Reklama

Reklama

Píše se rok 391 po Kristu a Egypt se nachází pod nadvládou upadajícího římského impéria. Násilné, náboženské nepokoje pronikají ulicemi Alexandrie až za brány slavné městské knihovny. V jejích zdech zůstává uvězněna i vynikající astronomka a filozofka Hypatia (Rachel Weisz), která je i se svými věrnými stoupenci odhodlaná knihovnu bránit. Dva muži jsou ale odhadláni bojovat nejen o záchranu veškeré moudrosti antického světa, ale také o lásku krásné Hypatie. Vtipný, bohatý a privilegovaný Orestes (Oscar Isaac) a Davus (Max Minghella), mladý otrok, který se zmítá mezi tajnou láskou ke své paní a vidinou svobody, kterou by získal, kdyby se přidal k nepřátelským křesťanům… Film Agora vypráví nejen o moudré Hypatii a jejím životě, ale také o době, kdy ze starověkých chrámů odcházeli staří bohové a nastupovala nová náboženství. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (765)

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

Náboženství versus jiný náboženství - náboženství versus věda - náboženství versus člověk - všechno jsou to strašlivě smutný příběhy a Agora je památným dokumentem toho, jak hnusnou zbraní náboženství je. Jo, zbraní - jelikož člověk ho stvořil, člověk mu uvěřil, člověk ho stanovil jedinou pravdou a člověk ho použil proti jinýmu člověku. Mocnej závěr filmu je výmluvnou esencí všeho, co může fanatismus zahubit. Vizuál a herecký obsazení super. ()

paascha 

všechny recenze uživatele

Film o tom, že proti hrubé primitivní zášti je rozum bezmocný. Je úplně jedno, jestli je zvůle a upocené násilí pácháno jménem kříže, hvězdy, Davidovy hvězdy, rudé hvězdy, hákáče nebo půlměsíce, je pořád stejné, smradlavé a usoplené. Představitelé svaté církve, která v této době budovala svou budoucnost na krvavých základech, byli ze všech ukoptěnců ti nejhnusnější. Z těch dnešních flanďáků, vymydlených a navoněných, by asi nikdo nechtěl návrat ke kořenům, zato pravoslavní popíci, smradlaví špinavci v kutnách s bíbrem a hárem, ti v tom jedou dodnes. Ale zpět k filmu, zaslepená idiocie a vychcanost moci mi připomněla blížící se volby a břichaté tlučhuby z rudooranžových partají, papalášské manýry a konec demokracie prostřednictvím demokratických metod. A v tomto spočívá hlavní poselství filmu: Jako demokrat nesouhlasím s tvým názorem, ale do posledního dechu budu bojovat o tvé právo ho mít. Jak smutná ironie v dobách, kdy rudotemno zalívá choré mozky a tučná břicha už se třesou očekáváním dalších hodů... ()

