Reklama

Reklama

Úspěšný spisovatel ztratí při tragické nehodě svou milovanou manželku. Po příjezdu do rodinného venkovského sídla se mu však zhmotňují temné představy, které začnou odhalovat tajemství jeho ženy... Úspěšný spisovatel Mike Noonan dokončuje svou poslední knihu. Inspirací mu je jeho manželka Jo, se kterou ovšem kvůli Mikeovým zdravotním problémům nemohou mít děti. Po vydání nové knihy Jo srazí automobil a Mike se ocitá psychicky na dně. Pak zjistí, že Jo byla těhotná, a domnívá se, že měla mimomanželskou aféru. Ve snech se mu začnou zjevovat podivné představy o jeho manželce a on si myslí, že se mu Jo ze záhrobí snaží dávat nějaké signály. Rozhodne se vydat do jejich venkovského sídla v Dark Score Lake v Maine. Jo tam trávila mnoho času, když Mike psal, takže se Mike domnívá, že tam může najít jejího případného milence.
Mikeův agent Marty mu mezitím dá nabídku napsat novou knihu, na kterou ovšem bude mít jen tříměsíční termín. Mike nabídku přijme. Nejdřív nemůže přijít na žádný nápad, chybí mu inspirace v podobě Jo. Poté si ale vzpomene na jeden ze svých šuplíkových románů a rozhodne se jej přepsat...
Mike se seznámí s vdovou Mattií Devoreovou a její šestiletou dcerou Kyrou. Mattie zavraždila svého manžela poté, co zešílel a pokusil se Kyru utopit. Od té doby se Mattii snaží její bývalý tchán Max Devore znepříjemnit život a převzít Kyru do své péče. Mike zachrání Mattii před přejetím autem, čehož chce Max využít a povolat Mikea jako svědka proti ní. Jo však ve snech začne Mikea prosit, aby Mattii pomohl...

Spisovatel Mike Noonan se přestěhoval do venkovského domu v Dark Score, který zdědil po svém dědečkovi. Chce zde napsat svou novou knihu a zjistit, proč sem tak často dojížděla jeho těhotná žena Jo před sovu tragickou smrtí. Mike dále chrání svou sousedku Mattii, které chce její bývalý tchán Max Devore odebrat její šestiletou dceru Kyru do vlastní péče. Maxův syn se pokusil svou dceru Kyru utopit, ale manželka Mattie ho stihla zastřelit dřív, než se mu to podařilo...
Mikeovi se stále zjevují vidiny a má sny, ve kterých vidí nejen svou zemřelou Jo, ale také černošskou zpěvačku ze 30. let Saru Tidwellovou. Devore Mikeovi stále vyhrožuje, aby se přestal Mattie zastávat, po nějaké době však sám Devore zemře. Na jeho pohřbu se Mike setká s Edgarem Whitem, který se v mládí přátelil s Mikeovým dědečkem, Maxem Devorem a několika dalšími. V roce 1939 v Dark Score koncertovala Sara Tidwellová a tato skupina chlapců ji po koncertě znásilnila a poté utopila její dceru. Sara na ně uvalila kletbu, podle níž měli oni a jejich potomci provést to samé svým dcerám. Poté skupina Saru ubila. V průběhu let se ovšem Sařina kletba plnila a muži i jejich synové zabíjeli své dcery. Mikeovi dochází, že Jo jezdila do Dark Score, protože se chtěla o celém příběhu dozvědět co nejvíc, aby zachránila jejich dítě před případným Mikeovým prokletím. Posledním žijícím dítětem, na které se kletba vztahuje, je Kyra... (TV Prima)

(více)

Recenze (106)

obitus 

všechny recenze uživatele

Sterilnější než čerstvě vybalená injekční stříkačka a stejně tak nápadité. Jde o příběh spisovatele, jehož žena políbí rozjetý autobus a on (ten spisovatel, ne autobus) se pak vydává do manželčina letního sídla, aby tu pátral po pradávném prokletí, blablabla. Z příběhu na každém rohu vykukuje King, což by vlastně ani nevadilo, vždyť formát televizní minisérie mu sluší. Co však vadí je, že ze zpracování je na hony cítit Garrisova nezajímavá režie. Dokud bude Kinga pro televizi adaptovat on, slušné podívané se zřejmě nedočkáme. ()

