Černej Dynamit

Subžánr Blaxploitation filmů byl specifickým tím, že hlavními hrdiny jeho filmů byl Afroameričané. Šlo tehdy o filmy, které se dočkávali spokojených ohlasů spíše právě v komunitě Afroameričanů, většina ostatních naopak filmy většinou odsuzovala kvůli velké míře násilí. Šlo většinou o akční kriminální filmy a do této kategorie spadá třeba snímek Dolemite, v roce 1997 poté Quentin Tarantino natočil svojí Jackie Brown jako v podstatě poctu tomuto výraznému subžánru. A poctu tomuto subžánru složil i právě Černej Dynamit. Spíše než vyloženou poctou je ovšem Černej Dynamit něco mezi poctou a parodií. Trailer na samotný film vznikl ještě před sepsáním scénáře a film byl úmyslně natočen ve formátu 16 mm, aby i v tomhle ohledu skutečně připomínal staré Blaxploitation filmy. Tahle divoká akční komedie, kdy se do děje zapojí i Richard Nixon či Abraham Lincoln je dostatečně zábavná, úmyslně vyvolává nostalgii a nebojí se též lehkých satirických bodů. Režírující Scott Sanders skutečně dokázal, že film dokáže působit jako vystřižený ze 70. let a za pochodu se ukáže, že mají tvůrci dost zajímavých nápadů. Jen se možná časem ukáže, že celovečerní délka Černýmu Dynamitovi úplně neprospívá. Celé to sice trvá pouze 80 minut a velmi snadno uteče, jako kratší 20-minutový film by to celé ovšem mohlo fungovat o poznání lépe. I díky tomu, že se časem definitivně ukáže, že scénář dle očekávání není dvakrát slavný a celé se to snaží být tak úplně střelené, že se to vlastně časem ohraje. Michael Jai White je před kamerou fajn, jako spoluscenárista ovšem mohl předvést lepší výkon. Blaxploitation filmy jako Černej Dynamit ovšem především těží ze své absurdnosti. A v té je naštěstí v Černým Dynamitovi pořád dost. Jde o ten typ braku, který se nesnaží tvářit, že brakem není a přistupuje na to, že jde vlastně o ideální film po troše alkoholu a případných omamných látkách. Ve ´´ stavu beztíže ´´ bude Černej Dynamit nejspíš vrcholný kinematografický zážitek, střízlivý divák jen přistoupí na pravidla hry, kdy může skutečně ocenit, že se snaží Černej Dynamit tvářit jako Blaxploitation film ze 70. letech. Pochopitelně to není stoprocentní, v tomhle ohledu se ovšem odvádí více než slušná práce. Podobně jako v případě Machety funguje samotná upoutávka v součtu lépe než výsledný film a právě krátkometrážní formát mohl ve finále všemu jen přispět, protože časem se to celé přeci jen tak trochu ohraje a i přes krátkou délku se to přeci jen trochu vleče. Je to neskutečně blbý, chce to ovšem být neskutečně blbý. A v případě uvědomění si pravidel hry diváka vlastně čeká celkem fajn zážitek..... (24.08.2021)

Bavil som sa viac, než som predpokladal. Lenže na druhý deň už som si nedokázal spomenúť na jediný gag či hlášku. V pamäti zostala len štýlová atmosféra, šialený záverečný súboj a MJW, ktorý si úlohu maximálne vychutnal. A ešte totálne zmätený scenár, v ktorom sa postavy objavovali a mizli celkom náhodne (ale to bol možno zámer). (23.02.2010)

Objektivně je to za silné 3*, protože to neudrží tempo po celou dobu, a vše od 49. minuty (po vyčištění ulic od drog) mi přijde jako přívažek, rychlé nastavení příběhu, protože už nebylo v tu chvíli o moc co hrát. Ale jinak je to skutečně dobrá parodie, včetně všech nelogičností, schválně okatých (jsem sirotek a matce jsem přísahal, že bratra ochráním), scén, kdy se osoby samy sobě představují, kdo jsou (můj bratře - můj bratře), z čehož u vážně míněných filmů taky často rostu, nebo klasického klišé, že postavy řeknou, co by chtěly v budoucnu v životě dělat, aby následně zemřely. Jo, a scéna, jak přes řecké bohy dojdou k tomu, oč jde, je naprosto skvělá, včetně té babičky. Hodně odkazů tady pobere spíše fanoušek americké černošské popkultury, takže jsem se nijak moc nechytal až na pár drobností. Líbil se mi i ten dokonalý feeling sedmdesátek (včetně animovaných titulků). A protože mne to celou dobu bavilo a nehrálo si to na umění, ale čistou parodii, trochu nadhodnotím. (19.04.2020)

Smála jsem se. Ale asi tak desetkrát méně než zbytek karlovarského Thermalu. Málo koukám na béčka, neujíždím na háčku a nedá se o mně říct, že bych blaxploitation žánr znala od A do Zet. Připadalo mi to jako černé Komando, ve kterém se míň melou protivníci a víc mele pantem. Ale za mimořádně encyklopedické rozluštění pointy palec mírně hore. 50 (08.07.2009)

Tento film by mal dostať minimálne za to ako stvárnil atmosféru 70-tych rokov (v resp. béčkových filmov v tej dobe natáčaných) nejaké ocenenie. V jadre má síce skor parodický charakter, no audiovizuálne spracovanie (a koniec koncov aj scénár a réžia), robia z tohto filmu v dnešnej filmovej produkcii taký malý zázrak. A ústredná postava...páni moji...Fist of Fury, will of iron, hard, steel....BLACK DYNAMITE! Niećo tak strelene dokonalé a takú salvu hlášok vypustenú z jednych úst v jednom filme som ešte nevidel :). Čierny Dynamit však ľudí neodzbrojuje len drsniackymi hláškami, ale aj svojmi päsťami (prip. nunchakmi) v štýle Brucea Leeho. Bruce Lee sa nezameniteľne podpísal na tvare akčného filmu 70-tych rokov a tak ako je ich nedeliteľnou súčasťou, tak je aj podpisom a súčasťou tohto filmu. Ešte na adresu Whitea. Producenti by si už konečne mohli všimnúť jeho talent a dať mu príležitosť účinkovať v kvalitných filmoch. Imho patrí medzi to najlepšie, čo akčná filmová scéna v súčasnosti ponúka. (9/10) (30.03.2010)