Kanadská noc

Rozhodně to mělo něco do sebe, bylo tu znázorněný docela problematický téma... člověk by řekl, že se to nemůže stát. Nemluvě o tom, že Havlová to tady hraje naprosto skvěle... Také velmi pochopitelné a nevyhnutelné řešení, které to celkově podtrhlo. Celé to působilo opravdu dojemně, úzkostlivě a velmi rozpačitě a emocí tu bylo ažaž. Skvěle je tu ukázáno, jak ta psychika člověka změní. Nedovedu si představit, že bych byla v podobné situaci. Konec byl smutný a symbolicky pojatý. Moc se mi to líbilo :) (15.12.2008)

O komunismu lze říci mnohé, ale jedna věc z té doby je určitě nesporná: kvalita předlistopadových scénářů byla řádově, určitě výrazně, vyšší než dnes. Ke smůle České televize je přitom potřeba dodat, že bez ohledu na tuto poměrně bezohlednou konstataci je Cielové výtvor jednoznačně v polistopadové televizní scénáristice to lepší tím spíš, že narazil na vynikající Zelenkovu režii i poměrně závažné a v každém případě zajímavé téma. Jako často ani tady herci neměli co hrát a vlastně ani zkazit. Veškrnová jen potvrdila, že patří k našim špičkovým dramatickým umělkyním a zaujala i tím, jak alespoň navenek snadno se dokázala přehrát do rolí žen pokročilejšího středního věku. Jedno je jisté: do zlatého fondu naší národní dramatické tvorby se toto dílo nezařadí. (14.12.2008)

Typicky "zelenkovská" Kanadská noc, se slušnými hereckými výkony, hudbou, velmi stroze propracovanými postavami, ale co velmi oceňuji je netradiční pohled na tématiku ztráty syna. To je vždycky tak trochu tenký led, zavánějící nechutným kýčem, nebo naopak drsným dramatem, které se těžko přijímá. My máme možnost dívat se, jak se s touto situací vyrovnává otec dítěte a tenhle genderově jiný pohled rozhodně stojí za shlédnutí a právě toto pojetí posouvá Kanadskou noc lehce nad průměr. (03.10.2010)

Tak bohužel nic velkolepého se nekonalo. Sice to byl jistý návrat Dagmar Havlové do filmové tvorby, ale zanedlouho si na něj nikdo nevzpomene. Celé to bylo průměrné (přesněji průměrně špatné) a nijak to nevytrhli ani tak zkušení herci jako je Dáša nebo Viktor Preiss. Největším kamenem úrazu pro mě byla hudba, která mně rvala uši a přiznám se, že něco takového bych snad nenacpal ani do katastrofy typu Ošklivka Katka. Celkově nejspíš 2,5/5 (14.12.2008)

Velká očekávání nakonec nebyla zcela naplněna, Havlová nezklamala, je zajímavé jak po třináctileté přestávce, před níž nebylo jediné herecky vděčnější role dokáže plátno rozzářit jako hvězda první velikosti. Preiss moc nepřekvapil, podal jedenz příjemně profesionálních výkonů. Nejvýše bych však hodnotil začínajícího Filipa Cíle, jež svou roli sehrál nezvykle citlivě a dojemně. Faraisl zde opět dokazuje, že náš film získal nemsírně vnímavého kameramana s opravdovým filmovým viděním. Film je však stahován dolů hlavně scénářem, který nedokázal správně vytěžit silnou látku, film příliš často sklouzává k melodramatu, první polovina je velmi nezvládnutá a nerealistická a zlom k ekonci vypadá také velmi kostrbatě. Ale i tak se najdou momenty, které působí svěžím dojmem, jenže to film nedělá ničím vyjímečným, nadprůměrný je jen po stránce herecké a obrazové. (21.12.2008)