Riddick77 

všechny recenze uživatele

Nepovedlo se, bohužel. Zpracování mojí nejoblíbenější povídky od mého zamilovaného autora je v televizním hávu velmi mdlé, prázdné, zkratkovité a některé scény opravdu doslova předramatizované (příkladem může být poslední scéna s nůžkami v koupelně). Nevím, zda vůbec bylo rozumné pouštět se do filmového zpracování této knihy, protože King je zde opravdu ve výborné formě. Garris absolutně zklamává v zachycení atmosféry, ve vykreslení charakteru hlavních postav a celkově snímek působí velmi nekonzistentně a schématicky. Ano, vše důležité se dozvíme, ale způsobem, který je skoro neuctivý. Pierce Brosnan je skvělý herec, ale zde zapadá do podprůměru, což lze jistě připsat volbě zpracování. Často nemá co hrát, občas nuceně přehrává a jeho tradiční charisma nefunguje, protože postava je naprosto plochá a nezajímavá (na rozdíl od knihy). Potěšila Melissa George, nicméně ta se opravdu spíše mihne. Nerad se opakuju, ale příště to chce trošku invence a energie do zpracování děl mistra Kinga. Těšil jsem se, přežil jsem to ve zdraví, ale hodnotit musím spíše záporně. 4/10! ()

Reklama

Adramelech 

všechny recenze uživatele

Pytel kostí je trochu melancholická mysteriózní kingovka. Podle mého názoru se její převedení do filmové podoby docela povedlo. Pokud někdo čeká akční film, tak bude ovšem zklamaný. Děj plyne volnějším tempem, protože ani život není v jednom kuse akčním příběhem. Ocenil jsem zvláště tísnivou atmosféru a citlivě odměřené dávkování napětí. Ideální počasí na sledování tohoto filmu je pošmourné deštivé odpoledne – přesně jako dnes. ()

O´Neill 

všechny recenze uživatele

Už z důvodu, že se jedná o TV film, respektive minisérii jsem nic extra neočekával, a tedy jsem nemohl být zklamaný. Nicméně je třeba podotknout, že na TV film je zde vcelku slušná atmosféra, která někdy (bohužel ne občas) velmi slušně graduje. První díl byl víceméně takový rozjezdový, a v druhém to cele finišovalo. Hudba byla vcelku dobrá, nicméně žádná sláva to není. Pierce byl zkrátka úžasný, a opět se potvrzuje to, co tvrdím celou dobu - když se někomu na CSFD film nelíbí, veškerá nestrannost jde stranou, a daný člověk zkrátka zkritizuje co se dá, jen aby zdůraznil svůj názor na film.Já k těmto rádoby kritikům nepatřím, a nebýt Pierce bylo by to o dost horší. ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Připouštím, že ta stopáž je fakt dost přestřelená, hodně vtíravý product placement tabletu a mobilu po chvíli fakt už lezl na nervy, místy je to trochu zmatené a na rozdíl od knihy přepláclé a obsahuje to více nelogických nebo vyloženě špatných scén (jen idiot zvedá stále ještě živou manželku po srážce s autobuse, objímá ji a třepe s ní!!!!!!!!!!!!), ale, ALE. Pytel kostí je mou čtvrtou nejoblíbenější Kingovou knihou a jedinou, která mě rozbrečela. Garrisova televizní verze mi vlastně poskytla přesně to, co jsem od ní čekal, já totiž nějak výrazně více nečekal. Ve filmové kingovky nikdy nevkládám moc důvěry, protože zfilmovat Kinga zpravidla není vůbec jednoduché a nejvíce mu prostě sluší papír. Nakonec mě to místy i překvapilo. První hodina se mi líbila hodně. Má to skvělou hudbu. Mám rád studiové snímky a studiové okolí chaty bylo fajn. Max Devore a jeho šílená společnice super. Mám rád Annabeth Gish a bylo mi líto, že tu moc prostoru nedostala. Jason "nechceš si o tom promluvit" Priestley je zábavně potěšující. Mick Garris možná není vynikající režisér, ale Kingovi docela rozumí a umí ho podchytit. Knihu budu mít pořád mnohem radší (jako až na jednu vyjímku každou Kingovu) než tento film, ale jsem rád, že jsem to viděl, času s ním stráveným nijak nelituji a v budoucnu do toho klidně půjdu znovu. Považuji ho totiž za docela zdařilý. 3,5* ()

Galerie (52)

Zajímavosti (4)

  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné knihy Stephena Kinga z roku 1998. Jedná se již o režisérovu šestou adaptaci příběhu slavného hororového autora. (Nach)
  • Ve filmu se objevuje několik odkazů na autora knižní předlohy a jeho další tituly. Příkladem je scéna autogramiády, kde je zmíněno jméno Annie Wilkisové. Stejně se jmenovala ošetřovatelka z Kingovy knihy „Misery“. Zmínka o nalezeném díle Richarda Bachmana zase upozorňuje na pseudonym, který si Stephen King vytvořil. (Nach)

Reklama

Reklama