Režie:
Martin ScorseseScénář:
John LoganKamera:
Robert RichardsonHudba:
Howard ShoreHrají:
Ben Kingsley, Sacha Baron Cohen, Asa Butterfield, Chloë Grace Moretz, Ray Winstone, Emily Mortimer, Christopher Lee, Helen McCrory, Michael Stuhlbarg (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Velkolepá pocta kinematografii. Příběh neobyčejného chlapce, jehož dobrodružství se proplétá s osudem slavného filmaře Georgese Mélièse... Děj se odehrává na pařížském nádraží začátkem 30. let, kde v ústraní žije osamělý chlapec Hugo Cabret (Asa Butterfield). Jeho tatínek nedávno tragicky zahynul při požáru muzea a na nádraží pomáhá svému strýci se seřizováním hodin. Hugo se usilovně touží dostat k poslední zprávě od svého otce, kterou má skrývat záhadný mechanický muž. Toho se Hugo snaží sestavit podle návodu a sled událostí ho svede dohromady s tajemným nádražním prodavačem hraček Georgesem (Ben Kingsley) a jeho chráněnkou Isabelle (Chloë Grace Moretzová). Ta se stane jeho blízkou kamarádkou a společně pak odhalují vzrušující minulost slavného filmaře Georgese Méliese. Báječného muže s obrovskou fantazií, pro něhož kinematografie představovala novou formu magie a příležitost zachytit vlastní sny... Jeden z nejvýznamnějších amerických režisérů současnosti Martin Scorsese získal Oscara za režii snímku Skrytá identita (2006) a v sedmi dalších případech byl na ocenění za nejlepší režii nominován. V roce 2012 to bylo za režii snímku Hugo a jeho velký objev, který v jeho filmografii představuje žánrovou výjimku, protože se jedná o snímek rodinného charakteru podle knižní předlohy Briana Selznicka. Kniha získala v roce 2008 nejprestižnější americkou cenu za dětskou literaturu Caldecottovu medaili a stala se celosvětovým fenoménem. S podobným úspěchem se setkala i filmová adaptace, která získala celkem pět Oscarů především v technických kategoriích a dalších šest nominací. Pro Martina Scorseseho navíc snímek představuje srdeční záležitost, protože příběh mimo jiné vzdává poctu průkopníkovi raného němého filmu Georgesi Méliesovi (1861–1938). (Česká televize)
(více)Videa (16)
Recenze (1 350)
Paradox: nejprostší filmová iluze stvořená technicky nejsložitějším způsobem. Návrat k prvotnímu údivu. Pro mě nejblíže nikoli The Artist a další zde uváděným paralelám, nýbrž Herzogově Jeskyni zapomenutých snů. I Scorsese se zkouší vrátit do magického momentu vytržení ze světa přízraků, do dimenze, v níž se obraz na sítnici mění ve spletitý svět za ní. Strávil jsem v kině dvě hodiny blaženosti a vytržení z něčeho, co nebylo a není. Hodnota Huga není v jeho (faktograficky pochybné) encyklopedické naučnosti, ale v tom, že nás učí radovat se z imaginace - nikoli z podbízivé vizuální expanze, která vyvolává její naprosté zakrnění, ale z cesty do nitra, v němž se vždy děla ta nejkrásnější kouzla, podněcovaná magií mistrů pera i celuloidu. Bodejž někdy vychovám robě, které bude anachronický iluzionista Hugo bavit, i se svojí zastydle romantickou (a konejšivou) vizí světa jako mechanismu, v němž má vše své pevné místo... ()
Je chvályhodné, že zatímco Spielberg byl schopen v záplavu svých patetických emocí utopit i Válečného koně, tak Scorsese svou lásku k filmu přednáší vkusně a okázale i lehounce zároveň. Samotný příběh smutného chlapce s jiskrou uvnitř, díky které pookřeje i srdce zarputilého starce není kdovíjak inovativní, avšak ono lehce pohádkové podání příspívá ke kouzelné atmosféře a dobře podtrhává nostalgický podtext s cílem vyznat obdiv a respekt k prvním filmovým tvůrcům, zejména tedy Mélièsovi, jakožto prvnímu tvůrci, který se snažil do filmu protlačit fantazii na úkor reality. Práce na audiovizuální stránce je v podstatě dokonalá (pár vskutku skvostných záběrů), avšak samotné dění mohlo obsahovat více událostí, tempo také není vždy příznívé a celkově má člověk spíš pocit, že se to zkrátka povedlo, než že se mu to skutečně od srdce líbilo... 8/10 ()
