Režie:
Alejandro AmenábarKamera:
Xavi GiménezHudba:
Dario MarianelliHrají:
Rachel Weisz, Max Minghella, Oscar Isaac, Ashraf Barhom, Michael Lonsdale, Rupert Evans, Homayoun Ershadi, Richard Durden, Yousef 'Joe' Sweid, George Harris (více)Obsahy(2)
Píše se rok 391 po Kristu a Egypt se nachází pod nadvládou upadajícího římského impéria. Násilné, náboženské nepokoje pronikají ulicemi Alexandrie až za brány slavné městské knihovny. V jejích zdech zůstává uvězněna i vynikající astronomka a filozofka Hypatia (Rachel Weisz), která je i se svými věrnými stoupenci odhodlaná knihovnu bránit. Dva muži jsou ale odhadláni bojovat nejen o záchranu veškeré moudrosti antického světa, ale také o lásku krásné Hypatie. Vtipný, bohatý a privilegovaný Orestes (Oscar Isaac) a Davus (Max Minghella), mladý otrok, který se zmítá mezi tajnou láskou ke své paní a vidinou svobody, kterou by získal, kdyby se přidal k nepřátelským křesťanům… Film Agora vypráví nejen o moudré Hypatii a jejím životě, ale také o době, kdy ze starověkých chrámů odcházeli staří bohové a nastupovala nová náboženství. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (765)
Náboženství versus jiný náboženství - náboženství versus věda - náboženství versus člověk - všechno jsou to strašlivě smutný příběhy a Agora je památným dokumentem toho, jak hnusnou zbraní náboženství je. Jo, zbraní - jelikož člověk ho stvořil, člověk mu uvěřil, člověk ho stanovil jedinou pravdou a člověk ho použil proti jinýmu člověku. Mocnej závěr filmu je výmluvnou esencí všeho, co může fanatismus zahubit. Vizuál a herecký obsazení super. ()
Film o tom, že proti hrubé primitivní zášti je rozum bezmocný. Je úplně jedno, jestli je zvůle a upocené násilí pácháno jménem kříže, hvězdy, Davidovy hvězdy, rudé hvězdy, hákáče nebo půlměsíce, je pořád stejné, smradlavé a usoplené. Představitelé svaté církve, která v této době budovala svou budoucnost na krvavých základech, byli ze všech ukoptěnců ti nejhnusnější. Z těch dnešních flanďáků, vymydlených a navoněných, by asi nikdo nechtěl návrat ke kořenům, zato pravoslavní popíci, smradlaví špinavci v kutnách s bíbrem a hárem, ti v tom jedou dodnes. Ale zpět k filmu, zaslepená idiocie a vychcanost moci mi připomněla blížící se volby a břichaté tlučhuby z rudooranžových partají, papalášské manýry a konec demokracie prostřednictvím demokratických metod. A v tomto spočívá hlavní poselství filmu: Jako demokrat nesouhlasím s tvým názorem, ale do posledního dechu budu bojovat o tvé právo ho mít. Jak smutná ironie v dobách, kdy rudotemno zalívá choré mozky a tučná břicha už se třesou očekáváním dalších hodů... ()
Scénář: Alejandro Amenábar, Mateo Gil .. Hvězdy, Země, Ženy, Bohové. Pravda, fakta, ženy, hlouposti. ___ Obrovské překvapení mi způsobila Agora! Hodnotné téma, špičkově odvedená režijní práce, perfektní výprava, vynikající kamera a nápadité snímání „těch malých, nepodstatných tvorů“ na jedné z mnoha planet. Atmosferické, filozofické a osobité historické dílo. Jestli Alejandro Amenábar potřebuje 5 let, aby natočil další tak výživný film, klidně mu je dopřeji. ___ Sehnat takový rozpočet bez amerických peněz a tudíž angličtiny (bohužel asi nemožné!), nejspíš by film neminula ani užší nominace za nejlepší cizojazyčný film. ()
