Černej Dynamit

Objektivně je to za silné 3*, protože to neudrží tempo po celou dobu, a vše od 49. minuty (po vyčištění ulic od drog) mi přijde jako přívažek, rychlé nastavení příběhu, protože už nebylo v tu chvíli o moc co hrát. Ale jinak je to skutečně dobrá parodie, včetně všech nelogičností, schválně okatých (jsem sirotek a matce jsem přísahal, že bratra ochráním), scén, kdy se osoby samy sobě představují, kdo jsou (můj bratře - můj bratře), z čehož u vážně míněných filmů taky často rostu, nebo klasického klišé, že postavy řeknou, co by chtěly v budoucnu v životě dělat, aby následně zemřely. Jo, a scéna, jak přes řecké bohy dojdou k tomu, oč jde, je naprosto skvělá, včetně té babičky. Hodně odkazů tady pobere spíše fanoušek americké černošské popkultury, takže jsem se nijak moc nechytal až na pár drobností. Líbil se mi i ten dokonalý feeling sedmdesátek (včetně animovaných titulků). A protože mne to celou dobu bavilo a nehrálo si to na umění, ale čistou parodii, trochu nadhodnotím. (19.04.2020)

Dynamite... Dynamite... Jou, na mně je, abych vám pověděl o největším nigga kick-ass motherf_ckerovi, jakýho jsem znal. Jooo, Black Dynamite se jmenoval, s nunčakama a v kung-fu to byl král. Grázlům držky rozbíjel, drogy před dětma splachoval a když došlo na ženský, nebál se je klátit po desítkách. Jooo, Black Dynamite to byl, kdo seřezal každýho, kdo mu sáhnul na rodinu, on to byl, kdo se nebál vydat do ulic zjednat nápravu a dát pořádnou nakládačku i samotnýmu podvraťákovi z Bílýho domu. Jop, Black Dynamite. Největší drsňák pod sluncem, se svalama z oceli a chrismatem, před kterým by utíkal i Rambo s nabitým kulometem. Dynamite... Dynamite! (02.02.2010)

Podobně jako Tarantino a Ridriguez v Grindhouse se režisér Scott Sanders pokouší recyklovat ty (z dnešního pohledu) nejlepší momenty z už dávno mrtvého žánru. Ani on pro navození autenticity neváhá přistoupit k extrémnostem typu mikrofon v záběru, herci dívající se do kamery atp. Zajímavé je, že film působí celkem nákladně (vybuchující auta, helikoptéra...), ve skutečnosti se ale jedná o vystříhané scény ze starých filmů, které jsou do filmu umě zakomponovány! Narozdíl od Grindhouse se Black Dynamite neutápí v nekonečném mluvení a sází hlášku na hlášku a ztřeštěnou akci pebíjí ještě ztřeštěnejší akcí. A daří se mu to až do konce. Tahle zahuštěnost absurdními nápady, sled scének v němž děj nehraje žádnou významnou roli, může na někoho působit trochu monotóně. (12.07.2009)

Větší blbost jsem dlouho neviděl. Podle mě to byl stupidní film. Whiteovy filmy mám rád, ale tady přestřelil. Akce nic moc a humorná stránka tragická. No dobře, sem tam mini joke. Ještě, že to mělo jenom 70 minut. I tak jsem měl problém to dokoukat. Nikdy víc už film nechci vidět. Pouze kvůli Whiteovi dávám 35%. (22.01.2012)

Brutální nářezová jízda. Michael Jai White nakopává prdele svým naprosto perfektním kung-fu, u jehož tréningu je nerad rušen, ale se zbraní si dokáže také obratně poradit. Totálně vyšperkovaná pocta sedmdesátkovým negerským béčkům do úplného detailu. Humoru tam bylo haba kuk a rvaček a přestřelek ještě více. Because donuts don't wear alligator shoes. (29.11.2009)