Lítám v tom

Reitmanův film Up in the Air je jako toaletní papír. Ve své jednoduchosti nesmírně účinný a mezinárodně použitelný, někdy jemný, někdy hrubý, pro některé životní chvíle nepostradatelný a mrzí vás, když se doberete k jeho konci. Někdo jej použije a spláchne, někdo na něj může napsat vzkaz tomu, koho miluje. Stačí si vybrat.. Clooney, hrající z velké části sám sebe, zraje jako Camembert a já si užíval každé jeho gesto, situaci glosující grimasu, či psí oči během telefonátu o životní "vsuvce“. Člověk by si měl pořád připomínat, že místo stavění mnohdy pochybných vzdušných zámků je lepší v pravidelných intervalech vysypat svůj batoh a vrátit do něj jen to nejnutnější.. (24.06.2010)

Kdo jsem? Pracuju pro společnost, která mě půjčuje srabům, jako je Stevův šéf. Lidi totiž vyvádí, když dostanou padáka. Jsem 322 dní v roce na cestách. Kdo létá letadlem – zná mě! TADY ŽIJU!.... Dostali jste někdy padáka? Nebo jste dokonce šéf? Šéf jako ten Stevův? Tak v pasážích věnovaných práci, najdete nejen hodně odpovědí, ale zřejmě se i pobavíte. O to tu ale nejde. Stejně jako nejde o zopakování si amerického zeměpisu. Cíl je zamaskován do pracovního vytížení a hesla: ,,CELKOVÉ MÍLE JSOU MÉ CÍLE“ A taky do ,,prázdnýho batohu“. Hlavní je však dokázat, že každý potřebuje pomocného pilota a ukázat, že G.Clooney je stále sympaťák a že přemýšlet o životě je smutné (což zejména odsouhlasí ti starší). Můj problém je, že nebýt té práce, tak se tu ZASE řeší jen vztahy. A i když jde o vztahy plné překvapení, nebaví mě neustále poslouchat co má a nemá smysl a zjistit, že nejlepší parta je jeden. Jinak se jedná o pohodovej film, který je o životě, práci a létání, tedy věcech vesměs smutných. Proto bych jej nedoporučil každému. Ti, kteří očekávají optimistické a radostné pohlazení, ať raději začnou lítat. Letadlem. PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (09.03.2010)

Velice charizmatický film o ještě více charizmatickém chlápkovi, který vyhazuje lidi z práce. Nazývá věci pravými slovy, dělá přesně to co má a galantně zvládá každou (slovní) situaci. Mám moc ráda filmy o lidech, kteří mají něco v hlavě..Navíc mi děj přišel velice originální, žádné klišé. Opravdu vyvedené. George Clooney, zase jednou tleskám! (31.10.2010)

Film, který dokazuje, že lehké poletování kolem nedefinovaného vztahu může být přemýšlivější a lidštější, než utrápené hloubání ve dnech štěstí a neštěstí. "Lehkost" zde totiž neznamená "povrchnost", naopak film skrze jemnou satiru a všední feeling poodkrývá hluboké, ale "bezbolestné" zamyšlení se nad životem v jeho nejvyzrálejší podobě... Nad tím, co pro člověka práce, sny a vztahy skutečně znamenají, nad tím, jestli je správné jedno obětovat pro druhé, popř. jak daleko zajít pro získání těchto hodnot. Zvláštní je, že jakkoliv bizarní a netradiční Ryanův způsob života je, jeho (filmová) postava působí jako nefalšovaný člověk, přičemž zároveň funguje i jako symbolika polemizování o člověku... Tento scénář se skutečně povedl a decentní Reitmanovo vedení spolu s excelujícími herci mu dodává punc prvotřídnosti. 9/10 (07.01.2010)

Tvrdí se, že divák kouká na film, protože chce utéct od reality. Chce vidět tuny mrtvol, neuvěřitelných scén a scén, které by se jim nezdáli ani ve snu, aby si potom měli o čem snít. Nechápu teda, proč mě vždycky nejvíc zaujmou filmy tiché, mírumilovné a plné lidskosti, která ve filmu v současnosti neskutečně chybí. Každopádně George Clooney si umí vybrat a podruhé za sebou mi ukázal, že jeho postavy dokážou zahrát přesně tak, jako kdybych s ním seděl v hospodě a naprosto přirozeně s ním řešil baby, fotbal a popíjel nefiltrovanou jedenáctku, která nesmí k samotné dokonalosti chybět. Lítám v tom je totiž neuvěřitelně hezký a přirozený film, který se nechá volně plynout, aby nám nakonec ukázal, že ty lidské střípky mohou potkat prakticky každého, že svět ale přesto není zase tak hrozný, že to je prostě život, který přináší jak strasti tak potěšení. A o tom všem právě tento film je. A nádherně se na něj kouká. (10.04.2011)