Černej Dynamit

44. MFF KV .. Scénář: Michael Jai White, Byron Minns, Scott Sanders .. Tahle sedmdesátková nálož mne skutečně pobavila. Ve Varech jsem byl tou dobou jen prvních pár hodin, takže proslulá (před)půlnoční nálada přítomna nebyla. To jen aby se vše nesvádělo jen na ni. I tak ale vše fungovalo a bavilo, jak se patří (včetně stylového předfilmového úvodu). Snímek sám je pak neskutečná jízda, nemá výrazně slabé a tempem povadlé místo. Černá parodie, která rozděluje publikum. (07.07.2009)

Téda Popravdě jsem nevěděl, do čeho Jdu.. Film jsem si Pustil ze zvědavosti.. Proč házejí všichni 5ětihvězdy a 4hvězdy.. Ono se jedná o starý Film ze 70 Let.. Čiže Hudba, Karate celé to působí Směšně, Komicky.. Místy mi to přišlo až trapné a vadilo mi To, že se jedná o Parodii jsem Zjistil až TU!! Jejich Humor mě silně Oblétl, těšil jsem se až Film Zkončí, nebudu to popírat, nicméně do sebe to něco Mělo, ale už Nikdy více ! (16.09.2012)

Bavil som sa viac, než som predpokladal. Lenže na druhý deň už som si nedokázal spomenúť na jediný gag či hlášku. V pamäti zostala len štýlová atmosféra, šialený záverečný súboj a MJW, ktorý si úlohu maximálne vychutnal. A ešte totálne zmätený scenár, v ktorom sa postavy objavovali a mizli celkom náhodne (ale to bol možno zámer). (23.02.2010)

Ani Jim Brown jako Bond by nedokázal tak krásně zlikvidovat doktora, který nebyl Who. Sanders vytvořil naprosto dokonalou sedmdesátkovou atmosféru, nenapadá mě nic, co bych jí mohla vytknout. Scénář má několik geniálních míst, naprosto nejbáječnější je debata Dynamita s bratry o starověkých dějinách. I díky vynikajícímu Jai Whiteovi se jedná o jednu z nejlepších parodií na akční snímky. (23.04.2023)

Před zhlédnutím jsem dostal od kolegy zasvěcený výklad o subžánru blaxploitation, který má představovat specifickou nezávislou žánrovou tvorbou z dílny černochů i točenou v první řadě pro černochy, a že má jít tady o ultimátní parodii, což mi alespoň v rámci rozšíření obzorů o dalších mně neznámých zákoutích kinematografie připadalo zajímavé. Pak jsem si připomněl, že asi 3 snímky přibližně tohoto ražení jsem už viděl, z čehož se mi jamajské The Harder They Come dost líbilo, ale ty další (navíc filmařsky ne zrovna zdařilé) u mě právě dopadly katastrofálně a byť tahle parodie je na tom řemeselně ještě celkem slušně (mimo často trapné herecké výkony), pocitová katastrofa se stejně konala. Nikdy jsem neměl ve filmech rád zbytečnou tunu násilí, pokud nemá hlubší účel a neslouží nevyhnutně např. k zobrazení jistého charakteru, smysluplného děje nebo myšlenky. Tady se násilí využívá hodně a vesměs samoúčelně, včetně několika až nechutně naturalistických scén. Vesměs drzý a bláznivý humor, který film využívá, nebyl mým šálkem kávy. Několik málo krátkých momentů mě rozesmálo či alespoň upoutalo, jistá originalita zde nechybí a našlo se pár nápadů (nejvíc poetická scéna s malým černoškem, novinama a následně na louce), které se mi líbily – ale ty scény, které na mě zapůsobily pozitivně dohromady tvořily tak 5 minut a zbylých 70 minut mě s pocitem menšího utrpení totálně minulo. Takže, žel.. u mě ne. [30%] (17.10.2022)