokonale. Jeho filmy fakt žeru a z TOP slovenských režisérů u mne okupuje první příčku. Zajímavostí je, že se na námětu podílel také Vít Olmer. Hudba Svetozára Stračiny burácí ve všech směrech a dodává snímku přesný rytmus. Je však obrovská škoda, že František Uldrich materiál nenatáčel na širokoúhlý kinoformát, ale jen v poměru 4:3, kde bohužel tatranská panoramata nevyniknou tak, jak by měla. Zážitek z filmu je přesto dokonalý. (02.02.2023)

Tyhle tendenční kapitoly z četnických dějin mi naprosto nevyhovují. Atmosféra by sice ušla, Michal Dočolomanský je učiněný Jánošík, ale ty amerikánské myšlenky a paradoxy doby vtělené do vlastenčícího Radka Brzobohatého...? Tak hlavně, že se tu potkal s Hanou Gregorovou. To už je mi milejší pozerat na Soňu Valentovou, která vzdala osvětu venkova hned po prvním nedorozumění skrze dezinfekci. (09.09.2012)

Odstúpenie určitých území istému štátu - to je jeden z najväčších, ale aj jeden z najobchádzanejších problémov prakticky celej strednej Európy. Tento film sa tejto problematike pozrel zoči-voči, doslova chlapsky. A kým sa tak stalo, stihol aj nadchnúť partiou hôrnych junákov pašujúcich kone a túžiacich spasiť svoju dedinu jej presídlením; rovnako - a predsa inak - udatnou partiou českých strážnikov prichádzajúcimi nastoliť poriadok, a spormi oboch ich "vodcov". Prirátajme k tomu prenádhernú podtatranskú scenériu, uhrančivú muziku, neopakovateľnú atmosféru, prestrelky, dedinskú zaťatosť, chalpskú silu, krčmové popíjanie, originálne procesie, silu kolektívu, silu dominantného jednotlivca... 92 veľmi efektne využitých minút. A klobúk dole. Plus hlboká poklona pred tvorcami. (06.06.2013)

Tak k záveru až karikatúrne smutné - strieľačka za pašovanie z Poľska do Poľska... Inak poctivo odvedená práca s typickou hudbou toho filmového obdobia a regiónu (aj keď miestami mi pripomínala Popolvára najväčšieho na svete). Príbeh silný, mapujúci neľahký život na slovenských lazoch krátko po založení ČSR. Aj keď neviem, či by som sa v takom veku trepal do Ameriky... no ale človek nikdy nevie, na druhú stranu zase ostať v dedine len starí, asi by bez mladých dlho nevydržali. Niečo na zamyslenie. Slušný nadpriemer. 80/100 (06.03.2020)

Pro je tenhle film velké překvapení. Na jedné straně stojí strážce zákona, na straně druhé "Jánošík". Oba se snaží obhájit to své. Ptro dojde ke zcela zbytečným událostem. Brzobohatý s Dočolomanským jsou velmi výrazní herci. Takže bylo dobře, že byli postaveni proti sobě. Nevěděla jsem, na kterou stranu se mám přiklonit, jestli mám být na straně pohraničníků nebo na straně pašeráka Marka Orbana. Každý měl pro své chování složité důvody. Krásně prostředí drsných horských masívů vytvářelo perfektní atmosféru. (10.09.2012)