Vždycky jsem chtěl být gangster

Zoufale utahané cosi, co usilovně předstírá jakýsi absurdní humor. Absurní to je sice až do nebes, o tom žádná, humoru je však divákovi servírováno minimum. A jak minuty ubíhají, je to čím dál horší. Nemůžu tomu ale vzít jistou naději v lepší zítřky a velmi dobré herecké obsazení - a navíc Salma El Mouissi je velmi sympatická fena, s tou bych se s radostí oběsil na jednom provaze. Inspirace slavnějším a (z nějakého záhadného důvodu) kultovnějším snímkem se zkrátka moc nepovedla. 60% (17.11.2015)

Čtyři příběhy založené na absurditě a neortodoxním humoru. Musím přiznat, že v některých momentech film slušně přitápí pod kotlem a ustnímu výrazyvu "ha ha ha" jsem se opravdu neubránil, například závěrečná několikerá výměna bouchačky, nebo dialog gangsterů v autě, z nichž jeden chce jít vyloupit McDonolada v pyžamu, telefonát únosců a další perlivo. Ovšem zase na nějaký scénaristický zázrak bych to na rozdíl Redfordovy party na Sundance určitě neviděl. (02.12.2011)

Neobyčejně milá pocta americké nezávislé scéně, která úvodní scénou odehrávající se v motorestu připomene Tarantinův magnum opus - konec konců, Tarantinova tvář jako legenda téhle části kinematografie se objeví i na plakátě onoho podniku. Mnohem více než Tarantina ale připomene Jima Jarmushe, dalo by se říct, že kdyby člověk nevěděl, že jde o francouzský snímek evropského režiséra, z fleku by ho zařadil do Jarmuschovy černobílé kinematografie. Čtyři příběhy doplněné apendixem v podobě dohry první epizody jsou ne o velkých zločincích a zločinech plnících média, jako spíš o lidech, kteří si (už) jen na součást galerky hrají. Je to poetické, vtipné a hravé, v rozvláčném tempu a s herci, kteří se baví možná stejně dobře jako diváci. Trochu posmutnělé, nostalgické a náladové. Rozhodně nejde o kriminálku v pravém smyslu slova a ten, kdo k tomu bude přistupovat jako k běžné žánrovce, pohoří. Pro mě jde o autorský film, kde výborným způsobem funguje chemie mezi hereckými dvojicemi. Konec konců, prazvláštní romance mezi servírkou a zkrachovalým lupičem je zahraná partnerskou dvojicí ze skutečného života. Celkový dojem: 85 %. (04.07.2014)

Černobílý snímek, doplněný texty stylu grotesky, není špatný. Čtyři příběhy jejíž linie se spojí v kavárně. Suzie servírka kavárny má být přepadena Francem, ten si však celou akci rozmyslí. Sama Suzie ho pak k přepadení přemlouvá, neboť ona sama se k této práci dostala, přes nepovedené vyloupení této kavárny. Druhý příběh je asi nejlepší a únosci Leon a Paul zjistí, že jejich oběť, dcera bohaté průmyslníka má sebevražedné sklony a jejich role se mění. Leon nebyl žádný chytrák, ale Paula bych asi zabil. Pak ještě přichází hudebník, který "krade" díla a partička kriminálníků, kteří nemají ani v důchodu klid. Humor je to ironický, místy až černý. Možná to není scénáristický skvost, ale pobavil jsem se. (27.02.2012)

Vůbec né špatné povídky,který sází v šanc černobílé atmosféře.Nejhorší špek byl,že povídky byly dobré,první dvě a poslední před epilogem měla svoje kouzlo,ale co vlastně měla říct?Čekal jsem,že se všechny spojí do jednoho kouzelného měšce na jedné kávičce na odpočívadle,ale to jsem v suchu prdu vůbec nedostal.Ačkoliv náznak tam vždycky byl a když už,tak nebyl vůbec zajímavý.Za epizodní rozuzlení průměr,první dvě epizody super,krásná Anna,ostatní nic moc a končím na dobrým průměru. (27.07.2017)