Mezi zdmi

Erasmus je výměnný pobyt mezi školami, kde pár národnostní v žádném případě, NIKDY, nemůže chybět. Jednou z těch národností jsou Francouzi, druzí pak Němci. Zatímco Němci byli skutečně Němci, Francouzi byli skutečně Francouzi sotva z poloviny. To také ukazuje, jak těžké problémy si na svá břemena Francie za posledních desítek let, volnou imigrační politikou, naložila. To ve výsledku také znázorňuje tento film. Nejenom, že jejich studijní systém je víceméně na hovno, oni se učitelé snaží ještě studentům vyhovět. Abych pravdu řekl, tohle jsem v životě v českém školním systému nezažil. Ten když mohl, tak většinou ještě přidal na obtížnosti. Francouzi si za to ale můžou sami a problémy, kterými teď trpí se musí chtě nechtě prorvat. Mezi zdmi tak ukazuje tenhle problém z té nejzákladnější podstaty, ze školy, od kolikrát sotva patnáctiletých studentů, mezi kterými se nevyjímají jak Nigerijci, Korejci tak Albánci a samozřejmě Francouzi. Ti se melou jeden přes druhýho, nikdo nedokáže být pozadu, nikdo ale také nedokáže být zticha. Mezi zdmi je tak film, který je především plný naprosto perfektních dialogů, které v sobě skrývají stovky otázek na samotnou Francii. Také ale představují Francii současnosti a Francii budoucnosti. Není lehké si to uvědomit, ale je to tak. (27.04.2011)

Pro někoho možná šokující pohled na nejen francouzské školství a na nelehkou práci učitele v dnešní zhýčkané době, pro mě můj denní chleba. Tohle je vskutku naprosto přesně odpozorované zachycení současné situace ve školství. Připadalo mi, jako by někdo točil dokument o naší škole a já byl hlavním aktérem :-) Je to vtipné? Chvílemi... Je to smutné? V konečném důsledku ano... Ale především je to upřímné a pravdivé! (07.04.2011)

Opravdu hodně reálně školní. Každý v tom musí vidět kousek mládí a "poznávat" typy lidí ze základky. Ve Francii je to ovšem mnohem větší psycho kvůli etnické rozmanitosti. Ty děti kolikrát ani neumí pořádně francouzsky. Člověk musel soucítit s učitelem, kterej se všech zastával a dvě píči ho ještě před třídou potopily. Pokud to takhle ve Francii půjde dál (jestli to tam tedy opravdu vypadá takto) tak za pár desítek let dopadnou jak ve filmu Absurdistán. Bílí učitelé tam marně diskutujou a filosoficky debatujou o kárných opatřeních a děti na to serou. :) Bavilo mě to. (10.02.2012)

Takmer dokumentárnym spôsobom podaný film z prostredia školských lavíc kdesi vo Francúzku. Je to strašne provokatívny obraz, tak pre samotných Francúzov, ako aj pre budúcich učiteľov. Je viac než isté, že o zmene povolania po zhliadnutí tohto filmu začnú minimálne uvažovať. Súčasné deti a hlavne puberťáci sú čoraz drzejšie, rešpekt k učiteľom sa úplne vytratil. Dialógy sú pilierom filmu, takže kto nemá rád konverzačné a ukecané filmy, nech sa mu radšej vyhne. Najviac do očí bijú jemné rasistické narážky hoci aj letmým pohľadom kamery po triede. Vidíte tam vôbec nejakého Francúza? Možno..., no hlavne sú tam černosi, arabi, Číňania, Mexičania a pár európanov. Voľnou imigračnou politikou si Francúzko narobilo kopu problémov a že sa niečo začína diať, svedčí aj súčasná kritizovaná deportácia Rumunských rómov. Darmožráčov sú tam milióny a určite nestoja o ďalších. Nikto nemá záujem o nevzdelaných a lenivých ľudí, ktorí budú iba celý život vyciciavať sociálny systém. Vzdelanie je cesta ako z toho von, ale myslím, že o to nestoja. Blbca nepresvedčíš. Na záver odkaz pre budúcich učiteľov od klasika Hrušinského: "Jdi, obhlídni si to tam, ať víš do čeho jdeš"...80%. (28.09.2011)

Zoufale schází pořádná pointa. A vůbec tenhle snímek řadím mezi ty, jak já jím řikám, "obalné". V tomhle případě je to sice špička svého "oboru", ale pořád jsem měl pocit, jako by se Cantet sice urputně snažil prokousat skrze onen obal, za nímž se skrýval pomyslný chutný francouzský sýr, ale nakonec se mu to úplně nepovedlo... (23.04.2010)