Hitchcock

Pro mě příjemně velké překvapení. Životopisné filmy většinou nejsou moje káva, protože jsou nudné a mají tři hodiny. Tady byla přiměřená délka, svižné tempo, skvělé herecké výkony a žádný prostor pro nudu. Pro mě teda rozhodně mnohem lepší film než zatím všechny nominované na Oscary, které jsem viděla. Vytknula bych snad jen jednu věc - tu strašnou masku. Sice chápu, že jí Anthony Hopkins musel mít, aby se přiblížil Hitchcocovi, ale byla opravdu strašná a bylo hrozně vidět, že je to jen maska. 5* (08.02.2013)

Film, který marně hledá konflikt, o kterém by mohl vyprávět, a tak si filmařsky dost bezradným způsobem vypomáhá tupě křečovitou karikaturou (tohle monstrum pod výraznou maskou nemá s Hitchcockem nic společného), posilováním známých klišé (hledání blondýny), vytvářením falešného napětí (manželská krize, žárlivé scény) a nepříliš výmluvných montáží o natáčení (kdy vlastně žádnou skutečnou scénu natáčení neuvidíte, sprchová scéna není prezentována jako filmařský výkon, ale pouhá prezentace Hitchcockových mindráků). Beru argument, že film o Hitchcockovi nemusí být realistický - což vskutku v žádném ohledu není -, jakkoli na hitchcockovském mýtu nutně parazituje a při pohledu na tvůrce "dirigujícícího" vyděšené výkřiky diváků si člověk říká, že tupější a tuto metaforu doslovněji inscenující parazitismus ani nemohl nabídnout. ___ Jenže tento film je také stylisticky nesoudržně natočený, což je způsobeno především tím, jak jsem napsal na začátku, že v důsledku vůbec neví, o čem má vyprávět: 1) O krizi vztahu dvou starých manželů? Ten je ale založený na tom, že se neděje nic, co se pravděpodobně nedělo nikdy předtím. 2) O konfliktu mezi tvůrcem a systémem? Pak by musela za studiem stát nějaká silná postava kladoucí skutečné překážky, nejen jeden smlouvající obchodník a jeden slabý cenzor (to vyřešení na konci působí jak špatný vtip na diváka). 3) O osobní krizi silného tvůrce, kdy vede rozpolcené rozhovory s vizí sériového vraha, šmíruje herečky a nadrženě hladí fotky svých hvězd? Tam nedochází k žádnému vývoji, vrah bezdůvodně z představ zmizí a herečky bude šmírovat i do budoucna. 4) O natáčení filmu? Kromě již zmíněné absence detailnějšího představení alespoň jedné natáčené scény - dobře, je tam Hitchcockův monolog při jízdě hrdinky autem - ze snímku nevyplývá ani to, v čem by mělo být kromě své kampaně (jíž se přisuzuje až snad příliš velký význam) toto natáčení výjimečné, natož výsledný film... zmiňuje se silná úvodní scéna, ale proč by měla být silná, to nikdo neřekne. ___ Jinými slovy, namísto Hitchcocka upřímně doporučuji vynikající drama "RKO 281" o natáčení Občana Kanea, které se daří Hitchcocka překonávat ve všech ohledech, v nichž chce uspět... a zároveň nabízí i mnohem komplexnější historický souvislostní rámec než toto z kontextu palčivě vytržené drama. (13.01.2013)

Alfred Hitchcock je pro mě největší omyl světové kinematografie, viděl jsem od něj asi pět filmů a co film to sračka max. polosračka a o jeho život se zajímám asi stejně jako o život veverky obecné na krkonošku. V rámci projektu filmová výzva od uživatele malarkey mě však tenhle film přístál do přehrávače. Utěšoval jsem se, že když nic, tak se alespoň pokochám hereckým výkonem jednotlivých představitelů a tu zbožňovanou plešku nějak přežiju. Spletl jsem se, kdyby film neobsahoval Alfredovi snové vize měl nakročeno k absolutnímu hodnocení. Možná paradoxně má Hitchcockovská neznalost mně umožnila sledovat film se zájmem, zejména vztah k jeho pani a pracovní zarputilost byly labužnické dějové složky. Vynikající scéna ve které Alfréd v předsálí kina čeká na reakce publika na klíčovou scénu svého filmu je absolutním vrcholem celého filmu, protože není nic krásnější než člověk, který filmem prostě žije. Na kvalitním filmovém zážitku mají velký podíl i herecký výkony, oni už ty jména mluví za vše, režisér zjevně sázel na jistotu. Anthonyho s Helen podezírám zda náhdou jejich jména nejsou jen pseudonymy a ty skutečná Alfred a Almy před veřejností tají, dokonale přesný jsou však i všechny vedlejší role.Výborná práce a to říká někdo, komu jméno Alfred Hitchcock moc neříká a je mu šumák. (20.08.2016)