Reklama

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Alejandro Amenábar, Mateo Gil .. Hvězdy, Země, Ženy, Bohové. Pravda, fakta, ženy, hlouposti. ___ Obrovské překvapení mi způsobila Agora! Hodnotné téma, špičkově odvedená režijní práce, perfektní výprava, vynikající kamera a nápadité snímání „těch malých, nepodstatných tvorů“ na jedné z mnoha planet. Atmosferické, filozofické a osobité historické dílo. Jestli Alejandro Amenábar potřebuje 5 let, aby natočil další tak výživný film, klidně mu je dopřeji. ___ Sehnat takový rozpočet bez amerických peněz a tudíž angličtiny (bohužel asi nemožné!), nejspíš by film neminula ani užší nominace za nejlepší cizojazyčný film. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Tak takhle to přesně dopadne, když je nejprve fotr nedrží pořádně u huby, když jim pak nikdo v osmnácti nenafláká dva fakany a nezkrátí v kuchyni řetěz!! To se potom místo u plotny poflakují po knihovně, vedou přechytřelé řeči, kde se co točí, a místo ztepilých košer nápadníků nepohrdnou nezletilým otrokem, který je posléze pěkně vydusí..... Takhle to přesně vypadá, když na to ještě kudlanky jdou chaoticky, teprve se chystají založit svou teroristickou organizaci s tisíciletou tradicí a zvolit papeže! To se potom cpou do kdejaké knihovny jak žid do Palestýny... Velmi poučné! Římští katolíci a feministky prominou, určitě skončím v pekle, kde mě budou bitchovat obrýlené mužatky v kalhotových kostýmech... ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Na jednu stranu jsem unavená z velkého množství filmů odehrávajících se kolem roku 0, pokud možno se všude alespoň zmiňuje Caesar nebo Ježíš, že ano. Takže jsem doufala v něco úplně jiného, když se podařilo natočit něco z roku 391 n. l., ale ve výsledku je to jen další starý známý střet na téma Quo Vadis? - kam kráčíš křesťanství, když už jsi povolené náboženství? Bohužel paralel se středověkým tmářstvím je mnoho a příběh Hypatie je stejně bezvýchodný, jako Kladivo na čarodějnice. Možná, že to tak mělo být, ale formálně to zas taková sláva není a kromě Rachel Weisz tu nejsou nijak skvělí herci, aby strhli mou empatii. ()

Galerie (198)

Zajímavosti (20)

  • Boli dni, keď sa kvôli zvoneniu kostolných zvonov z okolitých kostolov muselo na pár sekúnd prerušovať nakrúcanie. (misterz)
  • Film je inspirován skutečnými událostmi, které nebyly doposud filmově zpracovány. [Zdroj: Bonton] (POMO)
  • Pozdější křesťanská legenda z desátého století vytvořila z Hypatie (Rachel Weisz) umučené zfanatizovanými křesťany s největší pravděpodobností legendární postavu svaté mučednice Kateřiny popravené pohanským císařem pro své křesťanské vyznání. Kateřina byla vzdělanou egyptskou princeznou a stala se křesťankou. Během pronásledování křesťanů císařem Maxentiem vystoupila na obranu své víry a v disputaci přesvědčila o své pravdě padesát pohanských filozofů. Císař je za to dal upálit. Maxentius – fascinovaný její osobností – jí nabídl místo po svém boku, ona však odmítla, protože se zasvětila panenství. Zhrzený vládce ji proto chtěl dát umučit. Nechal připravit soukolí, v němž dvě kola posetá železnými hroty a noži se točila na jednu stranu a další dvě, opět s hřeby, se měla točit opačně. K tomuto zařízení byla Kateřina přivázána, aby otáčením kol bylo tělo její rozbodáno, polámáno a rozdrceno. Kateřina prosila Boha, aby tento mučicí mlýn zničil. To se taky stalo a po zásahu z nebes zahynulo navíc čtyři tisíce pohanů. Kateřina zůstala bez úrazu. Po tomto zázraku se mnoho lidí stalo křesťany, mezi nimi i císařova manželka. Ale na Maxentiův rozkaz vyvlekli císařovnu za město, železnými kopími jí vyrvali prsa a potom jí usekli hlavu. Také ostatním křesťanům dal císař setnout hlavy a jejich těla pohodit psům. Kateřinu odsoudil císař ke stětí mečem. Když jí setnuli hlavu, z jejích žil místo krve údajně prýštilo mléko a andělé zanesli mrtvé tělo na posvátnou egyptskou horu Sinaj. Zde byly ostatky později nalezeny a vystavěn dodnes stojící klášter sv. Kateřiny. (Rollo_Tomasi)

Související novinky

Zemřel herec Michael Lonsdale

Zemřel herec Michael Lonsdale

22.09.2020

Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (více)

Amenábarův scenárista točí sci-fi

Amenábarův scenárista točí sci-fi

16.03.2015

Mateo Gil, několika cenami Goya oceněný španělský spoluscenárista tří filmů Alejandro Amenábara – konkrétně Otevři oči, Hlas moře a Agora – se poslední roky pokouší i o režii. Po dobře přijatém… (více)

Reklama

Reklama