Grey Gardens

Výjimečný film. S patřičnou dávkou lehkosti, ironie, smutku i nepochopení servíruje tento skromně působící film jeden neznámý příběh na stříbrném podnosu. Úžasná hudba, výborné výkony v hlavních rolích, milý konec s trochu netradičními titulky, se špetkou vizuální hravosti v jemných barevných tónech. Hrdinky balancují mezi uměním a absolutním sociálním vyloučením. To vše je proloženo dokumentární dějovou linkou. Jenom škoda, že při té skromnosti nedokázal film vyvolat větší emoce. Trochu mi to připomnělo film Edith Piaf z roku 2007. *** Ve zkratce: Jedině nohama napřed. (24.05.2010)

Občas se život ubírá zajímavými stezkami a my ho slepě následujeme. Pro prazvláštní cestu se rozhodly i matka a dcera Bealeovi. Otázkou zůstává nakolik to byla volba vědomá a nakolik byla založená na posunutém vnímání reality a emoční výjímečnosti obou žen. Ale ani ve svém nejhubenějším období obě Eddie neztrácely chuť k životu a lásku jedné ke druhé. Takže vlastně žily plnohodnotným a dost možná, že i šťastným životem. Kdo ví? A co si vlastně přát od života víc, že? (Herecký koncert dvou vynikajících hereček v mistrné televizní režii Michaela Sucsyho!!) (07.05.2010)

Vcelku nanápadný televizní snímek z produkce HBO je ryzím důkazem toho, že i skromné filmy dokáží bohatě zasáhnout do diváckého podvědomí a zarýt se hluboko do paměti. U mě to tak alespoň zafungovalo. Grey Gardens je příběh dvou žen, které nemohly existovat bez sebe, i když se mnohdy hádaly a navzájem obviňovaly. Žily si svůj vlastní život ve zchátralém domě, kde jim dělaly společnost kočky a mýval, a byly zkrátka odříznuté od okolního světa. Dokud nepřišli bratři Mayslesovi a nenatočili o těchto dvou obdivuhodných ženách dokument. Film se odehrává paralelně v několika časových obdobích, ale právě to poslední je ze všech nejpoutavější. Obě hlavní představitelky - Lange a Barrymore - předvedly neuvěřitelně přesvědčivé výkony. Kostýmy, make-up, výprava, hudba, kamera - všechno bylo dokonalé a zcela odpovídající danému žánru. Zkrátka nádherný filmařský kousek, u něhož jsem v závěru (navzdory smutně laděnému průběhu děje) cítil nepředstavitelnou vlnu štěstí a radosti. (12.11.2011)

Televizní film? Tak asi takhle má vypadat "televizní" film! . . . A příběh, který by život neopsal líp! Ano, lehce zmýtyzováno, divácky zvděčněno. Ale skvěle! Bez podbízení se stádu, bez hledání laciných senzací... A úžasná J.L.! A i ta D.B. - jak herecky dorostla! Zde tedy naprosto, nikdy bych neřekl, že se ta rozmazlená coura dopustí tak skvělého hereckého výkonu! Adoruji!! Skvělý, prostě skvělý (ne)televizní FILM!!! - - - - - (Poprvé viděno 23.12.2012 na dvd - včetně bonusu /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 424., komentář zde nadšený jako čtyřicátý osmý - 25.12.2012) (25.12.2012)

Nejnudnější film pod sluncem - jak obecně životopisné filmy nesnáším, tak u tohoto jsem obzvlášť nechápal, proč vůbec vzniknul - koho zajímá život nějakých bláznivých ženských? - kdyby nebyly příbuzné Jackie, neštěkl by po nich pes - btw. za sebe nemám problém i napsat, koho zajímá nějaká Jackie? - tuhle posedlost slavnejma lidma odjakživa nechápu, je mi protivná, a je to jeden z hlavních zdrojů mé averze k životopisným snímkům, protože nestojím o to nahlížet někomu do soukromí a nezajímá mě osobní život lidí, které osobně neznám a nemám k nim žádný vztah. Grey Gardens mě navíc unavoval svým do očí bijícím nízkorozpočtovým lookem a nudným dějem, a k postavě matky jsem cítil strašnou averzi - nechápal jsem, proč ten barák nemohla prostě prodat, a proč ho nechala tak zpustnout, a vlastně ani proč zkazila život svojí dceři. Svým způsobem mě tam bavila jen ta retrospektivní linka, ve které byla Drew Barrymore neuvěřitelně oslňující a nádherná jak v žádné jiné roli z těch, ve kterých jsem ji kdy viděl. Jinak za mě dojem zcela promarněného času - tahle ušmudlaná televizní produkce by uspala i mrtvýho. (09.05.2017)