Botostroj

Každá doba má témata, proti nimž se vymezuje a která démonizuje, a pak zase jiná témata, jež propaguje a předkládá občanům, aby věděli, jaký mají, ba přímo musí mít názor. Tento film je ukázkou toho, vůči čemu se vymezoval režim, který zde panoval v padesátých letech minulého století. Tříminutový sestřih filmů z oblasti pozitivní propagandy z oné doby lze shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=OA0ewf5CS5Y  - - - Zvláště jsem ocenil scénu, která začíná v 0:25:50. Protirežimní aktivista utíká se štosem kopií textu Charty 77 a pronásleduje jej příslušník SNB. Kdyby byl disident dopaden, byl by zadržen, obviněn, souzen a uvězněn nebo by ho přinejmenším vyhodili z práce, tedy pokud někde pracoval. V parku natrefí na muže a ženu a žádá muže, aby u sebe kompromitující materiály schoval. Muž odmítá s tím, že se o politiku nezajímá, ale statečná žena si ochotně strčí papíry pod kabát a pak ještě pošle esenbáka špatným směrem. Možná jsem to trochu popletl, ale nějak takhle to v tom filmu bylo. Občané, kteří smýšlejí jinak, než se od nich vyžaduje, jsou pronásledováni státní mocí bez ohledu na momentálně vládnoucí režim, jenom míra represí se liší. Někdy jsou popravováni, někdy zavíráni do vězení, jindy jen šikanováni, ostrakizováni nebo očerňováni, aby tak či onak zmizeli z veřejného života. Mimochodem by mě zajímalo, kam zmizel protislámský politický aktivista Martin Konvička. Na Wikipedii údaje o jeho osobě končí rokem 2019. Pak se po něm nějak slehla zem. V každém totalitním režimu samozřejmě existuje také cenzura, jejíž snahou je potlačovat názory a informace, které jsou v rozporu s tím, co hlásá oficiální propaganda. Příklad ze současnosti viz zde: https://www.novinky.cz/clanek/kultura-knihy-nevratne-poskozeni-albatros-nevyda-knihu-zpochybnujici-transgenderovou-identitu-40465793#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz  - - - Zkrátka mi to všechno přijde v principu furt stejné, stejné, stejné, přestože politické režimy se střídají jak apoštolové na orloji. Ale proč tady tohle všechno vykládám? Inu proto, abych divákům nabídnul pohled na toto filmové dílo v trochu širším kontextu. (11.04.2024)

Karel Michael Walló byl další zaprodanec poúnorové filmové ideologie, ne však tak obecně známý a dostupný, jeho jméno utkvělo v povědomí výhradně „díky „ filmu „Botostroj“ z roku 1954. Všichni dnes již víme, jak se komunisté stavěli k hodnotám vybudovaných za první republiky, ne jinak tomu bylo i v případě světoznámého šikovného (a taky velmi lidského) podnikatele Tomáše Bati. Ten dostal v tomto snímku na frak maximálním způsobem a došlo k téměř stoprocentnímu překroucení jeho postavy, vlastností a fungování podniku. Na místo moudrého a laskavého člověka z něj film dělá stvůru, která mírou své lidskosti nedosahuje ani té nové továrny, jakožto neživého hmotného statku. Celé toto filmové zobrazení lže, až se mu od huby práší, a mně z něj bylo poměrně nevolno. (23.11.2012)

Čo s týmto? Nádherná ukážka propagandy, ktorá snaď človeka osloví viac dnes ako pred pol storočím. Dnes sa nájde dosť ľavicových aktivistov, ktorí v tom uvidia účinnú kritiku korporátneho kapitalizmu. Ale je takáto urputná obžaloba na mieste? Je úspešný veľkopodnikateľ synonymom bezcitného egoistu? V prípade T. Baťu určite nie. (12.10.2016)

Tentokrát bez jákehokoliv nadhledu a smyslu pro "nechtěný humor" dávám odpad jak vyšitý. Tenhle film považuji za svinstvo nejhrubšího zrna, ze kterého je mi upřímě na zvracení a není divu, že již jeho knižní předloha skončila u soudu. Možná nejuznávanější český podnikatel a průkopník managementu Tomáš Baťa je tedy v tomto paskvilu zobrazen jako naprosto cynický netvor, který terorizuje dělníky, nechává spálit neprodané zboží, sexuálně obtěžuje sekretářku, korumpuje politiky, kteří mu stejně jako policejní rada zobou z ruky a především, aby jeho démonizace dosáhla maxima, finančně podporuje nacisty, už snad chybělo jen aby četníci začali střílet do stávkujících dělníků...jako nástroj propagandy je tedy tento film jistě velmi přesvědčivý i když se nabízí otázka nakolik ho mohl někdo i ve své době brát vážně, a to nejen ve Zlíně. Souhlasím plně s názorem, že tahle špína si nezaslouží minimum pochopení ani z recese. (06.08.2008)

Další z filmů, kterým musím dát nálepku >odpad< bez ohledu na jakékoli filmové (ne)kvality. Kdysi dávno v sedumdesátých létech uvedeno v ČST jako jeden z prvních počinů v cyklu >Film pro pamětníky< ...To byli normalizační komunisti tak blbí, že věřili, že už nejsou na zemi lidi, pamatující Baťu a Zlín... (15.02.2006)