Poslední vládce větru

Shyamalan sice o poznání slevil ze svého měřítka perfekcionismu, ale fantasy příběh dokáže ukočírovat s přehledem. I když jeho scénář fatálně selhává v dialozích a propletenou (a přitom ne nějak složitou) mytologii předkládá jako nejsamozřejmější skutečnost. Zásadní body navíc jdou na vrub poutavým soubojům a hlavně finální půlhodině, kdy mě osudy postav opravdu zajímaly a akce brala dech. Tři hvězdy tak působí možná až trochu alibisticky, ale nálepka nejhoršího Shyova filmu pořád zůstává. Jakkoli to v důsledku jeho předchozí tvorby neznamená nic zásadně negativního. (03.09.2010)

Dětinská výprava do zajímavého světa, který je možná vizuálně podmanivý, avšak až nehorázně povrchní. Znalost základní kostry světa je z mého pohledu málo, stejně jako rozmáchlost celého filmu otevřeně očekávajícího další díl (to není spoiler, po pěti minutách vám dojde, že to všechno Shyamalan prostě za 100 minut stihnout nemůže). Ta dětská naivita čišící z každé minuty je dobrá na koukání, efekty jsou totiž podobně laděné, takže kvantita jasně přebíjí kvalitu, ale dá se to omluvit. Stejně tak jsem měl pocit, že jsem to už někde viděl (hlavně ohnivé lodě...). Nejhorší pro mě je fakt, že Shyamalan už nesměřuje do pekla, on v něm v podstatě je, protože točí hloupou dětskou zábavu spoléhající na triky a vizuál. Má tohle autor Šestého smyslu, Znamení a Vyvoleného zapotřebí? A sakra, kde je ten jeho talent? Proč i ze zábavy jakým vládcem je, nečiší atmosféra? Ve zkratce: ano, je to fajn film, neurazí a pobaví, ale je prostě až moc hloupý... (22.10.2010)

POSLEDNÍ VLÁDCE VĚTRU je sice nejslabším Shyamalanovým filmem od ŠESTÉHO SMYSLU, ale to ještě neznamená, že se jedná o špatný letní film, přestože nesplňuje požadavky letního blockbusteru, či dokonce o jeden z nejhorších počinů posledních let, když je jeho nepřijetí u angloamerického a evropského publika dáno neznalostí či neochotou přistoupit na odlišné vnímání (pasivní rezistence) a pojetí světa (buddhismus) a úlohy i motivace postav v něm (karma). Hlavní problém bych viděl především ve snaze vměstnat celou první sezóna seriálu (tj. dvacet 20minutových dílů) do jednoho celovečerního filmu (tj. 103 minut včetně závěrečných titulků), přičemž se pro vyprávění - uzpůsobeného pohledu hlavní hrdinky - zachovává to zcela nezbytné. Ačkoliv je koncepce trilogie zachována, opomíjí se, že v kapitole první šlo v americkém anime především o představení a prokreslení postav, obeznámení se zákonitostmi fikčního světa a opuštění pohádkového rámce vstříc žánru fantasy s nastíněním komplexnějších (geo)politicko-ekonomických vazeb a propletených vztahů. Film na výše zmíněné rezignuje ve prospěch podřízenosti základním myšlenkám buddhismu včetně gándhíovského protikolonizačního přístupu pasivní rezistence, a tak si na mainstreamový letní blockbuster dovolí inscenovat scény atrakcí jako baletní představení, ve kterém jde o ladnost pohybu a nikoliv fyzický dopad, flashbacky a montážní sekvence redukující ohromné množství časoprostorých vazeb na naprosté minimum jsou do vyprávění vloženy ne z důvodu vypravěčské nemohoucnosti a neschopnosti prokreslit postavy, ale k podpoření jednoho z významů. Vzhledem příslušnosti k určité kategorii (letní blockbuster podle oblíbeného seriálu) a zacílenosti na konkrétní diváckou skupinu (prepubertální mládež ve věku Aanga) jde o chvályhodný přístup, který si odsudek zaslouží leda za to, že celek vyzní jako poněkud tezovitá buddhistická protikolonizační agitka a Shyamalan jako auteur upozadil svůj rukopis (vypravěčská sofistikovanost spolu se žánrovou nevyzpytatelností a stylistickou nekonvenčností včetně významotvorného barevného ladění v pojednání o upínání se k iluzím na úkor skutečnosti) ve prospěch požadavků studia. (13.09.2010)

