Harry Potter a Relikvie smrti - část 2

Druhá část závěrečného dílu o Harry Potterovi byla úplně něco jiného. Spousta akce, napětí .... Povedl se, akorát srážím jednu hvězdičku za ten konec, to bylo podle mne takové kýčovité jak vedou všichni své děti na vlak do Bradavic, možná tak trochu jsem čekala, že bude i nějaký otevřenější konec pro možné další pokračování. Stejně jako většině fanouškům je mi líto, že to už končí. Jako dospělák jsem si sledování příběhu čarodějnického učně užila. Harry Potter byl fenomén, myslím si, že dlouho po něm nic podobného nezažijeme, škoda ... (12.09.2011)

Oh My Granger! To, co dělá z knižních Relikvií magické finále, umocňuje filmová adaptace na nejvyšší únosnou míru, z Nevilla dělá zaslouženého frajera, z Princova příběhu nejlepší scénu ságy a z Davida Yatese jednoho z nejlepších režisérů, co znám. Ve chvíli, kdy se tenhle kouzelnický svět uzavírá všem divákům, zůstává jen těžko ovladatelná chuť vidět a číst to všechno znovu. Zkrátka v těžké euforii po skončení snímku jasně stoprocentní podívaná a asi i nejlepší filmový díl celé bradavické série. Některé zážitky jsou nesmrtelné už v době, kdy se odehrávají. Děkuju, že jsem mohl být při tom. (21.07.2011)

Po zhlédnutí trilogie Pán prstenů bych se bez zábran mohl pustit i do knižní verze, po zhlédnutí filmové série Harry Potter by mě ani nenapadlo zkusit si přečíst literární předlohu. Není ani tak podstatné, jestli je osmý a závěrečný snímek série lepší než předchozí nebo šestý, v mém případě jde o to, že jsem už dávno z tohohle filmového seriálu unavený a vydržel jsem vlastně jen s ohledem na své děti. Závěrečný díl je vlastně jediný, který jsem viděl v kině, všechny ostatní až s odstupem na televizní obrazovce. Předchozí filmy ode mě dostávaly většinou tři hvězdičky za výpravu a triky, ale v závěrečném díle se koncentruje celá bída série, která trpí natahovaností, žánrovými stereotypy, nedomrlostí a rutinou. Hodně problémů vychází už z díla Rowlingové, tzn. např. mizerná práce s postavami a s emocemi, které má přinášet konflikt a konec některých (anti)hrdinů. Jako divák chci být u toho, když zlosyn dostává na frak a chci si vychutnat jeho konec, tady postavy mizí tak nějak mimochodem a spoustu věcí zásadních pro příběh je vlastně nadhozeno jen tak v letu. Hlášky, pokud se vyskytují, tak nefungují, dialogy jsou patetické a místy přecházejí do strnulých frází, celé to podtrhuje místy až nabubřele patetická hudba a ten film mě po žádné stránce nedokázal pohltit. Musel jsem si odskočit v průběhu promítání na toaletu a vůbec mě netrápilo, co se v kinosále zatím děje. Ona i ta akce, které v závěrečném díle není málo, je nasnímaná nějak neosobně. Pokud to srovnám např. s bitvou o Helmův žleb ve Dvou věžích, tam šlo o krvavou nesmlouvavou řežbu, která připomínala velké bitvy starověku a středověku a ve své podstatě se jednalo o nic menšího, než jestli se odehraje genocida nebo ne. Tady je to po všech stránkách umělé a moc digitální. Buď vidíte zástup anonymních postaviček, nebo se vám tam mihne černá šmouha zápasících kouzelníků. Ten, kdo nezná literární předlohu, bude mít někdy docela problém vyznat se v logice viděného (vlastně i předloha má řadu logických nedodělků). Současné 167. místo v tabulce nejlepších filmů a velmi solidní rating filmu je jednoduše výsledkem potterománie a toho, co tahle série v současné popkultuře znamená, než výsledek filmového umu. Dvě hvězdičky jsou možná kruté, protože obrovský rozpočet samozřejmě zprostředkuje v určitém smyslu slova lákavou podívanou v podobě velkolepé výpravy a smrště filmových triků, ale pokud to srovnám např. s Hvězdným prachem, ten mě dokázal emocionálně vymrštit ke hvězdám, tohle mě drželo hluboko v křesle a jen tak tak, že jsem přitom nezadřímal. Pokud tohle má být jeden z nejzásadnějších blockbusterů letošního léta, tak se letošní rok určitě moc nevydařil. Celkový dojem: 45 %. (16.07.2011)

Nesourodost Harryho Pottera je daná hlavně předlohou, která s každým dílem znovu posouvá a nově vytyčuje paradigma celého kouzelnického světa. Od třetího dílu tak filmové sérii pouze ujíždí rychlík. V době marvelovské by na to dnes i produkce šla určitě jinak. Co se jevilo jako obyčejný kalkul a filmová degradace, dnes vidím jako jediné správné řešení - Harry Potter měl být seriál s povinným dvoudílem prakticky na každou knížku. Posledním dílem toho mnoho nedožene, ale tohle tempo mu svědčí mnohem lépe. Tak se třeba za 10 let nějakého toho remaku na Netflixu dočkáme. (06.04.2021)

Takhle se to má dělat. Během krize v rámci zvyšování cílů z jednoho filmu uděláte dva, najměte vopičáka, který za režírování nebude moc chtít a zamluvíte si finančně nenákladné lokace v pořadí: jeskyně, les, modré pozadí, pole. Pak už jenom nakukáte zhruba třístovce komparzistů, že tady všechno končí a přepisují se dějiny, pustíte jim Návrat krále („Takhle nějak musíte po tom poli zdrhat. Akorát vás bude míň.“) a vyrýžujete nejlepší víkend historie box office. Bez legrace, ta snaha ušetřit z toho bijáku čpí víc, než bych u takovýhle ságy čekal. Místo fatálních líbaček, ďábelsky rozlomených hůlek a stěžejních umrtí, ze kterých se vám zamlží brýle je tu jenom popcornová rutina zabalená do hořekujích postav proplétajících se mezi vodními tryskami, padajícími kameny a poletujícími ohni. Ale co na tom? Prostor k restartu tu přece jenom je a celá tahle série dá na chvíli účetním zapomenout, co to jsou červená čísla. (27.07.2011)