Mezi zdmi

Francouzské školství bude zřejmě brzy stejně mizerné, jako to americké. Ovšem Francie si za to může sama svojí otevřenou imigrační politikou. V jedné třídě se pak sejdou děti ze všech kontinentů, různých kultur a tím i různých zvyků. To pak vede k tomu, o čem Mezi zdmi pojednává. Jakkoliv má ale film vysokou úroveň, nemůže ho náš člověk tak úplně pochopit. Jistě, i naši žáci jsou drzejší než dřív a učitelé mají v lecčem svázanější ruce, ale vzhledem k tomu, že já chodil do školy v dobách, kdy měla soudružka učitelka vždycky pravdu a pohlavek se nepovažoval za nepřípustný, často jsem nechápavě koulel očima. Snad se něčeho podobného u nás nikdy nedočkáme. 80% (30.07.2013)

Experiment, který se vyplatil - nevěřila bych, že několik hospitací na hodinách francouzštiny dovede strhnout pozornost diváka takovou měrou, jako tento snímek - nepřikrášlený, nepodbízivý, nic nepodsouvající, pravdivý a podaný perfektní formou, je vidět, že ti, kdo se na něm podíleli, čerpali ze svých zkušeností. Kdo pracuje ve školství, tak jako já, bude si muset několikrát zavřít pomyslnou kudlu v kapse, vybavujíc si vlastní bezradnost, bezmoc i ponížení při práci s podobnými exempláři, zde těžší o pestřejší národnostní složení. O to větší je moje poklona učiteli francouzštiny, za jeho profesionalitu, přirozenou autoritu, trpělivost, slušnost, porozumění a lidství a také sílu pokračovat dál s vědomím, že výsledky se nikdy ani nepřiblíží vynaložené námaze. NEJLEPŠÍ SCÉNY: Nenávistný projev mladého učitele ve sborovně a přiznání dívky, která se za celý rok nenaučila vůbec nic. (06.03.2012)

Výborne remeselne zvládnutý film, ktorý vychádza zo skutočných udalostí a ktorého postavy boli stvárnené skutočnými ľuďmi - nehercami. Sám spisovateľ si privlastnil hlavnú úlohu učiteľa a zvýšil tým uveriteľnosť snímku. Vo filme sa toho veľa nedeje. Sme svedkami obyčajných školských problémov, ktoré trápia každého teenagera - zapadnúť, protestovať, objavovať samého seba a všetky tieto zmeny sú konfrontované s triednym učiteľom, ktorých ich chce niečo naučiť, zároveň ich pochopiť, ale ktorý je tiež len človek a keď situáciu nezvláda, tak situáciu jednoducho nezvláda. Film si vystačí bez dramatických situácií a aj keď sa tam nejaké nachádzajú, nie sú vyhrotené. Je to citlivý, intímny príbeh do duše žiakov a učiteľov, ktorý nevypovedá o všetkom - ani sa o tom nesnaží, ale pritom v sebe nesie množstvo myšlienok(veď je na nich koniec koncov postavený), ktoré nútia k zamysleniu a ktorých hlavným cieľom je pochopiť súčasný svet, ktorý sa vymkol kontrole, ktorý neponúka mladým žiadny normálny vzor a ktorý sa cítia rovnako stratený ako dospelý. Bol som nadšený a poprosil by som viacej takýchto filmov. (20.02.2012)

Z obdobného soudku mám radši třeba Klass nebo Two Thirty 7, ale ta autenticita, ta autenticita... Pravděpodobně nejrealističtější film reflektující úpadek západního vzdělávacího systému... "Nefilmový" styl vyjádření dává snímku nový rozměr, chápu, že někomu může vadit, ovšem, kdyby zde neúčinkovali hlavně neherci a kamera by nebyla taková jako byla, ztratil by "Entre les murs" na své podmanivosti.. 80% (21.11.2013)

Systém, co už selhal, dětí, co selhávají a zprvu nadějný učitel, který začne selhávat. Zdi mezi všemi jsou tak neprostupné, že ani nevidíme, co je za nimi. Jedním z možných vysvětlení, proč je tak nemožné se dorozumět, je téměř nepostřehnutelný rasmismus učitelů, kteří se sice k žákům chovají vcelku vstřícně, ale považují za stejně hrozné, když jejich žáky rodiče bijí, jako to, když je pošlou zpátky do země jejich původu. Poslat mladíka, který se nechce přizpůsobit životu ve Francii, do rodného Mali je pro ně odstrašující a skoro nepředstavitelné, což jasně svědčí o pocitu nadřazenosti, který si vyučující, přestože se jinak za nízký plat opravdu snaží děti něco naučit, ani neuvědomují. /5. 4. 2011/ (05.04.2011)