Baader Meinhof Komplex

Bojuj proti sviním, jako člověk za osvobození lidstva. Revolucionář v boji. Při lásce k životu, pohrdajíc smrtí. Tomu já říkám ,,SLUŽBA LIDU“…. Ano, TOTO je politický film! Nepovolené akce, sabotáže, blokády, vraždy v zájmu idei. 60tá léta nebyla jen mír, láska a porozumění. Své místo zde má také válka ve Vietnamu a RAF. To nejsou děti se zbraní v ruce, ale fanatici, kteří boj proti systému povýší na revoluci! Kde jsou kořeny? Jaké jsou motivy? Zajímalo by mě, třeba Baaderovo IQ? Silné a výborně zpracované téma, jenž je aktuální i v současnosti. Mnohem silnější než třeba odboj skupiny S.School (byť jde o jiný boj). Obdivuji německé filmaře. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? Osobně se také přimlouvám za Mašínovy. Má se za svobodu a demokracii bojovat se zbraní v ruce? Nebo jsou to vrazi? (24.04.2009)

„Drážďany! Hirošima! Vietnam!“ I tohle je cesta. Dobré vědět. Hodně víme zásluhou médií, jež by v ideálním případě měla sloužit oběma stranám (což v případě Meinhofové nejenže platilo, ale navíc to v sobě má špetku ironie). Kamery, foťáky, štosy papírů – zkuste dnes bez nich rozpoutat revoluci. Jakákoliv inspirace pány Che Guevarou, Mao Ce-tungem a Ho (ho ho) Či Minem budí na území ČR právem znepokojení. Bez onoho pochybného ideologického podloží bych, oddělen ovšem od „té“ doby bezpečnou časovou propastí, k aktivitám první generace RAF snad i choval nějaké skryté sympatie. A stejná skupina dnes? Dokázali by někomu otevřít oči, vytrhnou jej z nerušeného vegetování? „Co je to za blbou buržoazní otázku?“ nechávám za sebe odpovědět nepochybujícího Baadera a přecházím zbaběle k filmu samému. Jedním slovem „paráda“! Není pochyb, kde a ve které době jsme. Známé tváře, známá jména (Pahlaví, Dutschke). Poznávání hrdinů skrze činy. Historie přihrála filmařům pro vyprávěni velmi užitečnou pomůcku: Meinhofová, člověk zvenčí, se dostává „dovnitř“ a my máme pro začátek společníka. V zachovávání racionálního odstupu nejsme sami. Později přejímá analytický přístup vyšetřující Bruno Ganz, jehož ledový klid a schopnost vidět věci v širších souvislostech připomíná postavu Tommyho Lee Jonese v No Country For Old Men. Dost přes dvě hodiny délky u faktograficky „pünktlich“ filmu budí obavy zcela liché. Diváckou rozkoš skýtají nádherně přehledné akční scény, „pojištěné“ navíc faktem, že většina teroristek ráda krátké sukně. Sexy zpracování, dané také výběrem hudby (po Watchmenech další nečekané využití profláklého Dylana), události nijak nezlehčuje. Z vrahů mučedníky nikdo nedělá. Kontroverzní (sebe)vraždy zůstávají moudře skryty za vězeňskými zdmi. Třeba právě resuscitovaná snaha dobrat se pravdy (odhalit pachatele) donutí lidi přemýšlet. Doba už pomalu přezrává. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, castor, flanker.27, Aidan, curfew77 (25.04.2009)

Pokud jako formu protestu zvolíte terorismus, získáte si bezesporu pozornost. Stejnou pozornost, která vás pak zahubí, i kdyby vaše pohnutky byly sebeušlechtilejší.. Když se dokumentuje revoluční činnost za doprovodu výbuchů naturalistického násilí, má televizní Uli co nabídnout, ale jakmile se ocitne na platformě filmového dramatu, přichází bolestivé zjištění, že to není žádná Edel. Z mého pohledu se zdá, že se nesnaží soudit, vnucovat ideje či nějak vehementně moralizovat, nicméně při vykreslování motivů postav si nelze nevzpomenout na Churchillovo: „Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce, kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum...“ (21.09.2020)

Střemhlav do vřavy, vyzbrojený jen svou vlastní intuicí, beze zbraně, bez přítele, který Vám bude chránit kejhák. Čas běží stejně jako vy sprintem utíkáte před policejním zásahem. Před vámi zastřelili kluka, který "jenom" přecházel přes přechod. Zabočíte za roh, okolo projde Ulrike Meinhof s parukou. Určitě to byla ona. Ani nevíte jak se to seběhlo, ale u spánku máte nyní přiložený revolver. Pachatel, kterému není vidět do obličeje zmáčkne spoušť a prostřelí Vám mozek.. Žil jsi v krutý době, teď je po tobě!__ Uli Edel jasně jede podle Greengrasova pravopisu-rukopisu. Na rozdíl od Paula měl k dispozici neuvěřitelný příběh, který ani nemohl být natočen lépe. Je napínavý, pravdivý a hlavně neskutečně diváka přikurtuje k sedačce. Ten film hodně dá (tohle téma jsem už ve škole prošvihnul, takže z vychloubání se nic nebude :)). Jako u spousty filmů si musíte chtě nechtě udělat vlastní názor na RAF. Moje stanovisko je prostý, leč někoho možná zvedne ze židle. Když to vezmu od pasu, tak první vlna (čili Baader-Meinhof) jednali s rozmyslem- snad racionálně? Měli plán, kdežto jejich druhá generace zřejmě nepochopila tu jejich ideologii. Vraždili i civilisty a jak řekl Andreas Baader: "Ti nepatří k RAF. My bychom civilisty neoddělali." Proto dopadli, tak jak dopadli. Štvaná zvěř se nakonec vždycky dostane do pasti. Závěr filmu je úžasný. Prásk! (03.08.2009)

Mam radost, ze stejne jako film si drzi i komentare ostatnich zdejsich kolegu az profesionalni odstup a nezaujatost. Ano nemecke filmy poslednich let rozhodne patri k tomu nejlepsimu ve svetove kinematografii a to jak se pres sve snimky vyrovnavaji se svou bolestivou minulosti plnou slepych cest je uctihodne. Vsak si za to vysluhuji po svete nemale uznani - prave pro ten pocit autentickeho prezentovani historie, ktere dokazou s takovou bravurou vytvorit. Baader Meinhof Komplex je ovsem navzdory vetsine reflexi o moc vice nez dokumentarne pojatym retro dramatem, filmem ktery vychazi ze soucasnosti, je o soucasnosti a rafinovane na soucasnost odkazuje. V tom podle meho tkvi jeho genialita. Od pusobiveho vykresleni hlavich postav, jejich motivu a nalad, pres uzasne spolecenske teze z ust bravurniho Bruno Ganze az po autenticke dobove zabery, to vse reziserovi slouzi k tomu ziskat divaka na svou stranu, nikoli na stranu hlavnich protagonistu (a ani ne jejich odpurcu), ale na stranu sveho "nezaujateho" pohledu. Rad ctu skvele komentare ke skvelim filmum: Radek99, castor, flanker.27. A jen tak mimochodem odpoved na otazku 'jak vznika revolucionar' film nabizi prave podrobnou studii zivota novinarky Ulriky Meinhofove. V momente, kdyz jeji kolegove zpovidaji u soudu rodice Gudrun Ensslinove (tatinek evangelicky farar), zacina byt ,take diky jejich prekvapivemu priklonu k dcerine nasilnemu cinu, radikalizaci formy protestu dost facinovana. V tento moment tvurci zabrousili prekvapive k silne filmove psychologii. (29.04.2009)