Černej Dynamit

Parádna pocta sedemdesiatkovými blaxploitationom či dokonca bruceploitationom, vtipne a s patričným nadhľadom parodujúca najväčšie nedostatky a dobové klišé, typické pre tieto, dnes už mŕtve subžánre. Kým napríklad v Undisputed 2 na mňa Michael Jai White v konfrontácii s mrštným Adkinsom pôsobil trochu ťažkopádne, tu mu to sekne a predvádza skvelú one man show. (30.03.2012)

Na rozmezí 3-4 hvězdy, ale vzhledem k tomu, že je to věnovaný blaxploitation filmům, na který se rád podívám, ale žádnej me nikdy tak nechytne..tak je to dost dobrá ujetost. Chyběl mi tu ale např. Fred Wiliamson, kterej by byl ve svém živlu. Každopádně sem tam nějaká vtipná scéna, akce jak namrdano, vizual chválím snad nejvíc a celkově to bylo přehnaný jak Macheta, takže za me palec nahoru. (21.02.2018)

Objektivně je to za silné 3*, protože to neudrží tempo po celou dobu, a vše od 49. minuty (po vyčištění ulic od drog) mi přijde jako přívažek, rychlé nastavení příběhu, protože už nebylo v tu chvíli o moc co hrát. Ale jinak je to skutečně dobrá parodie, včetně všech nelogičností, schválně okatých (jsem sirotek a matce jsem přísahal, že bratra ochráním), scén, kdy se osoby samy sobě představují, kdo jsou (můj bratře - můj bratře), z čehož u vážně míněných filmů taky často rostu, nebo klasického klišé, že postavy řeknou, co by chtěly v budoucnu v životě dělat, aby následně zemřely. Jo, a scéna, jak přes řecké bohy dojdou k tomu, oč jde, je naprosto skvělá, včetně té babičky. Hodně odkazů tady pobere spíše fanoušek americké černošské popkultury, takže jsem se nijak moc nechytal až na pár drobností. Líbil se mi i ten dokonalý feeling sedmdesátek (včetně animovaných titulků). A protože mne to celou dobu bavilo a nehrálo si to na umění, ale čistou parodii, trochu nadhodnotím. (19.04.2020)

Dynamit mi bouchnul v ruce už loni ve Varech. Onu natřískanou půlnoční projekci uvedl sám režisér, byť zcela neznámý, na první pohled zaujal svou uvolněností a nadšením, že hned druhý film, který natočil je uveden ve Varech. A k tomu ještě moderátoři s totálně cool afro hárem, + perfektní znělka z filmu, kterou pouštěli pekelně nahlas a pořád dokola… Ovšem přičtěme k výsledku i to, že jsem dorazila pozdě a musela jsem sedět na zemi, navíc ještě u plátna… Po chvíli jsem si ve snaze vytvořit alespoň nějaké pohodlé lehla na zem a opřela se o lokty. Jeden loket na tašce nějakého hocha, na druhej loket se mi přilepila žvejkačka, k obličeji mi nějaký baťůžkář strkal své vonné fusekle a pode mnou seděl někdo s obří hlavou (a to neměl paruku!). Mstil se mi snad celý sál. Jenže po čase jsem už nadšeně pozorovala pološílené bubáky, jak se mlátí nunčaky a klejou přitom, aniž by ovšem věděli, že to nejdůležitější se jim odehrává dole v gatích. Kdyby to mělo ještě tak o čtvrt hodiny víc, bylo by to sotva za 3*, ale krátká stopáž, režisérovi koule natočit tak stupidní parodii + možnost pobavit se i bez znalosti blaxplotation žánru = dobré 4*. (06.07.2009)

Ani Jim Brown jako Bond by nedokázal tak krásně zlikvidovat doktora, který nebyl Who. Sanders vytvořil naprosto dokonalou sedmdesátkovou atmosféru, nenapadá mě nic, co bych jí mohla vytknout. Scénář má několik geniálních míst, naprosto nejbáječnější je debata Dynamita s bratry o starověkých dějinách. I díky vynikajícímu Jai Whiteovi se jedná o jednu z nejlepších parodií na akční snímky. (23.04.2023)