Průměr. Mohlo to být pozoruhodné, ale Shyamalan pokračuje ve svém již obvyklém trendu pomalého umírání a nedokáže ani z tak dobrého námětu a předlohy vytěžit něco víc, než jen velmi, velmi okřesanou fantasy báchorku. Nevím, jestli bych s hodnocením nešel ještě níž, ted, když jsem už viděl, z čeho čerpal a jak skvěle to mohlo dopadnout. Ale nepovedlo se. Ani jsem seriál nemusel vidět, a bylo mi jasné (a nejen díky runtime, který oproti 10 hodinám seriálu opravdu ztrácí..), že tady někdo zase vynechal téměř vše a dopadlo to tedy tak, jak to dopadnout muselo. Prostě, když po celou dobu příběhu pořádně nevíš o charakteru jakékoliv postavy téměř nic, příběh jako takový tě nedokáže zaujmout. Hlavně když ty postavy hrajou tak nesympatické a nepříliš talentované děcka. U dospělých to ovšem není o moc lepší, jediná postava, která fungovala dost dobře, byl Zuko - Jamal Malik. Ten kluk je opravdu velmi dobrý a člověk si k němu rychle dokáže vybudovat sympatie. Pak je tu strašné nedokončování scén, sotva jsem se přeorientoval na skok a scéna náhle končila někdy úplně uprostřed rozhovoru. Očividně další beznadějná snaha o vecpání co nejvíce aspektů seriálu do této příliš malé láhve. Vizuální triky vypadají fajn, snad jen s "ohýbáním" větru jsem měl problém, přišel mi tady nějaký slabý oproti těm dalším. Akční scény jsou taky ucházející, ale až na ten jeden skvělý Aangův "průjezd" ke konci, na mně působily ty bitvy na život a na smrt velmi amatérsky a prostě jsem jim to nevěřil. Skoro bych věřil, že ti vojáci tam celou dobu jen postávali a hráli si. Výprava je velmi dobrá, stejně tak i fantasy scenérie (ty jediné byly občas lepší než v seriálu) a město severního vodního kmene je lepší jak Minas Tirith. Zamrzelo odbytí zemních benderů, málo osobních duelů, potěšily však dobře nacvičené bending pohyby - jsou opravdu úžasné. A úplný závěr byl epický. Kdyby se tak druhého dílu chopil někdo schopnější (jestli teda vůbec bude), nebyl bych proti.. Už jen kvůli tomu, že bych si velmi rád znovu poslechnul Hornerovu nádhernou hudbu v nějakých jiných prostorech.. Horner se zase překonal. On, to, že je to po dlouhé době další fantasy a pár soubojů + zajimavý námět dělá dohromady 3 hvězdy.. vlastně spíše 2. (07.02.2011)

Shyamalan zřejmě svým větrům už moc nevládne, takže nemile často mu unikne něco, co by mělo zůstat navždy divákem nespatřeno a už tak nějak pokračuje ve svý tradici z poslední doby, kdy jeho filmy nemaj téměř žádnou filmařskou úroveň a já už se přestávám ptát, jak je možný, že točí tak špatně, když jeho první filmy byly skvělý, já se teď začínám ptát, jak je možný, že vůbec natočil dobrý filmy. Tady v podstatě hned od úvodních záběrů a vět je jasný, že Shyamalan absolutně netuší, která bije a posílá na diváka směšný dialogy, trapný proslovy a nerozezná, kdy se jaká scéna hodí a mrská to tam bez ladu a skladu, do toho se né moc výrazný postavy snaží kouzlit, ale vypadá to spíš jako Seagalova připrava k boji a akce se rozjíždí líp až ke konci ,ale jelikož je v ní hlavním vůdcem 12ti letej harant, tak ani triky z toho neudělaj žádnej zázrak. Nečekal jsem moc, ale bohužel i tak mě to trochu zklamalo a to mně přitom stačí málo, když má film dobrej vizuál a slušnou akci. (01.10.2010)