Agora

No, mám takový divný dojem, že se nám aktuálně chystá v Evropě taková malá Agora 2, dokonce to bude možná taková syrová (nebo syrská?) reality show. Teď ale nebudou v hlavní roli zfanatizovaní pomatení křesťané, ale podobně mentálně ovlivnění muslové. Každopádně tohle byl enormně povedený spektákl o tom, že ani Jesus team nehrál vždycky fér plej hru a že v každé knížce (včetně tištěného jízdního řádu) se dá najít odstavec, který normální člověk pochopí nějak standardně a idiot jej pochopí úplně jinak. (21.10.2015)

Z tohto filmu by Vatikán a celá cirkev na čele s pápežom nadšení určite neboli. Naopak divák si užije nádherný historický film. Keď tak spomínam, nič podobné okrem Gibsonovho Umučenia krista som nevidel. Treba ukázať kresťanov aj z tohto pohľadu a či sa im to páči alebo nie, minulosť jednoducho taká bola. Davové a bojové scény i malé náboženské konflikty či hádky sú výborné a divák zistí, že byť ukameňované tiež nie je najpríjemnejšia smrť. Nádherné exteriéry a interiéry Alexandrie, výprava, hudba, obsadenie, bombastická réžia, či nájazdy a pohľady kamery z božských výšin to všetko je nadčasové. R. Waiszvá u mňa po prvý krát zabodovala naplno a treba povedať, že toto jej dokonale sadlo. Rovnako zaujal aj O. Isaac, ale mňa dosť zaskočilo aj príjemne prekvapilo meno Max Minghella. Netušil som, že je to syn slávneho režiséra a svoju úlohu vo filme, no najmä v závere zvládol skvele a tak on ako aj režisér dokázal, koľko sa dá zahrať očami, či sústredeným pohľadom. Tak silný a dojímavý záver som už dávno nevidel. Zvlášť silné a dobre umiestnené boli retrospektívne zábery nenaplnenej lásky a priznávam, že záver mi trhal srdce. Dávam plný počet a teším sa na reprízu. 90%. (17.06.2011)

Jako historické drama byla Agora udělána skvěle. Náboženské nepokoje skvěle provedené, ale místy jsem se trochu nudil (to je ta hvězdička dolů). Ale jinak Rachel byla v roli Hypatie skvělá jen měla trochu horší a smutnější konec (což se u historického drama dalo čekat). Film bych si nebýt těch občasných nudných pasáží asi hodně užil. Takže jestli máte rádi historické filmy, a k tomu ještě dramata, film vřele doporučuju. (06.05.2012)

Kdepak elipsa. Kružnice se středem H vepsaná v trojúhelníku o stranách a = nekompatibilita náboženství, kvůli fanatismu a ignorantství často neslučitelných s rozumem, b = racionalita, fascinace vědou, touha po poznání a c = student a otrok v milostném vzplanutí k ženě, která jim oplácí netečností. Apropo, když na vás doma čeká cynický buldozer preferující protřepané drinky, nemohou vás ty dvě slabošská přetrhdíla vzrušovat.. Amenábar to narýsoval sympaticky stroze a se zajímavými perspektivami (třeba ta ptačí při křepčení lůzy), nicméně příště by to chtělo méně gumování a ostřejší tužku.. (24.05.2021)

Nevtíravý režisér Alejandro Amenábar se jednou za čtyři pět let představí filmovému divákovi, ale vždy to stojí za to. Agora sice není tak suverénní jako jeho předchozí Hlas moře (který byl rovněž inspirován skutečným osudem), nicméně i pro tentokrát předvedl, že je mistrem ve zdrženlivosti. V duchařském hororu Ti druzí dokázal převést na plátno horor i bez zvláštních efektů a nejrůznějších bubáků, v Hlasu moře zase téma utrpení ustál bez melodramatických a sentimentálních berliček. I tady má po Nicole Kidman a Javieru Bardemovi silného koně v hlavní roli. Rachel Weisz, coby Hypatie z Alexandrie, první filosofka a astronomka západního světa, je díky režisérově vedení výborná. I když scénář není tak úderný jako v předchozích případech a v několika scénách jsem se nachytal, že (a to bylo dřív naprosto vyloučené) zívám, Amenábar ví, komu a kdy dát dominantní prostor, jak zkomponovat hudbu i kde uhodit na ta správná místa. 70% (28.06.2010)