Tak takhle to přesně dopadne, když je nejprve fotr nedrží pořádně u huby, když jim pak nikdo v osmnácti nenafláká dva fakany a nezkrátí v kuchyni řetěz!! To se potom místo u plotny poflakují po knihovně, vedou přechytřelé řeči, kde se co točí, a místo ztepilých košer nápadníků nepohrdnou nezletilým otrokem, který je posléze pěkně vydusí..... Takhle to přesně vypadá, když na to ještě kudlanky jdou chaoticky, teprve se chystají založit svou teroristickou organizaci s tisíciletou tradicí a zvolit papeže! To se potom cpou do kdejaké knihovny jak žid do Palestýny... Velmi poučné! Římští katolíci a feministky prominou, určitě skončím v pekle, kde mě budou bitchovat obrýlené mužatky v kalhotových kostýmech... ()
Na jednu stranu jsem unavená z velkého množství filmů odehrávajících se kolem roku 0, pokud možno se všude alespoň zmiňuje Caesar nebo Ježíš, že ano. Takže jsem doufala v něco úplně jiného, když se podařilo natočit něco z roku 391 n. l., ale ve výsledku je to jen další starý známý střet na téma Quo Vadis? - kam kráčíš křesťanství, když už jsi povolené náboženství? Bohužel paralel se středověkým tmářstvím je mnoho a příběh Hypatie je stejně bezvýchodný, jako Kladivo na čarodějnice. Možná, že to tak mělo být, ale formálně to zas taková sláva není a kromě Rachel Weisz tu nejsou nijak skvělí herci, aby strhli mou empatii. ()
Galerie (198)
Zajímavosti (20)
- Boli dni, keď sa kvôli zvoneniu kostolných zvonov z okolitých kostolov muselo na pár sekúnd prerušovať nakrúcanie. (misterz)
- Film je inspirován skutečnými událostmi, které nebyly doposud filmově zpracovány. [Zdroj: Bonton] (POMO)
- Pozdější křesťanská legenda z desátého století vytvořila z Hypatie (Rachel Weisz) umučené zfanatizovanými křesťany s největší pravděpodobností legendární postavu svaté mučednice Kateřiny popravené pohanským císařem pro své křesťanské vyznání. Kateřina byla vzdělanou egyptskou princeznou a stala se křesťankou. Během pronásledování křesťanů císařem Maxentiem vystoupila na obranu své víry a v disputaci přesvědčila o své pravdě padesát pohanských filozofů. Císař je za to dal upálit. Maxentius – fascinovaný její osobností – jí nabídl místo po svém boku, ona však odmítla, protože se zasvětila panenství. Zhrzený vládce ji proto chtěl dát umučit. Nechal připravit soukolí, v němž dvě kola posetá železnými hroty a noži se točila na jednu stranu a další dvě, opět s hřeby, se měla točit opačně. K tomuto zařízení byla Kateřina přivázána, aby otáčením kol bylo tělo její rozbodáno, polámáno a rozdrceno. Kateřina prosila Boha, aby tento mučicí mlýn zničil. To se taky stalo a po zásahu z nebes zahynulo navíc čtyři tisíce pohanů. Kateřina zůstala bez úrazu. Po tomto zázraku se mnoho lidí stalo křesťany, mezi nimi i císařova manželka. Ale na Maxentiův rozkaz vyvlekli císařovnu za město, železnými kopími jí vyrvali prsa a potom jí usekli hlavu. Také ostatním křesťanům dal císař setnout hlavy a jejich těla pohodit psům. Kateřinu odsoudil císař ke stětí mečem. Když jí setnuli hlavu, z jejích žil místo krve údajně prýštilo mléko a andělé zanesli mrtvé tělo na posvátnou egyptskou horu Sinaj. Zde byly ostatky později nalezeny a vystavěn dodnes stojící klášter sv. Kateřiny. (Rollo_Tomasi)
Reklama