Kuky se vrací

Hezké, ale nudné. Loutky jsou sice dokonalé, ale chybí jim zajímavější příběh a většině z nich i pořadný prostor se divákovi představit. Ale, proč nosit růžový plyš do lesa, když už to tu bylo řečeno tolikrát. Jen dodám, že jsem byl na dětské projekci a většina dětí začala po pár minutách zívat, odcházet na záchod (někteří se již nevrátili) a mnohem zajímavější jim připadaly obyvatelé žijící v dutinách jejich nosů, než ty lesní na plátně. Kuky prostě není až zase takový frajer, jak se nás snažila marketingová masáž přesvědčit. (01.10.2010)

Animačně precizní a stylizačně namachrovaný, jakož i do detailu propracovaný, rodinný film ne jako obvykle od dvou, ale už rovnou od třech Svěráků (Kam tohle povede?). Nechápu jak to udělali, ale ten zvláštně nezapadající hlas Zdeňka Svěráka (i když patří jedné z hlavních postav) působí jako hlas vypravěče, a to k pohádkám zkrátka patří. Je třeba pokleknout a udeřit čelem o zem před luxusními dabérskými výkony herců ve vedlejších rolích a před tvůrci scénáře, protože v Kukym VŠECHNO dává smysl. Tedy, tak moc jak jen mohou věci dávat smysl ve filmu, v němž se režisér snaží propojit reálný svět se světem fantazie...který ovšem možná není tak úplně jen světem fantazie;) Zkrátka nejde nedoporučit, i když (obávám se, že nejen dětské) publikum očekávající čistou pohádku bude možná trochu rozčarováno - rozhodně ale není důvod cítit zklamání, protože se během těch nikterak krátkých 95 minut kromě jiného především dosyta zasmějete a několikrát budete rozhodně překvapeni. Zajímalo by mě, jak by při Svěrákových schopnostech fungovala stoprocentní vyhraněná pohádka..."obávám se", že bych mohl jít s hodnocením tam, kam se s Kukym pro jeho dějově ideový obsah nemůžu vydat - dávám mu "jen" 80%. Divácky velmi spokojených 80%. (28.07.2010)

České, Svěrákovské a velmi milé. Slyšet Zdeňka Svěráka mluvit loutkovou postavičku je velmi nezvyklé, o to však zajímavější. Chvíli jsem si na jeho hlas zvykala, ale poté jsem mu přišla na chuť a čekala, co za "perly" bude pronášet:) Výtvarné a vůbec celkové vizuální zpracování lesního a okolního světa je velmi působivé. Zvláště mimořádně zpracovaná je kombinace loutek se skutečnými zvířaty, kde jsem si říkala: "Jak to natáčeli?" To musela být skutečně makačka jako prasátko:) Pohádkový příběh o síle dětské představivosti. Po určitém čase jsem přestala zvažovat nad tím, jestli jsou to všechno Ondrovy představy, nebo se to skutečně děje v důsledku Ondrova vyprávění. Kuky se vrací je příběhem, který (snad) zaujme děti, ale zároveň přednáší spoustu mouder a životních rad, které ocení i dospělácké generace. (04.01.2012)

Je docela dost těžký napsat ke Kukymu něco kritického, protože si připadám jak při zabíjení neviňátka, ale bohužel musí to bejt a radši si to odbudu hned na začátku. Tak tedy co nmě vadilo ? Ty dětský sny - fantazie, kdy Kuky dobrodružněl v lese, to tam podle mě vůbec nemělo bejt, posouvalo to ten film úplně jinam, do jiný atmosféry a k jiným pocitům. Uf a mám to za sebou, teď už jen chvála. Veškerý Kukyho lesní dobrodružství bylo nádherný, tak uvolněný, zábavný, zkrátka šla z toho velká pozitivní energie. Scénaristicky je to vymazlenost nejvyšší. Nevěřil jsem, že by se mě něco takovýho mohlo líbit, ale opak je pravdou film jsem dokončoval za absolutní vnitřní pohody, kterou jsem během Kuykoho postupně nabíral. Možná tenhle made in Svěrák film není úplně dokonalej, ale kdybych tomu dal jen tři hvězdy, tak by se mnou moje srdce asi hodně dlouho nemluvilo. (13.05.2011)

Nevěřím že Jan Svěrák jde ve stopách Jindřicha Poláka, jednoho z nejlepších českých režisérů, jen zcela nezáměrně a nevědomě. Polách oživil žánr sci-fi s Ikarií XB1 a Návštěvníky, Svěrák zas s Ropáky a Akumulátorem. Polák složil poctu českým letcům v Nebeských jezdcích, Svěrák s Tmavomodrým světem. A ze všeho nejvíce si Polák udělal jméno s filmy pro děti, s nesmrtelnými sériemi o Chobotnicích z druhého patra, Lucii s formeláky a dalšími... a přesně do této řeky vstupuje i Jan Svěrák a konečně po mnoha letech trpění Troškovských sraček dokazuje, že kvalitní dětský film v českých končinách ještě nevymřel. Kuky s příjemně infantilní hravostí a chytrým nadhledem předvádí nečekanou osobitost a styl, ale nezvrhává se do Švankmajerovské onanie nad formou. Naopak, i přes svou originalitu a přehršel nápadů je starosvětsky jednoduchou pohádkou o "naivní hračce co se dostala do velkého světa". S příběhem tak akorát přímočarým aby zaujal, nenudil a přitom poskytl dost prostoru pro humor a hlavně akci, protože v Kuky se vrací je nejspíš ta nejlepší a nejdelší automobilová honička jaká se kdy v českém filmu objevila. Jen škoda že se v něm musel objevit i Ondřej Svěrák, protože tenhle malý špunt hrát vážně neumí. Naštěstí ale na plátně není zas tak často... 8/10 (19.03.2011)