Režie:
Zeno DostálKamera:
Juraj ŠajmovičHudba:
Luboš FišerHrají:
Ondřej Vetchý, Jan Hartl, Jiří Ornest, Mahulena Bočanová, Yvetta Blanarovičová, Jana Dolanská, Josef Kemr, Markéta Hrubešová, Oldřich Vlach, Lubor Tokoš (více)Obsahy(1)
Snímek vznikl podle stejnojmenné povídkové knihy Ivana Olbrachta, která poprvé vyšla v roce 1937 a která je posledním původním dílem známého českého prozaika a publicisty. Scénáristka Jana Dudková vybrala ze tří povídek dvě první, jež jsou na rozdíl od balady O smutných očích Hany Karadžičové laděny do laskavého humoru. Obě prózy jsou ve filmu propojeny do plynulého toku vyprávění. Jednoduchý děj zachycuje příběh chuďase Bajnyše, který málem přijde o svou sedřenou kobylku Julču, a události, spojené s neblahou okolností, kdy ve venkovské posvátné lázni mikve je málo vody, a proto se v ní nemohou konat talmudem nařízené očistné obřady. Tvůrci filmu se soustřeďují na idylický popis prostředí v horské vísce Polaně (golet je označení židovské osady v cizorodém prostředí, též i vyhnanství) na tehdejší Podkarpatské Rusi a na vykreslení života jejích rázovitých obyvatel, chasidských Židů. V centru pozornosti jsou početné rodiny tří přátel, Bajnyše, Mojšeho a Pinchese. Děj je provázen smířlivým komentářem vědoucího vypravěče. Snaha autorů postihnout s příznačnou dávkou nostalgie dávno zemřelý svět židovské komunity se projevuje v každé složce filmového díla, především však v obrazech kameramana a hudbě s židovskými písněmi a popěvky. Snímek nijak nepopírá své původní určení pro televizní obrazovku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (60)
Poměrně zdařilé převedení stejnojmenné knihy Ivana Olbrachta ve film, v němž se stejně jako se obyvatelé židovské vísky Polany noří do mikve, i divák noří do obrazu každodenního, v tomto světle příliš často nezobrazovaného, života židovské komunity.. Nicméně člověku / diváku alespoň částečně znalému tématu nenabízí nic zajímavého, a tak pouze sleduje velmi lidský, ač jednoduchý, příběh chudého Bajnyše a jeho kobylky, nutno říci dost zchátralé, Julči. Bajnyše Zisoviče tradičně skvěle ztvárnil Ondřej Vetchý, jehož dojemně civilní a svojí až naivně strhující herectví patří k nejzapamatováníhodnějším stránkám Dostálova snímku.. ()
Příběh jsem nepochopil, vlastně jsem to celé nepochopil od samého začátku. Pak se mi to ale začalo stupňovat, ale kdybyste se mě někdo zeptal, o čem film byl, nedokázal bych odpovědět. Na film jsem se vydržel dívat dlouho. Co stojí za velké plusové body je výkon Ondry Vetchýho a nádherná ženská těla slečen Markéty Hrubešové a Mahuleny Bočanové. Jinak by film stál na pokraji propasti a rozhodně by se neudržel. ()
Dvě příjemné židovské povídky podle knihy Ivana Olbrachta, odehrávající se kdesi u Užhorodu. Další ze snímků, který by asi dnes vzniknout nemohl, protože by se některým individuím mohl zdát rasistický. Nechme ale těchto úvah, Golet si je nezaslouží, postavy jsou milé, laskavé a herci byli vybráni s citem. Že film nezapře televizní původ vůbec nevadí. Výborná hudba Luboše Fišera! Rád se někdy podívám znovu! ()
Zajímavý vhled do židovské komunity na konci první republiky, který je krásně natočený a i dobře zahraný. Ale nic víc mi to nedalo. Jedině pocit příjemného filmu na jedno zhlédnutí se zajímavým tématem, který sice má svou poetiku a atmosféru, ale žádný silný dojem prostě nezanechá. Navíc by se tomu dost šikl nějaký celistvý příběh. Sledujeme sice osudy několika lidí, ale nejsou natolik zajímaví, aby to bylo dostatečně zajímavé na celý film. Navíc to ani pořádně nikam nejde. Ale i tak jsem rád, že jsem to viděl, něco do sebe to má určitě. 3* ()
Asi nie som dosť inteligentný, aby som chápal dej filmu alebo mám problém s češtinou. Pretože mi hodne dlho trvalo, kým som pochopil o čo v ňom šlo, prečo konali postavy tak ako konali. Zrejme je to určené hlavne pre tých, ktorí čítali aj knižnú predlohu. Ale aspoň som sa teda naučil niečo o židovskej kultúre a náboženstve. A iní sa mohli dozvedieť aj to, že nie všetci židia sú bankári, právnici, lekári, pracovníci médií atď . (aj keď je ich teda nadpomer vzhľadom na ich početnosť na svete). ()
Galerie (5)
Zajímavosti (4)
- Jedná se o poslední film Josefa Kemra, který již v době natáčení trpěl rakovinou, které později podlehl. (Redyx111)
- Film bol natáčaný v Chrudimi, Svobodných Hamroch a na skanzene Veselý Kopec. (dyfur)
- Protože tehdy údajně neměla Mahulena Bočanová na sobě vůbec chlupy (ani v podpaží), museli jí lepit pánské kníry do podpaží, protože by to bylo neuvěřitelné, že Brana, žena tělesná, chlupy v podpaží nemá. [Zdroj: Úsměvy Mahuleny Bočanové] (hippyman)
Reklama