Na konci světa

Pragma faulon - nic lepšího nečekejte. Nalákaly mě v komentářích zmiňované herecké výkony a humor. Našel jsem utahaný, nudný, v nejhorším duchu reálného socialismus "vtipný" pokus o komedii. Nic na tom nezměnil filosof Vízner, příšernou písničku zpívající Korn anebo socialistická křesťanka Čunderlíková. (26.04.2013)

Kdo by si po přečtení obsahu filmu myslel, že se jedná o agitační film, hluboce se mýlí. Prostředí pohraniční stráže je skutečně jen kulisou pro zajímavý příběh lidí, kteří najdou společnou řeč a díky ní se jim nakonec podaří odhalit i ty opravdové narušitele. Nechybí humor, napětí, okořeněné vynikající výkony hlavních postav. Myslím, že panu Brzobohatému, panu Lábusovi i paní Kotrbové by slušelo i ve filmu hrát a ne pouze propůjčit svůj hlas hlavním hrdinům příběhu. (01.08.2016)

Do restaurace v hranicnim pasmu na podzim roku 1950 prichazi novy hostinsky a mistnim pohranicnikum zacina poradna prace.Uvodni pisen Zdenka Rytire nazpival Jiri Korn,ktery mimochodem ve filmu i hraje.Dostal roli jednoho z vojaku a krom drzeni sluzeb ho muzeme spatrit i ve vojenske putalce, bud za basou ci bicimi. Celkove mel vice prostoru nez v uplne epizodni roli hrajici Josef Somr.Velitele posadky,porucika Koudelu si zahral Bronislav Krizan,kteremu hlas propujcil skvele pan Brzobohaty. Film ,jenz neni ani trochu ideologicky (spise naopak,jeden z vojaku "dokonce" uvazuje o uteku pres hranice) prekvapi svym humorem a dialogy.Ani jsem necekal tak mnoho vtipnych situaci a prilezitosti k smichu. Svobodnik Maryska latinar,rectinar a doktor fylosofie jenz "o pedagogicke praci zatim neuvazoval" v podani Oldricha Viznera nema chybu. Atmosfera filmu je neuveritelne odlehcena az mi prislo ,ze si tvurci delali legraci v roce 1975 z nasich chrabrych ochrancu hranic v letech padesatych. Herecky potencial filmu je fantasticky. Srovnavat s Kralem Sumavy si vsak nedovolim. (08.12.2008)

Měl jsem to jen jako kulisu, ale přišlo mi to příšerný. Všichni si tu v komentářích pochvalujete, že je v tom “hodně humoru a málo propagandy”. A podle mě je i tohle forma propagandy- zasadit humor a domnělou moudrost (role Oldřicha Víznera) do prostředí, v němž by tyhle pro tento film nosné motivy ve skutečnosti vůbec nedostaly prostor. Pokud jste to neprokoukli, tak jste se právě stali oběťmi zakuklené, promyšlené propagandy. Takhle si představujete dění na pohraničních posádkách na počátku 50. let? Jako tuhle selanku? To jako vážně? Nebo se potřebujete u filmu smát do té míry, že jste mu za těch pár fórů ochotní odpustit tu vylhanou, vyfabulovanou idealizaci? Já osobně pociťuju jen hanbu za všechna ta “velká” jména, která se na tom podílela. (24.06.2018)

Je to tak nesmírně blbé a komunisticko-militantní, že se na to jako na komedii dívat dá. Luděk Munzar nakonec není zločinec, Andrea Čunderlíková nakonec není fanatická křesťanka, Oldřich Vízner geniálním způsobem odhalí narušitele hranic pomocí řecké filosofie. Velitel posádky miluje svou ženu nade vše. Doprdele, že já nežil na hranici jako voják v r. 1950. Tolik splněných ideálů a spravedlivých socialistických lidí....kteří navíc milují Zvířata! Svou kobylku si přivedu až do hotového, to dá rozum. Kde teď tyto skvělé lidi v nepovedené demokracii vzít? (05.02.2013)