Iron Man 2

Ach, tak tohle bolelo. Navíc jsem si uvědomila, že už jsem se na to snažila jednou koukat někdy předtím, ale po začátku jsem to vzdala s tím, že každý film má svého diváka a já nejsem divák pro tento film. Ale když už jsem se tomu odevzdala, tak jsem si také slíbila, že začnu něčím pozitivním. A to jsou vlasy Černé vdovy. Ó božíčku, tu jednu scénu, kdy je při otočce v chodbě snímána ze shora a její kadeře se kolem ní na svítivě bílém pozadí podlahy zatočí a zavlní, jsem si užila víc, než celou trilogii dohromady. Vím, že je to dost povrchní a že většina žen, které se mi líbí, má velký nos, ale přesto, kdybych někdy sestavovala seznam bohyní (jako že ho sestavuji), tak Scarlett na něm určitě bude. A potom k filmu, já vím, že to má být vtipné, ale v některých momentech mi zatrnulo: Je to vážně komedie? Úvod je vážně děsivý, strašidelný. Potom ten odér americké vlajky vlající na každém monitoru trochu vyvane, respektive není tak explicitní, ale vážně, brrrr. Je to tak zvrácené, jako stavět uprostřed vybetonovaného města pavilon s umělou zahradou. Nejlépe to symbolizuje Pepper a její boty. Já osobně sice trpím tím, co se ženám často přisuzuje, a totiž jakousi primární a nepřenosnou posedlostí botami, ale jehlové podpatky se mi nelíbily nikdy a film nabízí několik krásných ilustrací proč. Když v nich chodí, a jsou to docela důležité momenty, tak to vypadá, jako by se soustředila na jednu jedinou věc - a to na chůzi v těch botách. Její kroky vypadají úplně jinak než lidí v pohodlnějších botách, kteří chodí kolem ní, její tempo je pomalejší, její nohy jsou neustále pokrčené v kolenou. A to trochu ubírá na uvěřitelnosti její postavy, která jde právě zachránit někoho, koho miluje, a tak podobně. Respektive ona jako postava neexistuje. A potom je tam ta nebetyčně děsivá scéna, ve které jdou do schodů obě, Pepper a moje bohyně. Obě mají pouzdrové sukně ke kolenům a lodičky na jehlách, obě se dívají pod nohy a obě trochu vyvrací nohy, aby vůbec v těch sukních zvládaly dělat ty kroky, Scarlett s tím má tedy větší problémy. A aby toho nebylo málo, následuje střih na na Sama Rockwella, který tančí. Tančí! Kde jsou všechny feministky světa? Jestli tohle není peklo, tak nevím. (A abych tedy nevypadala příliš vyšinutě, tak ještě poznámka k Tonymu: jeho figura v tomto filmu trpí častým scenáristickým nešvarem, a to totiž tím, kdy z nutnosti vytvořit drama a napětí mezi postavami se jedinec začne chovat nekonzistentně/křečovitě/nebo-zkrátka-jako-idiot. Když Bruce Wayne na svém večírku předstírá opilost, tak to dělá proto, aby vyhnal lidi a tím je dostal z nebezpečné zóny. Když je Tony Stark na svém večírku doopravdy opilý a dělá bordel - místo aby dělal věci, které chce, s těmi, se kterými chce - tak ho vnímám jako slabocha a ztrácí můj respekt.) (24.11.2014)

Favreau má do Nolana daleko, takže mě nálepka "konverzačky za 200 mega" odrazovala, ale dvojka mě nakonec bavila o něco víc než přeceňovaná jednička. Tony nám tu (opět) umírá, takže má dle mého nárok na nějaké ty boty, které ho nečiní nesympatickým, ale naopak lidštějším, obzvlášť když nezapomíná hláškovat a prďácky sklápět helmu přes obličej. Rourkeho charizma by mohlo podpírat věž v Pise a Scarlett Johansson září, ač potupně nucena stepovat za vyšeptalou Gwyneth Paltrow, takže nezbývá než se modlit, ať se brzy dočkáme spinoffu s její Black Widow. (29.04.2010)

Takýmto tempom sa Jon Favreau sa pomaly vyšplhá na úroveň Michaela Baya. Dabing v kine síce trošku pribrzdil kvalitu zážitku, ale pokiaľ nerátam tento fakt, tak film mal naozaj čo ponúknuť. Originalitou príbehovej zložky tvorcovia určite vytreli zrak tým, ktorí sa báli sklamania a tradičných obáv z poklesu kvality druhých častí. Dej bol veľmi zaujímavo rozkúskovaný a divák tak nemá počas sledovania pocit, že je to len jednoduchý vyvarený zlepenec. Akcia na vysokej úrovni, charizme postavy Tonyho Starka nevyprchal náboj, hlášky síce nenabrali také tempo aké určila prvá časť, ale rozhodne mali aspoň rovnakú razanciu. Viac som toho čakal od využitia potenciálu postavy Whiplasha (Mickey Rourke), rovnako ako som viac čakal od záverečného fightu, ktorý bol síce náramne veľkolepý, no pomerne krátky. Tretí prílet tohto plecháča by týmto pádom bol pre mňa bola určite očakávanejší, než tretí nástup robotov z planéty Cybertron. 90%. (29.04.2010)

Do jednoho skvělí herci (Sam Rockwell si figurku slizkého konkurenta vychutnal do poslední kapky), ovšem nuceni odříkávat generické dialogy v generickém scénáři. Přísná inspirace komiksovou premisou se tentokrát nevyplatila - Favreau jen přemístil dějové linie, aniž by je vylepšil a příliš spoléhá na Downeyho, který se přeci jenom trochu okoukal. Je to solidní řemeslo, stopáž je únosná, ale nepřekvapí, nešokuje... jen propluje a vštípí do hlavy nehezkou myšlenku, že Marvel příliš rychle usnul na vavřínech. Tváří v tvář nadšení a nápadům z filmového Kick-Assu je to jen klasický důkaz o tom, že talent je víc než prachy... A taky docela fajn blockbuster, když trochu (trochu víc než minule) přivřete oči. Ale Favreau tentokrát asi vážně tluče hlavou o strop svých schopností. (27.04.2010)

Vše při starém. Dokud je Downey sám sebou (a nebo Starkem, chcete-li) je to většinou zábavné, jakmile nasadí hledí a dojde řada také na jinou než slovní akci, tak začíná nuda, rutina a... jedna nuda navrch. Příště by to chtělo podstatně více podobně "tokavých" komediálních scén v duchu té ve Starkově bývalé ředitelské kanceláři a mnohem méně akce. Nebo režiséra, který ji umí. (03.05.2010)