Áno, ako uvedomelý a zodpovedný prispievateľ na csfd som si najprv prečítal pár komentárov, ale len zopár, aby som nezblbol alebo nedostal krvácanie do mozgu. Nemohol som uveriť, že tento film je pre niekoho „len“ akási milá historka, ktorá sa zrejme ako parazit na niečom priživuje a preto akosi nemá morálne právo hovoriť sám za seba. Naozaj neviem, kde je napísané, že žánre retro a „making of“ sú automaticky podradné. V Biblii? Sú naozaj tak zaťažené nostalgiou, že o nič iné v nich nejde? Vyvediem z omylu. Podľa mojich skúseností filmy, ktoré reflektujú dejiny kinematografie patria k tým lepším či dokonca vôbec najlepším, pretože ide o dokonalú kulisu alegórie života (toho skutočného). Za všetky uvediem len moje najobľúbenejšie – Sunset Blvd. (1950), Deň kobyliek (1975), Purpurová ruža z Káhiry (1985) a L. A. Utajené skutočnosti (1997). Ak pri nich divák pociťuje ťažkú nostalgiu za nejakou belle époque, fajn, no tá s kvalitou nijak nesúvisí, nostalgia nie je kvalitotvorná. Za tie hviezdičky, čo udeľujeme, môže predovšetkým námet a scenár. Film Hitchcock nie je len o nakrúcaní legendárneho diela, samo osebe to nijakú katarziu nevyvolá. Je o Umelcovi, ktorý realizuje Dielo vo svete Slepých, takže sa cíti ako Alica v ríši divov. Alebo rovno ako Ed Gein. Ak pristanem na zem, tak priznám, že tu skutočne ide aj o to, ako vzniklo Psycho. Ak zároveň poviem, že mi po chrbte behali zimomriavky tak často ako pri prvom pozretí Psycha, tak zbystrite pozornosť. Kedy mávate zimomriavky vy? Keď pozeráte zlý alebo dobrý film? PS: Na rozdiel od tvorcov filmu si nemyslím, že by s obsadením Marion Crane Hitchcock tápal. Určite mal jasno, len čo si spomenul na vetu "Do amerického motelu idem kvôli pohodliu", ktorú Janet Leigh predniesla v čerstvej Wellesovej gangsterke "Dotyk zla". (18.02.2021)

Debut nedebut, mně se tenhle film líbil. Líbilo se mně, jak to režisér pojal trošku jinak, než jak u biografií bývá zvykem. Není totiž přímo řeč o Hitchcockovi, jako spíš o jeho nejslavnější chvíli v životě. Celé to všeobecné očekávání pak sráží fakt, jak se to samotný režisér rozhodl popsat. Ono je vlastně jedno, jaký život Hitchcock měl, důležité je, jak ho vedl, jak jednal a jak se ve svém okolí choval. No a tohle všechno tenhle film ukazuje. Samotný Hitchcock, kterého naprosto mistrně hraje Anthony Hopkins je naprosto unikátní postava, která s Vámi započne tento film a stejně tak ho s vámi zakončí. Samotný závěr je pro mě dokonce jeden z nejintenzivnějších biografických závěrů vůbec. A to v něm nejde o žádné emoce, stačí jenom, jak se ta scéna postaví. Samozřejmě ale nesmím zapomenout ani Helen Mirren a holky Scarlett Johansson a Jessicu Biel. Všechny tři zahrály svoje postavy skvěle a já jsem se tak mohl zase něco zajímavého dozvědět. Třeba i to, že v Hitchcockovi bylo tolika perfekcionismu, co mnoho dnešních režisérů postrádá a vyhání to ve svých filmech rozpočtem. (06.06.2013)