Daleko od hlučícího davu

Hlavní hrdinka je asi dobrá hospodářka, ale to je tak asi jediné její pozitivum. Jinak je to stejná husa jako ty, kterými ona sama pohrdá a příliš nechápu dobračisko rovinu chlapa Gabriela či solidního Williama, co na ní takovou dobu vidí. Madam si představuje nezávislost tak, že všem řekne své mínění o nich, ale ať se nikdo neopováží říct jí to svoje o ní (i když je k tomu sama přímo vyzve). Dále disponuje přímo ukázkovou neschopností porozumět lidem a naopak snadno podléhá klamu, důsledkem čehož zničí život (minimálně) jednoho člověka, který se pro ni obětuje, jen aby ona mohla prozřít. Je to výborně natočené, ale k hlavní hrdince nespravedlivě shovívavé. Ta přízeň osudu měla potkat spíš nebohou Fanny, která příliš tvrdě zaplatila jen za takovou hloupou maličkost, že si spletla kostely. Asi za to mohou mé odporné sexistické ochranitelské instinkty, ale volit mezi těmi dvěma by pro mne bylo velmi jednoduché. (11.07.2015)

Jestliže to vezmu pocitově a od srdce, tak se asi nehnu z verze natočené roku 1998. Možná to bylo dané i tím, že postavy až na Liddy byly víc prokreslené a dokázala jsem jim víc číst z očí. Tím nechci říct, že tahle verze pro mnohé nebude příjemná, romantická podívaná, Matthias je Matthias a Carey je také prima herečka, tady mě ale s postavou Bathsheby moc nekorespondovala. Já si budu muset počkat asi ještě na nějaké jiné zpracování, které dosáhne výšin s hereckou sestavou jako z již řečeného roku. Tam mě totiž hlavní představitelé opravdu přesvědčili o svých citech, rozporuplnosti, divokosti a hlavně lásky. Hudební podkres Craiga Amstronga a exteriéry byly nádherné díky Charlotte. Knihu mám někde tady doma, asi se do ní po pár letech opět podívám......je to asi ten nejlepší filmometr.Filmová výzva 2016 (18.06.2016)

A proč se jednou za čas nepodívat k nebi, odlepit se od země a nechat se lehce unášet někam do snů, mimo realitu. Unášet krásnými obrazy, milým příběhem, charakterními muži, platonicky se zamilovat a lehce závidět Bathshebě oddanost a lásku Gabriela. Nadávat, co to ta holka vyvádí a nakonci jí to vlastně ze srdce přát. Možná chvílemi i vidět sami sebe, jak stále hledáme s hlavou vztyčenou vzhůru a přitom se stačí podívat pod nohy.... (04.08.2015)

Tvůrci z hnutí Dogma 95 se nám ale pěkně rozutekli! Zatímco Lars von Trier pronásleduje múzy a okázale mlátí divákům o hlavy svou artovou výlučností, Thomas Vinterberg se proměnil v konstruktéra precizních a takřka „objektivně bezchybných“ mainstreamových dramat. Naposledy snímkem Hon, přesným a chladným jako severská zima, potvrdil pozici režiséra, jenž nikomu nic nedokazuje a dělá vždy přesně to, co jeho film nejvíc potřebuje. Nejskalnější příznivce z dob Rodinné oslavy možná trochu zklamal, mnoho jiných si ale nově získal. Daleko od hlučícího davu se přesto jevilo poněkud zvláštní volbou. Má smysl, aby se tak dobrý režisér věnoval něčemu tak „banálnímu“, jako je historické kostýmové drama? Navíc když jde o adaptaci románu, jenž se již zpracování dočkal?  Sledujeme hrdinku, mladou a svobodomyslnou Bathshebu (Carey Mulligan) volící mezi třemi nápadníky. Na výběr má zchudlého ovčáka (Matthias Schoenaerts), který - ač je viditelně jejím nejbližším přítelem - se nehodí k postavení dědičky farmy, bohatého a laskavého, ale poněkud slabošského gentlemana (Michael Sheen) a tajuplného, energického, ale nedůvěryhodného šlechtice ve vojenských službách (Tom Sturridge). Thomas Hardy se ve slavné předloze věnoval na tehdejší poměry odvážně ženské emancipaci a potírání třídních rozdílů. Bathsheba vybírá, od kterého muže se nechá zkrotit, a nejpřijatelněji se jí dokonce jeví možnost zůstat svobodná! Z dnešního úhlu pohledu jde přesto o prachsprostou červenou knihovnu a příběh, jejž nebudeme brát tak úplně vážně, protože chtěnost z něj až příliš čiší. (16.06.2020)

Daleko od hlučícího davu disponuje dvěma mými oblíbenými aspekty: 1) Příběh se odehrává ve staré dobré Anglii kdysi v 19. století, což mám rád - zejména díky prostředí, kostýmům a celkové atmosféře. 2) Ve středu stojí emancipovaná ženská postava, která si jde tvrdě za svým a nenechá se jen tak zviklat nějakým mužským názorem - v tomto případě ji velmi dobře ztvárnila Carey Mulligan, která na jedné straně působí opravdu křehce, zatímco na druhé straně je neobyčejně podmanivá. Příběh filmu nenásilně ubíhal, a byl doprovázen nenápadnou hudební stránkou a pěknými záběry anglické krajiny. Zkrátka film, který je mým šálkem kávy přinejmenším z výše zmíněných důvodů. (05.07.2016)