Válka Bohů

První (post)moderní/eklektická interpretace řeckých mýtů, která mi přijde opravdu zajímavá - nebo si minimálně na jinou další nemůžu vzpomenout. Bohužel sice také trpí tím nešťastným móresem, že se snaží zavděčit i mainstreamovému publiku (což se jí už z principu nemůže povést), ale pořád obsahuje dost ostrůvků nádhery, které mi ke štěstí stačí. Škoda, že jsou jedna ku jedné naředěny bezradností a místy i slabomyslností. A také jsem se konečně rozhodla učinit definitivní soud o Henrym Cavillovi, který se v mé hlavě utváří už od dob Tudorovců a nyní nastal čas přestat čekat na zázrak. Není to herec na hlavní role a už vůbec ne na charakterní hrdiny, protože není v jeho silách zrcadlit charakter. Umí velmi dobře pracovat se svým tělem a nejspíš bude tvrdohlavý jako osel a pracovitý jako býk, ale jeho oči jsou prázdné, i když pláčou, i když se mají smát, i když mají zuřit. A jak se říká, divadlo je o hlase a film je o očích - bez očí toho moc nenadělá. --- A ještě k filmu samotnému, je pravda, že když se nadělalo tolik řečí kolem toho luku, tak jsem čekala, že se z něj vystřelí víc než šestkrát... Jakkoliv byla přesná replika mojí oblíbené scény z Klanu létajících dýk potěšující. (26.03.2016)

Vrcholně estetizující záležitost, do níž Tarsem Singh obtiskl své nezaměnitelné, bizarní obrazové cítění. Divadelní stylizace, absence epičnosti a střídmost filmových kulis (přitom tak vizuálně opojných) je autorský záměr, nikoliv znouzectnost a díra v peněženkách pánů producentů. Tohle chci mít na blu-ray. (29.11.2011)

Podle mého názoru se Tarsem Singh minul povoláním. Mnohem spíše měl pracovat jako filmový architekt, kameraman, či návrhař kostýmů. Tyhle složky jsou totiž to nejlepší, co film nabízí. Jinak se totiž jedná o nevýrazný počin s výraznou estetikou. Děj je velmi nezáživný a slovo „Válka“ v českém distribučním názvu slibující velkolepou podívanou mi nepřišlo jako vhodné, protože vešchny bitvy spočívají v několika dílčích šarvátkách a o nějakých masivních bitvách nemůže být řeč. Nevím, zda-li je režisér i autorem všech konceptů, ale „Immortals“ působí jak dílo režiséra zaslepeného genialitou svých návrhů natolik, že není schopen se od nich odpoutat. Celý film vlastně ani nepůsobí moc velkolepě, protože vše se odehrává v několika málo lokacích, který jako by bylo nutné nasnímat z co nejvíce úhlů, což kupodivu navozuje dojem určité malosti a studiovosti. Škoda. (10.04.2012)

,,Žít samo o sobě není důležité, důležité je žít správně." Líbily se mi Cela i Pád, jasně jsem věděl, co od filmu očekávat. Vysoce estetické obrazy, snové scény a tak trochu delší videoklip. Vše jsem dostal náručí vrchovatou. Nechápu podivování se nad jednoduchým příběhem (no, Tarkovskij ani Bergman to nejsou), údajnou filozofickou prázdnotou (zřejmě leckdo neodhalil jasné poselství - obětovat se pro druhé, stát na straně slabých a nenechat si vzít svobodu) a slabé herecké výkony (nešlo o existenciální drama). Ostatně M.Rourke je naprosto báječné krvelačné prase, které jde za svým cílem přes kopice mrtvol. Nádherný Olymp, vznešení bohové (Poseidon měl snad ten dokonalý kostým od Pištěka), barvotiskové exteriéry šmrcnuté barokním šerosvitem a notně krvavé střety (skutečná jatka s létajícími hlavami, rukama, nohama, trupy, vnitřnostmi a hektolitry krve). Líbilo se mi to snad i trochu více než 300, nový Souboj titánů tomuhle nesahá ani po kolena. (01.02.2012)

Nezaujalo mě to tak jako 300, dokonce i Souboj titánů mě bavil víc. Sice to bylo místy velmi efektní, což se mi líbilo, ale příběh mě příliš nedostal. Navíc se mi nelíbí tady to pohrávání si s řeckými bájemi, kdy se vezmou nějaké postavy a je s nima zacházeno, jak se autorům zlíbí. Já bych radši ocenil filmy podle toho, co je skutěčně psáno... 65% (26.01.2012)