Resident Evil: Afterlife

Překvapivě dobré i ve dvojrozměrném podání. Anderson se svým místy meditativním pojetím blíží nálepce "béčkového artu", protože řada kompozic (například z "Aljašky") je jednoduše krásných a velmi pomalé tempo vyprávění umožňuje zaměřovat pozornost na obrazy a kochat se jimi. Záběry v Resident Evil: Afterlife totiž nejsou primárně zprostředkovateli narativně důležitých informací, ale mnohem víc opojným průzkumem uzavřených i otevřených prostorů obklopujících postavy. Tomu samozřejmě napomáhají fetišistické zpomalovačky a nadměrné využívání celků a velkých celků. Vzhledem k tomu, že videohry jsou oproti filmu definovány především prostorem (hráč tráví čas objevováním nových lokací a opakovaně jimi prochází), zatímco film je omezen jasně definovanou stopáží (tedy časem, v kterém musí divákovi říci všechno podstatné), chápu tento krok v rámci videoherních adaptací jako jednoznačně kladný. Nemá moc smysl mluvit o "videoherní absurditě scénáře", když těžiště filmu je někde úplně jinde. Byl bych opatrný i s tvrzeními ohledně "fetišizování Milly", která je už od prvního dílu - a postupně čím dál víc - spíše androgynní postavou, která v mnohém odpovídá videoherním avatarům, do nichž je možné se volně projektovat. Kromě vzezření Alice hraje roli její ztráta paměti (první díl) a v Afterlife nepochybně i armáda jejích klonů, která značí schopnost avatarů opakovaně vstát z mrtvých, "respawnovat" se na jiném místě a na několik pokusů dokončit misi (dohrát hru). (08.05.2013)

Co tu vlastně očekáváte od filmu podle počítačové hry, kde nějaká kung-fu pipina masakruje do zchytření bandu zmutovaných zombie?! Nového Buňuela?? Tak to jste snad chytli T-virus, ne? Ale nebojte se, je to léčitelné. Brokovnicí s upilovanou hlavní. Totálně neškodná, vizuálně přitažlivá kokotinka, vykrádající všemožná žánrová klišé s naprosto dokonalými desíti minutami s třímetrovým dřevorubcem. A navíc Scofield konečně brejknul prizn. (13.10.2010)

Aj keď Anderson sľuboval návrat ku koreňom, kvality a originalitu prvého dielu už pravdepodobne nedosiahne nikto, pokiaľ nedôjde k zmene orientácie celej série na viac, než prvoplánové béčka s plochou scenárovou inšpiráciou zo série počítačových hier. Mila predvádza svoj štandard, herecky plochý, ale na akčné scény s ňou sa dá vždy pozerať. 3D označenie bol síce dobrý reklamný ťah, prakticky však úplne nezáživne zneužitý v neprospech diváka, avšak v prospech tržieb. V klasickom formáte, doma, som si dokonca film užil viac, než v kine. A to asi hovorí za všetko. 65%. (02.11.2010)

Série Resident Evil si ve třetím díle (pouštní Extinction) vylepšila reputaci, stejně jako Paul W.S. Anderson s Death Race, takže při ohlášení Afterlife jsem se začal na nový film těšit. Alespoň do doby, než se objevily první plakáty a trailery, které zcela otevřeně přiznaly nemilou skutečnost, že místo hororu se tentokrát budou konat trikové 3D akční orgie. Bohužel jsou to neuvěřitelně nudné a sterilní "orgie". Úplně každá scéna působí smutně umělým dojmem, herci zoufale a scénář jako výsměch. Jsem dalek nazvat toto technologické promo s názvem Resident Evil: Afterlife filmem. 1/10 (08.10.2010)

|| Scenár: Paul W. S. Anderson | Hudba: tomandandy | Produkcia: Paul W. S. Anderson, Jeremy Bolt, Don Carmody, Bernd Eichinger, Samuel Hadida | Distribúcia: Screen Gems | Štúdio: Constantin Film, Impact Pictures | Rozpočet: 60 miliónov $ | Tržby: 296,221,566 $ || Resident Evil "sága" ma bavila už od prvého dielu. Zombíci plus high-tech prostredie je jedným z najlepších kombinácii pre popcorn večery. Absencia logickosti a dejovej pestrosti je už zvykom - diváci s nárokom na dané faktory tieto žánre musia radšej obchádzať. Čo sa týka mňa, aj pri vypnutých mozgových kolieskach mi bolo ľúto toho zbytočného recyklovania Matrixovsky-MaxPayne-ovských Bullet-Time efektov a Bladeovských otvárajúcich sa ksichtov do všetkých svetových strán... R.E. by totiž mal i sám dostatočný zábavný potenciál, n.p. postava zaklincovaného drevorubača s multifunkčnou kladivo-sekerou je tomu jasným dôkazom. Ako aj v predošlých dieloch, i teraz zostáva koniec otvorený - a to je jediné, prečo Afterlifeu odpúšťam nedotiahnutosť celku - možno je to len rozjazd veľkolepého finále. Ak teda nasledujúci diel nebude prequel, ako o tom hovoria zlé jazyky... (16.04.2011)