Mission: Impossible - Ghost Protocol

Jak příznačné, že potřebný svěží vítr do akčního žánru propadajícího post-bourneovskému stylu kinematografie chaosu, přinesl režisér, který předtím působil na poli animace. Birdovy pixarovky oplývají úžasnými akčními sekvencemi, které staví na přehlednosti scény, dlouhých záběrech a provázání akce s prostředím a jeho elementy. Stejné kvality Bird přináší i do "Ghost Protocol". Vystřídání animace za hraný film pak vede jen k umocnění předností média, což znamená navrat atrakce fyzické akce. V době, kdy blockbustery představují spíš animáky s naklíčovanými tvářemi živých herců, tak Bird nechal Toma Cruise lézt po průčelí nejvyšší budovy světa. Podobně zdejší bravurně rozvržená a neustále prostorově přehledná honička v písečné bouři představuje výmluvný protipól vůči nepřehlednému bordelu scén skládaných z enormně krátkých záběrů roztřesených kamer, které v posledních letech zaplavily vysokorozpočtovou akční produkci. Navíc oproti potemnělosti, vypjatosti a sofistikovanosti konkurence v čele s komiksovými bijáky, přináší "Ghost Protocol" kýženou velkou dávku nadsázky a odlehčení. Bird navíc všechny řečené elementy dokáže spojit do bravurních sekvencí hýřících nápaditostí, šarmantním humorem, fyzickou akcí, hravou interakcí herců i nevážným nadreálným upgradem technologických hračiček. Jestliže ze třetí "Mission Impossible" v paměti diváků zůstaly hrátky s očekáváními a budování napětí, ale naopak žádné akční sekvence, čtvrtý díl se sice neuchytí svými zvraty či peripetiemi, ale všechny jeho akční pasáže (nejen Burj Dubai a robotické parkoviště, ale i sekvence z vězení či chodby v Kremlu) náleží k naprostým špičkám žánru. (27.08.2015)

Mission: Accomplished. Nějakou dobu jsem s Birdovým pohledem bojoval, ale obzvlášť v sevřeném opakování celé ságy vyniknou jeho kvality. Tempo je občas téměř překotné, vyrovnává ho překvapivá kadence hlášek, výtečná pasáž v Dubaji a hravě špionážní nálada, umně kombinovaná s Abramsem nastolenými trendy. Na své si mohou s radostí přijít i fanoušci nejrůznějších sousedních sérií, protože Ethan v zachmuřených chvílích připomíná Jacka Bauera a ve finálním souboji zase Jamese Bonda. A právě tenhle průřez žánry i náladami nakonec Ghost Protocol vytahuje na pozici silného hráče. (16.12.2011)

Pravdu mají obě strany. Čtvrtá Nemožná mise je výborným akčním thrillerem, na druhou stranu nenabízí TO navíc, kvůli kterému chce divák snímek na potkání doporučovat, nebo si pak pouštět některé scény pořád dokola. Tahle mise totiž není tak opravdová, dynamická, fyzická jako předešlá trojka. Moc se mi ale líbila ona týmová rovina, chemie mezi hlavními hrdiny je výborná, hlavní záporák je slušný, ale prostoru má pramálo. Nepříliš funkční je pak emocionální rovina, šrámy nejen Hunta, ale i jeho rázné kolegyně prostě nedojmou. Akce je dost a je výborná (útěk z vězení, Kreml – našince potěší hojné využití centra české metropole), chtěl bych mít takovou kapacitu plic jako Hunt a všechno s ním udýchat, je poctivá, staromódní, nápaditá, ale absolutní údernost má jen někdy. Tým kolem Cruise navíc obchází ono zaběhnuté, že finále má být velkolepé, bohužel raketa zničená v poslední vteřině je spíše mdlá (vrchol přichází předčasně coby olizování dubajského mrakodrapu a vše, co se následně děje uvnitř něho). Tvůrci ale chtějí ohromit za každé situace (honička nemůže být standardní, nýbrž přímo v písečné bouři). Nechybí ani klasické atributy v podobě typických udělátek, právě moderní technika ale mnohdy dostává do většího srabu, než by se mohlo zdát a naši hrdinové musí plány neustále překopávat a reagovat na nové výzvy. Jak už jsem zmínil, ústřední kvarteto je skutečně výborně vyladěné. Tom Cruise je pořád obrovské lákadlo, které o svou kariéru pečuje s maximální pečlivostí a přeju mu, aby do šedesátky (kdy už to bude spíš směšný) stihl aspoň ještě dvě mise. Jako nejzajímavější postavu týmu tu pak máme záhadného analytika Jeremyho Rennera, jako nejvtipnější ajťáka Simona Pegga a v neposlední řadě Paulu Patton, která kromě kopanců a ran pěstí názorně předvede svůj velmi slušný sex-appeal. Moc hezké!! Mezi agentskými sériemi si u mě Mission: Impossible drží pomyslný vrchol a po Birdově misi se na tom moc nezměnilo.. i když blahem jsem se jako po trojce až tolik netetelil!! (05.01.2012)