Dostal mě, mizera! K pokusům dojmout mě ubohým sirotečkem nebo sešlým stařečkem bývám chladně odmítavý a leckdy se jim nepokrytě vysmívám, ale tady jsem měl oči orosené a byl jsem autenticky naměkko. Tím víc mě mrzí konstatování, že se pravděpodobně jedná o sebevražedný film, který bude představovat těžký propadák v tržbách a který by snad mohla částečně zachránit jen řádka Oscarů a velká publicita s tím spojená. On to totiž navzdory tvrzení mnohých není běžný rodinný film, jako spíš artovka, která se hodí k promítání na festivalu a do filmových klubů. Zatímco takový Cameron použil 3D technologii k natočení efektní pohádky, Scorsese téhož uplatnil k vytvoření nostalgického holdu nejen kinematografii, ale obecně umění, ať už výtvarnému nebo literárnímu, a jeho nadšeným obdivovatelům. Navíc je to taky pocta technice a vědě, která naplňuje odkaz klasika a přímo zakladatele sci-fi žánru Julese Verna, který sice zemřel čtvrtstoletí před tím, než se odehrává Scorseseho příběh, ale přesto jakoby scénář a postavy vzešly z jeho pera. Vlastně mi připadá, že po Zemanově snímku Vynález zkázy je tohle nejlepší vykreslení Verneova hodnotového světa. Všechny ty úžasné ozubené převody, složité stroje, dýmající lokomotivy a vynálezy, celá ta hračičkovitě zbudovaná atmosféra, přesně to mi zapadá do Verneova díla. Díky velkorysému rozpočtu a nadšení zúčastněných herců, stejně jako Scorseseho dlouholeté režijní zkušenosti, vznikl špičkový film, který se podle mě zapíše do filmové historie. Při jeho sledování si vybavíte řadu konkrétních scén ze slavných filmů minulosti, aniž by je přitom Hugo nějak lacině vykrádal. Ben Kingsley pro mě nebude, tak jako u jiných, spojen s postavou Gándhího, ale s postavou Méliese, a Chloë Grace Moretz na svůj věk podala neuvěřitelný herecký výkon. Její postava je okouzlující, ta holka má zkrátka charisma. Celkový dojem: 100 %. ()
Tohle bylo jak 126minutovej francouzskej polibek od tý nejkrásnější holky světě. Já měl Mártyho vždycky rád, pacholka jednoho mafiánskýho, ale po tomhle mu do pracovny snad přinesu láhev wisoura. Hugo a jeho velký objev je taková postupná vtahovka, film totiž umí užasně pracovat se svou stopáží a se srdcem každýho človíčka, co má rád filmy, kinematografii, snění a dobrodružství. Ty krásný pocity, který jsem měl během závěrečných titulků, mimochodem moc krásná hudba se nedaj ničím vyvážit. Užasný, každej záběr má svůj smysl. Dokonalý v detailech a ještě dokonalejší v celku. ()
Na tenhle film by měli povinně jít všichni, kteří někdy vyslovili větu "Vždyť je to jen film." Druh umění, které tříbí náš estetický názor a bez jehož nepřítomnosti by život byl o tolik chudší ... jak jednoduché. Martin Scorsese se nebojí postavit značnou část filmu víceméně na dětské fantazii (dětská traumata jsou logickým vyústěním) a radosti z umělecké tvorby. Martin Scorsese je Hugo. Zařadil se tak po bok Giuseppa Tornatoreho a jeho Bia Ráj a Americké noci Francoise Truffauta. ()
Galerie (120)
Zajímavosti (38)
- Původní název filmu byl "Hugo Cabret", ale později byl zkrácen jen na Hugo. (Hromino)
- Severoamerické tržby dosáhly 73,9 milionu amerických dolarů, celosvětové pak 185,8 mil. (NIRO)
- Po dvanácti letech šlo o první hraný film Martina Scorseseho, v němž se neobjevil Leonardo DiCaprio. (Hromino)
Reklama