Přichází Satan!

Podobně jako Rosemary má děťátko, také The Omen lze z velké části sledovat jako nadpřirozený horor i jako drsný thriller, v němž se vlastně nestane nic logikou (a fyzikou) nevysvětlitelného. S odstupem času už zápletka koketující s příchodem antikrista není tak mrazivá a pomalu vyprávěný film drží naši pozornost - podobně jako později například všechny Nezvratné osudy - hlavně očekáváním toho, jak bude vypadat další brutální "nehoda". Oproti dnešním gore filmům jde však stále o seriózní áčkovou produkci zejména díky nápaditému vyzobávání motivů z Knihy zjevení, díky nečekaně nekompromisnímu finále a díky hudbě, která musela LaVeye přivádět do rauše. 75% Zajímavé komentáře: A_FISH, Falcor, Teya, gudaulin (21.06.2006)

Po nevýrazném Vymítači ďábla jsem se trochu dalšího satanistického hororu bál, ale vše nakonec dopadlo trochu jinak. Úžasné, nemám slov. Richard Donner se pustil do prvního většího projektu a hned to dopadlo takhle úžasně. Hned na samotném začátku jsou nám představeni skoro všechny důležité postavy, čímž je odstraněn problém postupného seznamování. Režisér se tak může ihned věnovat základnímu prvku, tedy budování atmosféry a je třeba uznat, že to se mu povedlo naprosto bezchybně. Spolu s úchvatným hudebním doprovodem vytváří obrovské napětí, které postupně graduje až do samotného závěru, který je sice na první pohled celkem nevinný, ale přesto se jedná o nejtemnější část příběhu. (24.06.2006)

Jeden z nejlepších hororů všech dob. I v dnešní "hororové" době dokáže u většiny diváků vyvolat tíživý pocit a přimět je ke strachu. Velmi dobře napsaný scénář dává příležitost vyniknout zejména výbornému herectví Gregory Pecka, který svými schopnostmi dokáže i tak "brakový" žánr, jakým horor bezesporu je, povýšit na filmové umění. (06.11.2002)

Nevídaným způsobem vystupňovaná atmosféra až do nervy drásající scény na hřbitově a samozřejmě vrcholu ve vile. Přestože se nejedná o čistokrevný horror, jedním z faktorů, proč se mi Donnerovo dílo tak líbilo je, že kromě jednoho z finálních okamžiků nepoužívá tradičně lekací momenty a velmi tak prospívá stísněné náladě. Těžko bych ale tolik chválil, nebýt v hlavní roli tradičně úžasný Peck, jehož stoupající nervozitu, odhodlání a zoufalství jsem sledoval s úžasem. Tahle atmosféra umí vlézt do nočních můr. (17.11.2006)

Obdivované dílo dnes 77letého Donnera, které (a je to asi dobře) nedisponuje takovými šokujícími sekvencemi jako Vymítač ďábla, který nutí ke srovnání. A stejně jako on se jen horko těžko sápe na 4hvězdičkové hodnocení. Nepomáhá mu tam zejména rozvláčné tempo, které ne a ne najet na tu správnou vlnu. Přesto má několik silných momentů (úvodní sebevražda chůvy, smrt fotografa, jakýkoliv pohled nové chůvy), poměrně slušně vykreslené postavy, Gregoryho Pecka a Jerryho Goldsmithe!! (25.06.2007)