2012

Tohle me fakt prijemne prekvapilo, Emmerich se vytah a potvrdil, ze je na katastroficky velkofilmy machr. Jasne, muzem tu brecet, ze to je zas sta variace o velky katastrofe a jedny rodince, muzem si stezovat na hromadu moralistickejch kecu a jeste vetsi hromadu klise, na spoustu nelogicnosti atd. Jenze tady to vyvazuje naprosto perfektni destrukce. A kdyz myslim destrukce, tak to rozhodne neznamena rozpadlej barak, Emmerich se s tim proste nemaze a celou Zemi nechava rozpadat, zaplavovat a horet, lidi umiraj po tisicovkach a to vse s paradne sednouci hudbou a az na malicko detailu dokonalejma trikama. A diky paradni rezii to je navic vsechno perfektne napinavy, coz vzhledem k tomu, ze je film dost predvidatelnej, je fajn. Jedina skoda je, ze si tu nejlepsi sekvenci s utekem rodinky a sebranim letadla vyplejtva uz nekde v polovine filmu a zaver s lodma uz je precejen lehce natahovanej. Katastrofickej film roku. (19.11.2009)

Měl bych se sice ultimativních hodnocení zdržet, ale 2012 považuji za nejlepší a nejzábavnější Emmerichův film od DNE NEZÁVISLOSTI, protože je obhájitelná jako dobrý objekt. Naivní divák nebude mít problém se s postavami ztotožnit, fandit jim a bát se o ně/spolu s nimi, ten poučený - kritický - zase nemá důvod se hlouposti filmu vysmívat, protože 2012 je nesmírně uvědomělý katastrofický velkofilm, jehož ústřední postavou je spisovatel kýčovitých katastrofických knih, který je obeznámen s pravidly žánru a svou obeznámenost využívá. Opodstatnitelné jsou i naivně optimistické scény lidské soudržnosti a sounáležitosti, protože za přesně takové je onen spisovatel kritizován, ale postavám filmu se zamlouvají. Navíc je příjemné, že se 2012 nebere vůbec vážně a je podvratná vůči ideologii žánrových souputníků, a tak je kapitalismus ukázán jako nedostačující politické zřízení, na rozdíl od toho socialistického (přitom nejde o komunismus). Přestože diváci přišli na přehlídku atrakcí, kterým nechybi záměrné odlehčení a jsou dostatečně over-the-top, jako celek se jedná o funkční podívanou se soudržným fikčním světem. (17.12.2009)

Po vizuální stránce celkem ucházející ztvárnění nějakých vizí. Přesto to ve vás svádí boj, jestli je to vůbec možné z hlediska fyziky, jestli je to show, která má rozesmát, nebo seriozní pokus o realistické zpracování. Po stránce příběhu nasazuji další šrapnel. To byl ale galimatyáš. Bože, chraň. To mě rozhodně nebavilo a dost jsem musel nadávat. Když to zprůměruji, dostanu takovou lepší trojku. Vím, že tenhle film si už nikdy nepustím a to mám katastrofické filmy docela rád. (06.12.2011)

Už dlhú dobu som túžil po ňejakom lahšiom kúsku, kde mozgovú činnosť človek veľmi nepotrebuje a môže sa zcela oddať vizuálnym radovánkam. Pozrieť si tento film má zmysel len na plátne a so 125 decibelovým ozvučením. Monitorový film by to mohol byť len v prípade, že sa to skončí beznádejou na dochovanie ľuďskej rasy. Veľká škoda, opustením klasického schématu sa to mohlo dotiahnuť ešte ďalej...) Epická pluvanica do ksichtu všetkým, ktorý na Emmerichove filmy nepozerajú s nadhľadom. |Videno v Palace Cinemas Praha, 12.11.2009| (13.11.2009)

DEN NEZÁVISLOSTI sice nepřekonán, ale pachuť z 10 000 LET PŘ. N. L. razantně spláchnuta a první místo mezi letošními destrukčními blockbustery suverénně obhájeno. 2012 nelze dost dobře nic vyčítat (ok, kromě poslední zbytečné půlhodiny), protože si na nic nehraje a většinu času královsky baví. Při průjezdu bortícím se L.A. se budete sápat po joysticku, budete se smát letadélku srdnatě unikajícímu před katastrofami a hláškujícímu ruskému miliardáři a budete napjatí, jak to proboha celé skončí (nastavovaným koncem). Co se nebudete - nudit. Druhý nejlepší katastrofický Emmerich. (13.11.2009)