,,ŠÉF JE MRTVÝ. PREZIDENT INICIOVAL TAKZVANÝ ,,GHOST PROTOKOL“. NAŠE ČINNOST BYLA UKONČENA. OD TÉTO CHVÍLE JSOU VŠECHNY NAŠE ČINY NELEGÁLNÍ, TAKŽE JESTLI CHCETE ODEJÍT.....“ /// Tak jo. Tohle se mi líbí! Skoro nemám čas přemejšlet nad tím, jaká že to je hovadina, páč to má švih, na ironickej ftip tu je S.Pegg a Tomík je vcelku ve formě (a to takový, že by mu ty jeho letecký eskapády záviděl nejeden ,,wu-shu Korejec“). Příběh, kde parchant chce vodpálit jadernou hlavici – tak to tady dlouho nebylo, že? Sračky na to. Za chvíli je v píči Kreml, Rudý náměstí a napětí mezi Amíkama a Rusákama by se prej mohlo dát krájet (což je logický, šáhněte nám na Václavák!). Technický vychytávky 22.století... (ne! za to s tou bundou...klidně 23.století!). Ostatně těch nádhernejch hraček je tu tolik, že až to uvidí Batman, tak se asi posere! Nechápu, co furt máte? No a co, že se tady (trochu ???) přehání. Copak by jste takovouhle misi (která potvrzuje pravidlo, že každá další je drsnější a drsnější) zvládli jen ve slipáčích a bez kliky? Technická dokonalost, super obsazení, perfektní akce....to je MI: IV(čtyři)! No dobře, vobčas je to fakt přehnaný.... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Uvidím, jak ,,ztracenej“ Sawyer sejme Štěpánka. 2.) Miluju nerozbitný agenty. 3.) Zjistím, který auto má nejlepší crash testy. 4.) Koukám jen na americký filmy, který maj výraznou českou stopu. 5.) Thx za titule ,,petkaKOV“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE **** NAPĚTÍ * (04.04.2012)

Co do vizuálu spolu v současné kinematografii soupeří čtyři tendence: film, digitál, 3D a Imax. Film i digitál tvoří párovou dvojici, protože mají přes četné odlišnosti společný dvourozměrný základ, kdežto párová dvojice 3D a Imax je třírozměrná (i klasický Imax bez 3D vytváří výrazný dojem prostorovosti) - rozdíl je akorát v tom, že ve 3D vystupuje obraz vně z plátna k nám, zatímco Imax vynikajícím rozlišením a detaily ponouká diváky spíše ke vstupu dovnitř. Celkem příznačný je i fakt, že tak jako se vedly v posledních několika letech vášnivé spory mezi zastánci filmu a digitálu, vede se dnes obdobný spor mezi zastánci 3D a Imaxu. Tento spor se dá ovšem velmi snadno rozseknout konkrétními čísly: jestliže před nás ve 3D vystupuje obraz maximálně o pár metrů, velkoformátové imaxové záběry v MI-4 z věže v Dubaji nabízejí více než 800 metrů velmi intenzivního pohledu směrem dolů. To dává až stonásobnou účinnost Imaxu oproti 3D. Čísla jsou zde tedy jasná. Zajímavé je také to, že každé z těchto čtyř vizuálních tendencí v soudobé kinematografii - filmu, digitálu, 3D a Imaxu - odpovídá svým pojetím a koncepcí jedna ze čtyř velkých akčních scén v MI-4: filmu honička v písečné bouři (paralela mezi zrnky písku a filmovým zrnem je zjevná), digitálu útěk z vězení (systém bezpečnostních HD kamer), 3D závěrečné zápolení (pohyby objektů, aut či postav, v prostoru továrny) a Imaxu potyčka v Dubaji (hitchcockovské pády do nekonečných hloubek). P.S. Nevím přesně, jakou gáži a kolik procent z tržeb/zisku Cruise za roli vyinkasoval, ovšem za to „mám ocelový koule“ poletování stovky metrů nad zemí na ocelovým lanku bez dubléra si zaslouží i ten poslední cent. Je to bourák. (14.12.2011)