Muž ve stínu

Polanského mistrovské dílo, které je spíš než hitchcockovské (co do pojetí ústřední postavy - nepravý muž ocitající se v síti intrik) či antoniovské (co do formy - vyprázdněnost či omezenost vyprávění s dlouhými, promyšleně komponovanými záběry, "napojenými" na hlavní postavu) především pakulovské, po vzoru paranoidního thrilleru POHLED SPOLEČNOSTI PARALLAX a fabuli rekonstruujicích VŠECH PREZIDENTOVÝCH MUŽŮ. Jelikož nemám co vytknout, mohl bych tímto konstatováním skončit, ale nedá mi to, abych se nevyjádřil jednak ke změnám oproti knižní předloze, jednak k početné skupině kritizující konec. Kniha Roberta Harrise nezapře, že její spisovatel si udělal jméno především historickými publikacemi, a tak je dění zasazeno do určitého časoprostoru, kdy každé vyjádření k politickým osobám či incidentech slouží k uvědomění si inspiračního zdroje - kritizovaného předobrazu, protože se jako čtenáři ocitáme v místech, kde jsou naprosto běžnou věcí bombové útoky ad. Cílí se tak na čtenáře, který je nejlépe Britem, a tak je závěr koncipován jednak jako určité svědectví o jedné době vlády určité osoby, jednak naplněním osobní i pracovní roviny (komu je kniha předána, aby ji dal do tisku, pokud se duchovi něco stane, zároveň i sepsání vlastního díla sám za sebe, nikoliv za druhé). Film je spíše než svědectvím o době žánrovým pastišem, který se primárně soustřeďuje na pracovní rovinu a tu osobní eliminuje na minimum (přítelkyně je zmíněna pouze jednou, nedochází ke sporu mezi ní a jím; komplikace pracovní roviny tou osobní - souloží - slouží k profilaci zdánlivě nedůležité postavy). A k "debilnosti" pointy: V tom případě má hodně Polanského filmu naprosto debilní pointu, protože ta z MUŽE VE STÍNU se nijak výrazně svou myšlenkou neliší např. od ČÍNSKÉ ČTVRTI či SMRTI A DÍVKY (nemožnost dosažení spravedlnosti), svým stylem od NOŽE VE VODĚ (práce s mimoobrazovým polem a nezodpovězení otázky přežití) a z hlediska vyprávění od ROSEMARY MÁ DĚŤÁTKO či DEVÁTÉ BRÁNY (vyprávění omezené na jednu z postav, která se snaží dobrat toho, jak se věc skutečně měla, končící rekonstrukcí událostí hlavní hrdinkou/hrdinou, aniž bychom se dozvěděli o oprávněnosti dané paranoie). Jde tak o film pro cinefily, kteří mohou spekulovat, jak si Polanski toho Oscara za režii převezme tentokrát. :) (17.09.2010)

Nesmírně pečlivá režie, ale dost naivní zápletka výsledek dost shazuje. Chyba bude pravděpodobně už v Harrisově románu, který jsem ale nečetl. Původně jsem chtěl dát čtyři. Čím více ale o filmu přemýšlím, tím více chyb na něm nacházím. A není to žádné šťourání - tenhle film je stavěn tak, že vyžaduje pozorné konstruování fabule a důkladné rekapitulování. (04.06.2010)

Jedna se o Polanskiho, takze samozrejme kvalitka a po mizernym Twistovi se zase vraci ve velkym. Film nastesti neni prilis politickej, zameruje se hlavne na pana ghost writera, coz je jedine dobre. No a samozrejme postupne zacina na povrch vyplouvat spina a napeti houstnout. A to se nastesti dari Polanskimu udrzovat po celejch tech trochu zbytecnejch 130 minut. Navic vsichni herci bezchybny. Mel jsem s filmem jedinej problem, proste jsem tak nak moc nepobral, co to tam vlastne tak zasadniho resi, kdo co teda vlastne proved a co melo bejt tak zlomovyho na zaverecnym odhaleni. Coz ale zas tak nevadi, jelikoz je film zkratka skvele natocenej, paradne zahranej a po celou dobu napinavej a to, ze to je z myho pohledu lehce o nicem, je detail, kterej mi nezabranil se tech 130 minut dobre bavit. (21.07.2010)

Na filmu je jasně vidět, že ho dělali profíci. Kamera, režie, herecký výkony a především atmosféra si jedou bez brzdění pro pět hvězd, ale s tím scénářem máme trošku problém, co Houstone ? Nechcete mě namluvit, že dneska se na letiště, plný bezpečnostních složek tajných i uniformovaných, kam přijíždí bývalý britský premiér, dostane kdejakej neodělek z bouchačkou dlouhou jak tejden. A dobrý taky bylo to vygogolování ohledně práce u CIA , v takhle vysoký hře určitě každej "smrtelník" dokáže zjistit kdo a kdy do který tajný služby vstoupil, hlavně u politiků a vysoce postavených lidí, to bylo FAKT výživný, tímhle může Polanski krmit leda tak retardovaný krtky. A už vůbec nemluvím o konci. Za prvý, proč tomu finále nedát větší šmrnc, jen ať se emoce pořádně rajcnou a za druhý, hlavní hrdina to rozlouskl jak popelka svoje tři ořechy, bez louskáčku. Jenže co nevadí u pohádky, to vadí u politickýho thrilleru. A úplně závěrečnou tečku musel vymýšlet Křemílek těsně po tom co dostal kopačky od Vochomůrky, protože to jinak není možný. Copak by se někdo takhle zachoval ?? Dokonalá filmařina poflusaná absencí logiky. (30.06.2010)

Muže ve stínu jsem měl možnost vidět chvíli po Prokletém ostrově. Možná tak bude můj úsudek mírně zkreslený, nicméně budu se tomuto snažit vyvarovat. Nový film Romana Polanského je temný a těžký na strávení, depresivní a studený až na půdu. Studená kamera, chladné počasí a jen mírně obydlený ostrov, kde se většina děje odehrává, působí na diváka stísněným dojmem a párkrát jsem se dokonce přistihl, že se klepu zimou, i když zrovna sedím u zapnutého topení. Příběh sám o sobě příliš originální není, je to jistá ruka režiséra, která spolu s hudebním doprovodem udělala z filmu napínavou podívanou. Ewan McGregor je jako vždy výborný a jeho postava se po celou dobu (snad až na poslední čin) chová logicky. Škoda trochu laciného zakončení, které tak trochu pokládá otázku: Proč jsem zbytečně sledoval celý předchozí děj? Jistě, rozuzlení je to samozřejmě nečekané, ale způsob, jakým tvůrci s pointou ve výsledku naloží je pro mě zklamáním. Bez posledních tří minut je Ghost Writer napínavá podívaná s nečekaným zvratem a výbornou studenou atmosférou. Poslední tři minuty však dávají rychle zapomenout na maximální hodnocení. (26.09.2010)