Černej Dynamit

Stylová černošská ghetto verze Ramba, největší krutofrajer a ultimátní obšťastňovač - BLACK DYNAMITE! Jako film je to hodně parádní tribute sedmdesátkovým blaxploiťákům, zábavný a dobře vypadající (pozor, jedny z nejlepších animovaných závěr. titulků co kdy), takže u mě jen a jen spokojenost. Uvidíte kungfujícího prezidenta Nixona a dozvíte se, co má společnýho ďábelský plán na masový zmenšování černošských pyjů s aférou Watergate:) Chuťovka. "I swear on the ghost of Abraham Lincoln, I'm coming to emancipate... and proclamate... on your ass!" [HD] (24.09.2010)

Smála jsem se. Ale asi tak desetkrát méně než zbytek karlovarského Thermalu. Málo koukám na béčka, neujíždím na háčku a nedá se o mně říct, že bych blaxploitation žánr znala od A do Zet. Připadalo mi to jako černé Komando, ve kterém se míň melou protivníci a víc mele pantem. Ale za mimořádně encyklopedické rozluštění pointy palec mírně hore. 50 (08.07.2009)

Subžánr Blaxploitation filmů byl specifickým tím, že hlavními hrdiny jeho filmů byl Afroameričané. Šlo tehdy o filmy, které se dočkávali spokojených ohlasů spíše právě v komunitě Afroameričanů, většina ostatních naopak filmy většinou odsuzovala kvůli velké míře násilí. Šlo většinou o akční kriminální filmy a do této kategorie spadá třeba snímek Dolemite, v roce 1997 poté Quentin Tarantino natočil svojí Jackie Brown jako v podstatě poctu tomuto výraznému subžánru. A poctu tomuto subžánru složil i právě Černej Dynamit. Spíše než vyloženou poctou je ovšem Černej Dynamit něco mezi poctou a parodií. Trailer na samotný film vznikl ještě před sepsáním scénáře a film byl úmyslně natočen ve formátu 16 mm, aby i v tomhle ohledu skutečně připomínal staré Blaxploitation filmy. Tahle divoká akční komedie, kdy se do děje zapojí i Richard Nixon či Abraham Lincoln je dostatečně zábavná, úmyslně vyvolává nostalgii a nebojí se též lehkých satirických bodů. Režírující Scott Sanders skutečně dokázal, že film dokáže působit jako vystřižený ze 70. let a za pochodu se ukáže, že mají tvůrci dost zajímavých nápadů. Jen se možná časem ukáže, že celovečerní délka Černýmu Dynamitovi úplně neprospívá. Celé to sice trvá pouze 80 minut a velmi snadno uteče, jako kratší 20-minutový film by to celé ovšem mohlo fungovat o poznání lépe. I díky tomu, že se časem definitivně ukáže, že scénář dle očekávání není dvakrát slavný a celé se to snaží být tak úplně střelené, že se to vlastně časem ohraje. Michael Jai White je před kamerou fajn, jako spoluscenárista ovšem mohl předvést lepší výkon. Blaxploitation filmy jako Černej Dynamit ovšem především těží ze své absurdnosti. A v té je naštěstí v Černým Dynamitovi pořád dost. Jde o ten typ braku, který se nesnaží tvářit, že brakem není a přistupuje na to, že jde vlastně o ideální film po troše alkoholu a případných omamných látkách. Ve ´´ stavu beztíže ´´ bude Černej Dynamit nejspíš vrcholný kinematografický zážitek, střízlivý divák jen přistoupí na pravidla hry, kdy může skutečně ocenit, že se snaží Černej Dynamit tvářit jako Blaxploitation film ze 70. letech. Pochopitelně to není stoprocentní, v tomhle ohledu se ovšem odvádí více než slušná práce. Podobně jako v případě Machety funguje samotná upoutávka v součtu lépe než výsledný film a právě krátkometrážní formát mohl ve finále všemu jen přispět, protože časem se to celé přeci jen tak trochu ohraje a i přes krátkou délku se to přeci jen trochu vleče. Je to neskutečně blbý, chce to ovšem být neskutečně blbý. A v případě uvědomění si pravidel hry diváka vlastně čeká celkem fajn zážitek..... (24.08.2021)

Humor trochu podobnej jako v Ali G in da House (jen ne tak častou za hranou... vkusu nebo čeho), akorát že je to celý mnohem dotaženější, fakt. Navíc dokonalá parodie a současně pocta praštěnej akčňákům a detektivním komediím 70. a 80. let, se vším dobrým i špatným, co k tomu patří. Možná né na stoprocent, ale rozhodně je to stoprocentní prdel. Loved it, mistrrr Dajnemájt. (12.03.2010)

Black Dynamite byl prvním nočním nedělním filmem, který jsem v letošních Varech viděl a projekci odstartoval sám Scott Sanders. Film se nese ve znamení BTP. B znamená Blaxploitation, T značí tribute neboli poctu a konečně P má prostý význam parodie. Něco podobného se tu více či méně úspěšně snažil udělat např. Tarantino nebo Rodriguez se snímkem Grindhouse. BD ale dle mého názoru uspěl o něco lépe. V případě, že se spokojíte s našlápnutou komedií se skvěle hláškujícím kung-fu ass-kickerem, nebudete rozhodně zklamáni. Vtip je tu povětšinou jen lehce nadprůměrný a úsměvný, ale kromě několika scén jsem se rozhodně nesmál jako někteří jedinci v Thermalu, kteří museli být při naprosto obyčejných a nevtipných záběrech na plátně i jiných projekcí filmů snad na drogách nebo viděli asi svou první komedii v životě. Tento druh filmů rozhodně nevyhledávám, funky hudba mi také není zrovna blízká a některé scény byly až příliš bizarní, divné či kýčovité. Přesto se mi tento snímek líbil, a i když vlastně o nic nejde, působí to po většinu stopáže docela zábavně. Nakonec jsem rád, že jsme si projekci s přítelkyní nenechali ujít a po všech těch těžkých dramatech, které nás teprve čekaly, byla tahle černá jízda velmi osvěžujícím začátkem festivalu. Pokud se vám tedy líbily komedie ve stylu špióna Austina Powerse, tohle pro vás bude jako stvořené a pokud si k tomu dáte ještě pár Anacond, je to již sázka na jistotu. (7/10) [MFFKV 2009] (06.07.2009)